ŠTÍTEK: Auschwitz

Milan Weiner hraje simultánku. Zprava Miloslav Votava, Jiří Hájek, Jaromír Šustr
Film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který líčí události roku 1968 optikou tehdejší zahraniční redakce Československého rozhlasu, přiblížil českým divákům poprvé také zajímavou osobnost šéfredaktora této stanice Milana Weinera. Muže s neobyčejně dramatickým a pohnutým osudem, bez nějž by události legendárního Pražského jara roku 1968 probíhaly nejspíše jinak, než jak se odehrály.
8 fotografií

Film Vlny připomněl i význam Milana Weinera. Měl dramatický a pohnutý osud

Historie
Soud začnal projednávat případ vraždy muže v Praze. Obžalobě čelí středočeská zubařka a učitelka v důchodu, muž si podle nich smrt přál.
Víra není odborný psychiatrický termín. To v jednací síni Městského soudu v Praze prohlásil psychiatr Ladislav Hosák vyslýchaný v pondělí 10. června jako spoluautor revizního znaleckého posudku k ženám obžalovaným z předloňské vraždy kutnohorského léčitele. Ten zemřel počátkem října 2022 v bytě jedné z nich na pražských Hájích. Obě se netají tím, že mu při „odchodu“ byly nápomocny. Aktivněji mladší z nich; nyní 33letá zubařka z Kutné Hory.
29 fotografií

Znalci psychiatrovi předložila obhajoba u soudu učebnici psychiatrie

Krimi
Protagonisté seriálu Mozaika.
Karel Heřmánek se vrátil před kameru po boku Taťjany Medvecké v komediálním seriálu Mozaika na Voyo. Jak se z neznámého návrháře konfekce stal císař módy, se dozvíte v životopisném seriálu Becoming Karl Lagerfeld na Disney+. Do šestidílné minisérie byl převeden knižní bestseller Tatér z Osvětimi, v němž na SkyShowtime uvidíte mimo jiné Harveyho Keitela. Sexuální napadení mění život studentky v dramatu Už nebudeme mlčet na Netflixu a dalších řad se dočkaly populární tituly Starosta Kingstownu a Hořký svět. Deník přináší pravidelný přehled novinek ze streamů.

Tipy ze streamů: Nabídnou příběhy rozpadlé rodiny i osvětimského tatéra

Film a televize
Shromažďování maďarských Židů v Budapešti před transporty do Osvětimi
V pondělí 15. května 1944, tedy právě před 80 lety, začala masová deportace maďarských Židů do Osvětimi. Maďarsko přitom už v dubnu varovala zpráva dvou uprchlých vězňů, Waltera Rosenberga a Alfréda Wetzlera, co se v Osvětimi děje. Přesto byly transporty zastaveny až 9. července. Do té doby bylo ze země vyvezeno 437 tisíc židovských občanů, kteří šli většinou rovnou do plynových komor.
14 fotografií

Maďarské Židy i přes varování odvezli do Osvětimi, transporty šly přes Slovensko

Historie
Před domem v Katovicích, ke dříve bydlel Vilém Gutfreund, byl byl 18. dubna 2024 uložen kámen zmizelého.
Před čtyřmi lety opavský badatel Vladimír Nevlud pověsil podnikání na hřebík a začal se věnovat historickému výzkumu dosud nepopsaného pochodu a transportu smrti Osvětim-Opava-Mauthausen z ledna 1945. Podařilo se mu identifikovat 729 vězňů z celé Evropy. Osud vězně s číslem 655 ho zavedl až do Katovic na Strakonicku, kde kdysi žil židovský továrník Vilhelm Gutfreund. Před bývalým domem Vilhelma Gutfreunda v Katovicích byl 18. dubna 2024 uložen kámen zmizelého. 
40 fotografií

Vilhelm Gutfreund z Katovic přežil pochod smrti. Doma už ho ale nikdy neviděli

Regiony
Před domem v Katovicích, ke dříve bydlel Vilém Gutfreund, byl byl 18. dubna 2024 uložen kámen zmizelého.
Před čtyřmi lety opavský badatel Vladimír Nevlud pověsil podnikání na hřebík a začal se věnovat historickému výzkumu dosud nepopsaného pochodu a transportu smrti Osvětim-Opava-Mauthausen z ledna 1945. Podařilo se mu identifikovat 729 vězňů z celé Evropy. Osud vězně s číslem 655 ho zavedl až do Katovic na Strakonicku, kde kdysi žil židovský továrník Vilhelm Gutfreund. Před bývalým domem Vilhelma Gutfreunda v Katovicích byl 18. dubna 2024 uložen kámen zmizelého. 
40 fotografií

