Zpomalí rostoucí jarní teploty epidemii koronaviru?

Chřipkové období obvykle končí v březnu a dubnu, ale bude to platit i o koronaviru? Napovědět mohou dřívější epidemie koronaviru. 

Není jisté, že koronavirus, který se rychle šíří světem, se zachová stejně jako chřipková nákaza a ustoupí s příchodem jara. Mnozí vědci říkají, že je ještě příliš brzy a vůbec nevíme, jak se bude nebezpečný virus chovat v teplejším počasí.

Do čeledi koronavirů řadíme desítky virů, ale jen sedm z nich dokáže vyvolat onemocnění u člověka. O čtyřech z nich víme, že způsobují mírnou rýmu, kdežto ty ostatní jsou novější, jsou smrtonosné a má se za to, že na člověka mohou být přeneseny ze zvířat, například z netopýrů a velbloudů. Zdravotníci pojmenovali nový virus SARS-CoV-2 a chorobu, kterou vyvolává, označují jako COVID-2.

Vyhlídka, že léto by mohlo pandemii zahnat, je lákavá. Prezident Donald Trump minulý měsíc tweetoval o čínském úsilí zabránit šíření viru a uvedl, že snahy budou úspěšné, „zejména když se začne oteplovat“.

Chřipkové viry nebo méně nebezpečné koronaviry způsobující rýmu v teplejších měsících obvykle ustupují, protože vykazují vlastnost, kterou vědci označují jako „sezónnost“. Prezidentovy poznámky jsou tedy do jisté míry opodstatněné. Je ale velmi nejisté, že SARS-CoV-2 se bude chovat stejně. Podle badatelů, kteří v současné době nemoc zkoumají, je ještě příliš brzy na předpovědi, jak se bude virus chovat v teplejším počasí. (Podívejte se na srovnání epidemie koronaviru s epidemií chřipky, eboly a s dalšími nákazami.)

„Doufám, že i u tohoto viru se projeví sezónní průběh, ale je těžké to odhadnout,“ říká Stuart Weston, postgraduální vědecký pracovník působící na lékařské fakultě Marylandské univerzity, kde je virus podroben důkladnému výzkumu.

K 15. březnu bylo potvrzeno téměř 170 000 případů nákazy koronavirem ve více než 140 státech a odborníci říkají, že choroba se pravděpodobně bude i nadále šířit.

Co vlastně celkově víme o virech?

Chřipkové viry a koronaviry si na té nejzákladnější úrovni můžete představit jako soubor proteinů a lipidů. Mezi lidmi se přenášejí při fyzickém kontaktu, ale mohou také přebývat na tvrdých površích nebo v kapénkách, které vylučuje kašlající člověk.

Jakmile se virus ocitne mimo lidské tělo, působením vnějších sil zaniká. Například alkohol obsažený v dezinfekčním prostředku na ruce rozkládá virové bílkoviny i lipidy, virus se stává méně stabilním a jeho schopnost úspěšně infikovat buňku klesá. (Jakmile se dostane do těla, spustí se tento řetězec událostí.)

Výzkumy hledající odpověď na otázku, proč se některé viry projevují sezónně, se soustředily zejména na viry způsobující chřipku, tedy nemoc, která je odedávna spojována se zimními měsíci. „Chřipkové období“ obvykle trvá od října do března či dubna. Vědci mají řadu teorií o tom, proč to tak je.

Někteří se domnívají, že za to může menší vzdálenost mezi lidmi: lidé se snaží uniknout před chladným počasím a shromažďují se v uzavřených prostorách, kde je pravděpodobnější přenos virů z člověka na člověka. Badatelé chtěli zjistit, proč se v severních zeměpisných šířkách v zimě mírně zvyšuje počet případů chřipky, a zaměřili se na to, jak se virus šíří při různé teplotě a vlhkosti vzduchu.

Poměrně nedávné výzkumy naznačují, že viry možná zůstávají déle intaktní v suchém a studeném vzduchu, a pokud jsou v takovém vzduchu přenášené, dostanou se na větší vzdálenost.

Jedna z prvních studií zkoumající vliv prostředí na přenos virů byla uveřejněna v roce 2007. Zaměřila se to, jak se šíří chřipka mezi morčaty infikovanými v laboratoři. Vysoké teploty a zejména vysoká vzdušná vlhkost zpomalily šíření chřipky a při velmi vysoké vlhkosti se viry přestaly šířit úplně. Teplejší vzduch pojme větší množství vodní páry a ve vlhčím vzduchu se viry nedostanou tak daleko, jako by se dostaly v suchém vzduchu. Kapénky vyloučené při kašli nebo kýchání pohltí ve vlhkém vzduchu více vlhkosti, začnou být příliš těžké na to, aby se udržely ve vzduchu, a nakonec klesnou k zemi.

