Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Jeskyně poměrně velkých rozměrů je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin, napsala agentura AP.
VesmírBuzz Aldrin, poslední žijící z legendární mise Apollo 11, muž, který 20. června 1969 vstoupil jako druhý po Neilu Armstrongovi na Měsíc, překvapil ještě jednou také evropské čtenáře novin sdělením, že se počtvrté oženil.
3 fotografie
Z okolíAmerický Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) kontaktoval bostonskou aukční síň RR Action s žádostí o zastavení prodeje měsíčního prachu, který během prvního přistání na Měsíci nasbírali astronauti Apolla 11. NASA ho chce zpátky, a spolu s ním i vzorky švábů, jimž byl podáván, aby se zjistilo, zda neobsahuje nějaké patogeny.
7 fotografií
VesmírV Borech se masopustního průvodu dočkali po dlouhé pauze, o to víc si jej užili. K vidění bylo nepřeberné množství povedených masek. O zábavu a dobrou náladu nebyla nouze, jak dokazují fotografie. Děkujeme za ně. Podívejte se i vy, jak to účastníkům slušelo.
99 fotografií
Čtenář reportérJiný pohled na planety nabízí výstava Dotkni se (exo)planet. Návštěvníci mohou zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet, kosmické sondy a vzácné meteority, které přinášejí důkazy o tom, jak to všechno začalo – kde se vzal náš svět. Výstavu pořádá Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR. Zahájila ji pondělní vernisáž a potrvá do konce listopadu.
35 fotografií
PrahaUž dvaapadesát let uplyne od chvíle, kdy na Měsíc vkročil člověk. Přesněji dva muži. Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Jméno druhého z nich je někdy trochu ve stínu Armstrongova. Aldrin je však postavou nanejvýš zajímavou. První člověk, který močil na jiné planetě, má za sebou alkoholismus, deprese i soudní spory s vlastními dětmi.
8 fotografií
SvětVe věku 90 let dnes zemřel americký "zapomenutý" astronaut Michael Collins. Podle agentury Reuters jeho rodina sdělila, že podlehl rakovině. Collins byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z "procházky" na Měsíci vrátí.
16 fotografií
Věda a technikaKdyž se po těžké autohavárii probral z kómatu, nemohl mluvit a hýbat se. Slova se mu postupně vracela a s nimi i jeho dětský sen: stát se malířem. I když, jak sám říká, to byl běh na dlouhou trať. Mezitím postavil na Novohradsku chalupu, kde si zařídil ateliér snů. Dnes bere Hynek Fuka štětce do rukou denně a veselými barvami vytváří svůj vlastní Svět v obrazech. Cesta to ale byla dlouhá.
10 fotografií
SpolečnostAmeričtí astronauti z projektu Apollo zanechali po sobě na Měsíci v letech 1969 až 1972 nejen vědecká zařízení a experimenty, ale i množství roztodivných věcí. Vedle amerických vlajek jsou mezi nimi například golfové míčky, rodinné foto, soška i lidské výkaly, napsal server Space.com.
17 fotografií
Věda a technikaVesmírné skafandry, které měli před 50 lety na sobě američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin při své legendární procházce po Měsíci, byly původně určeny jen pro jednorázové použití - měly pomoci dostat oba muže na Měsíc a zase je bezpečně vrátit na Zemi. Ten Armstrongův se teď dočkal obnovy pro další generace.
10 fotografií
SvětTřebíč - V týdnu od 15. do 20. července zařazuje Ekotechnické centrum Alternátor v Třebíči do svých komentovaných projekcí na projekční kouli program s názvem „Luna a jiné měsíce“. Připomíná tak padesáté výročí prvního letu na Měsíc, na němž 20. července 1969 přistáli Neil Armstrong a Buzz Aldrin v rámci mise Apollo 11.
TřebíčskoSpojené státy dnes slaví 50. výročí startu kosmické lodi Apollo 11, která dopravila první astronauty na Měsíc. Lunární modul tehdy čtyři dny po startu ze Země přistál na Měsíci, na jehož povrch jako první člověk vstoupil Neil Armstrong následovaný Buzzem Aldrinem. Na Zemi se astronauti vrátili po osmi dnech 24. července 1969, což nyní symbolizují slavnosti, které potrvají osm dní.