Vilhelm Gutfreund z Katovic přežil pochod smrti. Doma už ho ale nikdy neviděli

Strakonicko
Vzpomínka na Martu, Hanu a Ruth. V Miroslavi položili kameny zmizelých
Druhou březnovou sobotu proběhlo v Miroslavi na Znojemsku v Kostelní ulici položení kamenů zmizelých. Tyto kameny jsou upomínkou na Martu, Hanu a Ruth Herzogovy a dávají vzpomenout na jejich zavraždění spolu s dalšími 3 800 vězni v tzv. terezínském rodinném táboře v Osvětimi, ke kterému došlo v noci z 8. na 9. března 1944. Tedy přesně před 80 lety.
38 fotografií

Vzpomínka na Martu, Hanu a Ruth. V Miroslavi položili kameny zmizelých

Čtenář reportér
Ilustrační foto.
Poslední týden v dubnu je v Českém Těšíně a Těšíně už tradičně vyhrazen hudebnímu skladateli Viktoru Ullmannovi a jeho terezínským souputníkům, kteří se stali v roce 1944 obětmi holocaustu ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau. Mezinárodní hudební festival Ullmannovské slavnosti se v rodišti hudebního skladatele Viktora Ullmanna koná po čtvrté.

Těšín bude už po čtvrté hostit hudební Ullmannovské slavnosti

Volný čas
V kostele sv. Filipa a Jakuba v Táboře se uskutečnil v pořadí 20. pietní akt Pamatuj! na památku obětí holocaustu z Táborska pořádaný spolkem Hadasa, Husitským muzeem a městem.
/VIDEO/ Ve svatojakubském kostele pod Kotnovem v Táboře se v neděli 10. března uskutečnila vzpomínková akce Pamatuj!. Bohužel, už bez iniciátorky, Hany Jančíkové, která ze soboty na neděli zemřela. Během programu, kde se četla stovka jmen obětí nacistických transportů a vystoupily s hudebním pásmem pěvecké sbory Domino a Hlahol, ji všichni vzdali hold i minutou ticha.
44 fotografií

Tábor si připomněl židovské oběti holocaustu. Zazněla i nečekaná smutná zpráva

Táborsko
Židovské vězeňkyně ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi
Před 80 lety bylo v nacistickém vyhlazovacím táborovém komplexu Osvětim-Březinka zplynováno 3 792 obyvatel tzv. terezínského rodinného tábora. Šlo o židovské muže, ženy i děti, kteří přijeli do Osvětimi 6. září 1943 transportem z Terezína, aby se stali oběťmi obludného nacistického propagandistického podvodu. Noc z 8. na 9. března 1944 se proměnila v první ze dvou největších masových vražd v českých dějinách. 
20 fotografií

Největší masová vražda českých dějin: Na rodinný tábor v Osvětimi se snesla smrt

Historie
Pozvánka na výstavu Rodinný tábor
V noci z 8. na 9. března 1944 došlo v Osvětimi – Březince (Auschwitz – Birkenau) k největší masové vraždě našich občanů v období 2. světové války. Jednalo se o téměř 3800 obyvatel tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, kteří dorazili do Osvětimi dvěma zářijovými transporty v roce 1943 a stali se nedobrovolnými obyvateli pro ně založené táborové sekce BIIb – takzvaného terezínského rodinného tábora. Stejně tragický osud usmrcení v plynových komorách potkal o čtyři měsíce později také další skupinu vězňů z terezínského rodinného tábora, kteří přijeli do Osvětimi v průběhu dalších měsíců a nebyli vybráni během selekcí na otrockou práci.

80 let od likvidace terezínského rodinného tábora v Osvětimi připomene výstava

Čtenář reportér
 Sandra Hüllerová jako Hedwiga
Vyhlíží skoro jako ráj na zemi. Spousta zeleně, růže, slunečnice, bylinky, úhledné kamenné cestičky, křesílka a na terase pán domu v bílém obhlížející s pýchou svou „zónu zájmu“. Pod stejným názvem vstupuje teď do kin film, na který se nedívá lehko. Rodinná idyla, kterou vykresluje, má totiž dvě strany mince. Na jedné bezstarostnou pohodu vytěsňující cokoli rušivého, na druhé spoluvinu za zlo, jež se odehrává za zdí tohoto ráje. Jsme v Osvětimi a pán v bílém, Rudolf Höss, je velitel tábora sousedícího s jeho zahradou.
4 fotografie

Ráj v Osvětimi. Mrazivá Zóna zájmu je filmem roku

Film a televize
Duna: Část druhá (Timothée Chalamet)
Únor na plátnech kin bude temný. Ale najdou se i odlehčené vztahové příběhy. Diváci se vrátí do pouštních dun planety Arrakis a nahlédnou do napínavého zákulisí dvou reálných kauz. Z Francie k nám míří drama o fanatickém levičáku Goldmanovi, domácí filmaři připomenou vraždící manžele Stodolovy. Britská Zóna zájmu navržená čerstvě na Oscara přibije příběhem z Osvětimi k sedačkám. A české rodinné filmy? Zatímco v Suchu se proti sobě postaví dva muži, Matka v trapu je důkazem, že ženy umějí držet při sobě.