Podobné výsledky přinesly i studie provedené mimo laboratoř, i když v některých tropických oblastech se vyskytuje více případů chřipky v období dešťů, kdy se lidé také více zdržují uvnitř.

V zimě se sušší vzduch vyskytuje častěji a vědci předpokládají, že nízká vlhkost vzduchu může oslabit funkci nosního hlenu, který pohlcuje a vypuzuje cizorodá tělíska, jako jsou viry nebo bakterie. V chladném a suchém vzduchu ztrácí hlen svou obvyklou lepkavost a je méně účinný při zachycování virů.

Nový koronavirus studuje ředitel Centra pro studium infekcí a imunity (Center for Infection and Immunity) při Kolumbijské univerzitě Ian Lipkin. Říká, že rozpadu virů, které se vyskytují na površích, napomáhá i sluneční světlo, jež je v zimních měsících méně vydatné.

„Ultrafialové záření rozkládá nukleovou kyselinu. Téměř sterilizuje povrchy. Je-li člověk venku, je obecně v čistším prostředí než uvnitř – prostě díky ultrafialovému záření,“ říká Ian Lipkin.

Ultrafialové světlo je při zabíjení bakterií a virů tak účinné, že se v nemocnicích často využívá při sterilizaci nástrojů.

Co nám to všechno říká o tomto koronaviru?

Přestože koronavirová infekce i chřipka jsou respirační infekce, o viru SARS-CoV-2 nemáme dostatek znalostí, abychom mohli předpovědět, jestli i tato infekce bude mít sezónní průběh.

Vědci se snaží lépe porozumět této epidemii a zaměřují se na srovnatelné epidemie, jako byly SARS a MERS. Virus SARS, který se začal šířit na konci roku 2002, má téměř z 90 procent stejnou RNA jako současný virus. Epidemie SARS propukla v listopadu a trvala do července, což pouze naznačuje sezónní průběh, říká Stuart Weston, a epidemii se možná podařilo zastavit díky včasnému zásahu. Jinak řečeno, ustoupila epidemie díky teplejšímu počasí, nebo zabraly léčba a prevence?

Epidemie MERS začala v září 2012 v Saúdské Arábii, kde panují obecně vysoké teploty. Na rozdíl od epidemie SARS nebyla nikdy úplně potlačena a tu a tam se objeví nové případy. Nový koronavirus se také začal lokálně šířit na Středním východě, zejména v Íránu a Spojených arabských emirátech.

„U MERS nevidíme příliš mnoho důkazů o sezónním průběhu,“ říká Weston.

Není jasné, zda epidemie SARS a MERS byly skutečně sezónní, nebo zda současný virus napodobí SARS. Stuart Weston říká, že jejich laboratoř se zaměřuje na vývoj léčby a vakcíny proti viru, ale upozorňuje, že vakcína pravděpodobně bude k dispozici nejdříve za rok, ale možná i za několik let. 

Co dál?

Epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardovy univerzity se nedomnívá, že jakékoli změny počasí výrazně omezí šíření viru. Výskyt nemoci COVID-19 byl už zaznamenán na celém světě. Pokud se virus podobá typickému chřipkovému viru, možná se na jižní polokouli zhorší se změnou ročního období.

David Heymann z Londýnské školy hygieny a tropického lékařství (London School of Hygiene and Tropical Medicine) říká, že o novém viru ještě nemáme dostatek informací, abychom mohli předpovědět, jak bude reagovat na různé povětrnostní podmínky.

„Pokud bychom vyslovili nějaké nepodložené prognózy, hrozí nebezpečí, že se později sice ukážou být nesprávné, ale lidé jim budou důvěřovat a vyvolají v nich pocit falešného bezpečí,“ napsal David Heymann v e-mailové zprávě.

„Dnes musíme klást důraz na omezení nebo odstranění choroby tam, kde je to možné,“ upozorňuje.

Podle Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jsou lidé nejnakažlivější v době, kdy vykazují příznaky. Někteří odborníci se ale obávají, že oficiální čísla možná podhodnocují skutečný počet infikovaných lidí, a říkají, že ne u každého nakaženého člověka se rozvine nemoc se všemi příznaky.

„Vidíme jen ty nejtěžší případy,“ říká Weston. „Některé probíhající infekce možná ani nezaznamenáme.“

Mnozí odborníci říkají, že SARS-CoV-2 se možná bude vyskytovat endemicky a připojí se k dalším čtyřem existujícím koronavirům, které vyvolávají mírnou rýmu, nebo se stane stejně sezónním onemocněním jako chřipka.

Chcete-li se vyhnout jakékoli virové chorobě, řiďte se doporučením Světově zdravotnické organizace: často si myjte ruce, vyhýbejte se blízkému kontaktu s lidmi vykazujícími příznaky choroby, jako je kašel či kýchání, a pokud onemocníte, vyhledejte lékařské ošetření.

Napsala Sarah Gibbensová