4 fotografie
Věda a technikaLinec – Dnes ve 14.32 středoevropského času se zdvihne 111 metrů vysoká raketa Saturn-5 z Mysu Kennedy do kosmu se třemi americkými astronauty k nejnebezpečnějšímu, nejdražšímu a nejvzrušivějšímu experimentu kosmonautiky, který kdy byl podniknut – k přistání na Měsíci. Svět hledí do Ameriky, napsaly 16. července 1969 linecké OÖN pod titulkem Celý svět je v napětí.
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíV současných parnech by jeden očekával spíš zatmění před očima – nicméně astronomové, kteří působí na observatoři v Ondřejově, ohlašují zatmění skutečné. Pokud budou oblaka souhlasit, mělo by být 16. července před půlnocí možno pozorovat částečné zatmění Měsíce. Deníku to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR – s tím, že zatmění vlastně také připomene 50. výročí startu Apolla 11. Misi Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina z roku 1969, spojenou se spočinutím lidských nohou na měsíčním povrchu, jež k Měsíci vzlétla na den přesně před 50 lety.
35 fotografií
Z okolíPřednášku věnovanou 50. výročí přistání prvních pozemšťanů na Měsíci můžete vyslechnout v pátek v 19 hodin ve velkém sále Domu dětí a mládeže Delta na Dukle v Pardubicích.
PardubickoPrvní přistání lidské posádky na Měsíci dodnes nenechává v klidu příznivce konspiračních teorií. Opravdu k němu došlo? Nebyly záběry natočené ve studiu? Americký výrobce grafických procesorů Nvidia se rozhodl, že spekulacím učiní přítrž. Speciální simulace má dokazovat, že videozáznam z mise Apollo 11 je pravý.
5 fotografií
EkonomikaAmerický astronaut Buzz Aldrin žaluje dvě ze svých dětí a svou bývalou manažerku. Obviňuje je, že mu ukradli peníze a hanobí jeho odkaz. Žaloba, kterou začal v pondělí projednávat soud na Floridě, následuje poté, co jeho děti požádaly u soudu o svěření kontroly nad jeho financemi.
8 fotografií
Z okolíWashington - Bývalý americký astronaut Edwin Aldrin, který se zúčastnil první cesty na Měsíc, musel být ze zdravotních důvodů evakuován z Jižního pólu, kam se vydal jako turista. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na cestovní kancelář, s níž astronaut cestu podnikl.
SvětPřed 55 lety vytyčil americký prezident John Fitzgerald Kennedy pro svou zemi velký cíl. Ve svém památném projevu 25. května 1961 vyhlásil program Apollo, jehož výsledkem mělo být přistání Američanů na Měsíci.
EkonomikaNew York - Třicet kadetů proslulé vojenské akademie ve West Pointu v americké státě New York utrpělo zranění při tradiční polštářové bitvě posluchačů prvních ročníků. Informovala o tom dnes agentura AP. Někteří účastníci akce si prý totiž polštářové povlaky naplnili tvrdými předměty.
SvětBrno – Povrch. Fikce. Tisk. Risk. Obraz i odraz. Také tato slova obsáhne nový slovník klíčových pojmů grafického designu, který vznikne u příležitosti nadcházejícího Bienále Brno 2016. Koncepci 27. ročníku představili kurátoři Tomáš Celizna a Radim Peško, kteří se podíleli i na přípravě dvou předchozích ročníků.
Volný časPraha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Jeho hlas se proslavil ještě předtím, než letěl do vesmíru. Charles Duke totiž v červenci 1969 ze střediska v Houstonu navigoval přistání Neila Armostronga a Buzze Aldrina, kteří se v rámci mise Apollo 11 stali prvními lidmi na Měsíci. O tři roky později už Duke jako člen Apolla 16 obdobnou cestu absolvoval sám.