Na co jít v únoru do kina? Přichází Duna, idylka v Osvětimi a Darkland

Film a televize
Držitel Ceny města Brna za zásluhy o demokracii a lidská práva Karel Ellinger zemřel ve středu jednatřicátého ledna.
Za dva roky prošel šesti lágry a přišel o bratra. Karlu Ellingerovi z česko-židovské rodiny bylo patnáct let, když musel za protektorátu nastoupit do transportu do terezínského ghetta. Odtud putoval do koncentračních táborů, všechny útrapy však přežil. Držitel Ceny města Brna za zásluhy o demokracii a lidská práva zemřel ve středu jednatřicátého ledna.

Přežil i Osvětim, za zásluhy dostal cenu. Zemřel Karel Ellinger z Brna

Brněnsko
Jaderná elektrárna. Ilustrační snímek
Až čtyři modulární jaderné reaktory má mít plánovaná elektrárna zhruba šedesát kilometrů od hranic s Českem. V polské Osvětimi ji chce postavit společnost Orlen Synthos Green Energy. Výkon má mít 1300 megawattů. K záměru se vyjádří i české ministerstvo životního prostředí. Jeho úředníci chtějí znát hlavně rizika v případě havárie.

Poláci chtějí jadernou elektrárnu blízko českých hranic. Zjišťují rizika

Česko a EU
Nový web Deníku 77plus1.cz nabízí regionální zajímavosti, fotografie, videa i něco navíc
Takovému životnímu příběhu se skoro nechce věřit. Eva Erbenová je úspěšnou spisovatelkou působivých knih. Dožila se v záviděníhodné kondici úctyhodného věku, který by jí hádal málokdo. Přitom jako mladá dívka prošla takovými hrůzami, jako byl koncentrační tábor v Osvětimi nebo pochod smrti, při kterém zemřeli skoro všichni včetně její maminky. Sama smrti unikla jen o vlásek díky šťastné náhodě. 

77plus1: Útěk před válkou, unikátní transplantace srdce i nevidomý střelec

O Deníku
Izraelská spisovatelka Eva Erbenová navštívila rodný Děčín.
Když opouštěla Eva Erbenová v roce 1941 jako jedenáctiletá svůj domov, netušila, co ji čeká. Její nejbližší cesta vedla do Terezína, následoval transport do Osvětimi. Z tohoto koncentračního tábora ji pak nacisté vyhnali na pochod smrti, ze kterého se jí podařilo utéct. Když si myslela, že již nic podobně hrůzného nemůže zažít, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael, ve kterém děčínská rodačka v současné době žije. Útočníci zasáhli město Aškelon, které se stalo jejím novým domovem. I z něj ale musela utéct.
17 fotografií

Nech ji jít, ta chcípne sama. Krutá slova vojáka zachránila Evě Erbenové život

Regiony
Izraelská spisovatelka Eva Erbenová navštívila rodný Děčín.
Když opouštěla Eva Erbenová v roce 1941 jako jedenáctiletá svůj domov, netušila, co ji čeká. Její nejbližší cesta vedla do Terezína, následoval transport do Osvětimi. Z tohoto koncentračního tábora ji pak nacisté vyhnali na pochod smrti, ze kterého se jí podařilo utéct. Když si myslela, že již nic podobně hrůzného nemůže zažít, zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael, ve kterém děčínská rodačka v současné době žije. Útočníci zasáhli město Aškelon, které se stalo jejím novým domovem. I z něj ale musela utéct.
17 fotografií

Nech ji jít, ta chcípne sama. Krutá slova vojáka zachránila Evě Erbenové život

Děčínsko
Pozemek, který dle zjištění ÚZSVM patří stoleté ženě, žijící v USA.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) učinil další zajímavý objev, a to poté, co se na jeho domažlickou pobočku obrátil majitel kůlny v Pocinovicích, jejíž část stála na pozemku neznámého vlastníka. ÚZSVM zjistil, že jde o majetek po ženě, jejíž strýc zemřel v Osvětimi. Dědičkou je stoletá stařenka.

Pozemek na Domažlicku po muži z Osvětimi získala stoletá stařenka z USA

Domažlicko