Mrož atlantský

Mroži plavou mezi ledovými krami u grónského pobřeží.

Samec stojí na mořském ledu u norských Špicberk, kde je lov nezákonný již od roku 1952. „Proto má tak velké kly,“ říká Paul Nicklen. „Chráněnou populaci poznáte podle velikosti klů.“

Mroží samice se seznamuje s novorozeným mládětem na plovoucím ledu v kanadském Foxe Basin a využívá k tomu víc vousy a čenich než zrak, který má slabý. Mládě bude kojit dva roky.

Skupina mrožích samců podřimuje na souostroví Svalbard.

Smíšená skupina mrožích samců, samic a mláďat leží na ledové kře ve Foxe Basin. „Když někdo z nich špatně říhne, vyslouží si šťouchnutí od souseda,“ říká výzkumník Robert Stewart. „Mláďata však mají i

Mroži atlantští se potápějí za potravou do hloubky maximálně 90 metrů vždy na šest minut.

Aby získali tyto vzácné snímky krmících se dospělých mrožů, museli Paul Nicklen a Göran Ehlmé sestoupit do vod grónského fjordu.

Samci čeří vodu a zvedají ze dna mraky usazenin a využívají při tom své vysoce citlivé vousy k hledání zahrabaných mlžů.

Aby odstranili zvířené bahno, vystřikují někteří vodu, jiní mávají ploutvemi.

Mroži se krmí nepřetržitě až 48 hodin. Pohybují se nahoru a dolů jako stroje.

$Portrét mrože s charakteristickým \"knírem\".$

Mroží samec se vynořuje z moře na norském Svalbardu. Při plavání s mroži musel být Nicklen ve střehu. „Něco vám říká, že to je špatné rozhodnutí. Je to, jako byste si řekli v Serengeti, že se půjdete

Zavřít galerii