29 fotografií
PrahaPraha /ROZHOVOR/ – Jeho hlas se proslavil ještě předtím, než letěl do vesmíru. Charles Duke totiž v červenci 1969 ze střediska v Houstonu navigoval přistání Neila Armostronga a Buzze Aldrina, kteří se v rámci mise Apollo 11 stali prvními lidmi na Měsíci. O tři roky později už Duke jako člen Apolla 16 obdobnou cestu absolvoval sám. Stal se tak jedním ze 12 lidí, kteří kdy na Měsíci stanuli. Ve svých 79 letech také zůstává dosud nejmladším astronautem, kterému se to kdy podařilo.
29 fotografií
ČeskoWashington – Odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a soukromých společností jsou přesvědčeni, že i přes značné překážky by mohl první člověk odletět na Mars do 20 let. Dnes o tom informovala agentura AFP.
SvětWashington – Slavná věta o malém kroku pro člověka a obrovském skoku pro lidstvo, kterou 20. července 1969 pronesl Neil Armstrong po historicky prvním výstupu na povrch Měsíce, možná vznikla mnohem dříve než po přistání na zemském souputníkovi, jak tento zesnulý americký astronaut tvrdil. Armstrongův bratr Dean v novém dokumentu BBC prohlásil, že ji měl připravenou již dlouho před letem.
SvětWashington – Na 1500 lidí se ve washingtonské Národní katedrále zúčastnilo vzpomínkového obřadu k úmrtí astronauta Neila Armstronga. Prvního člověka, který kdy vstoupil na povrch Měsíce, si podle agentury AP kromě jiných připomněli také jeho kolegové z posádky Apolla 11 Buzz Aldrin a Michael Collins. Armstrong zemřel 25. srpna ve věku 82 let.
SvětNew York - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, první člověk na Měsíci. Povrchu jediného přirozeného satelitu Země se jako velitel kosmické lodi Apollo 11 poprvé dotkl 20. července 1969. Podle dnešního prohlášení jeho rodiny byly příčinou smrti komplikace po operaci srdce, kterou nedávno prodělal.
SvětWashington - Vlajky, které umístili američtí astronauti na Měsíci před více než 40 lety, tam s jedinou výjimkou stále stojí. S odvoláním na zdroje z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) o tom informovala agentura AFP.
SvětOhio – Jako první člověk v historii se procházel po Měsíci a ve své době byl doslova světovou celebritou. Americký astronaut Neil Armstrong ale přesto zůstal hlavně skromným člověkem a své 80. narozeniny tak ve čtvrtek oslaví pouze s nejbližší rodinou.
Zimní olympijské hry 2010Český Brod - V červenci, přesněji 20. července, tomu bylo již 40 let, co se výprava v čele s Neilem Armstrongem vydala na badatelskou misi na Měsíc. Při příležitosti tohoto výročí se v Českém Brodě konala přednáška s Karlem Bejčkem z hvězdárny a planetária města Hradce Králové, členem České astronomické společnosti.
19 fotografií
Volný časUSA - Přesně před čtyřiceti lety přistáli první kosmonauté na Měsíci a Niel Alden Amstrong tehdy pronesl památnou větu: Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“.
RakovnickoOpava, Ostrava - V pondělí to bude čtyřicet let, kdy vstoupila poprvé lidská noha na Měsíc. Člověk udělal malý krok po měsíčním povrchu, což byl současně velký skok pro lidstvo. /UVNITŘ ČLÁNKU STRUČNÁ HISTORIE PROJEKTU APOLLO/
Volný časWashington – Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) digitálně zrestauroval záběry prvního přistání člověka na Měsíci, na nějž se američtí astronauti vydali právě před 40 lety.
SvětWashington– K opuštění od energie z fosilních paliv a jejímu plnému nahrazení „zelenou“ elektřinou vybídl Američany někdejší americký viceprezident a nositel loňské Nobelovy ceny míru Al Gore.
SvětNEW YORK - Bývalý astronaut Buzz Aldrin plánuje založit loterii, jejíž vítěz se podívá do kosmu. Sedmasedmdesátiletý Američan, který stanul jako druhý člověk na Měsíci, tak chce umožnit každému navštívit oběžnou dráhu bez ohledu na výši jeho konta.
