ŠTÍTEK: Eduard Štorch

Sýkora koňadra.
Slovo žargon, označující specifickou nespisovnou mluvu určité části společnosti, je odvozeno od francouzského výrazu „jargon“. O něm se jazykovědci domnívají, že mohl vzniknout dvěma způsoby: buď se vyvinul z latinského slovesa „gaggire“ ve smyslu „nesrozumitelně mumlat“. Nebo je to pozůstatek starofrancouzského slůvka pro cvrlikání ptáků, jak o tom píše Geoffrey Chaucer ve svých Canterburských povídkách.

Seriál o češtině Slovíčkaření: O chytání lelků a vrabčím švitoření

Věda
Designový výčepní pult v Pivovarské restauraci.
/FOTO, VIDEO/ Zámek Svijany odstartoval návštěvnickou sezónu na začátku května a u příležitosti sedmého výročí svého zpřístupnění si pro návštěvníky připravil překvapení v podobě unikátní expozice Neolitu a Eduarda Štorcha, která se nachází ve dvou zámeckých místnostech. Součástí expozice jsou tisíce odštípaných pazourků a stovky kamenných nástrojů z doby před 6,5 až sedmi tisíci let, tedy z období, kdy se na našem území usadili první zemědělci.
6 fotografií

Do pravěku, za Eduardem Štorchem či na Pivo ze sklepa. Svijany lákají na novinky

Liberecko
Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě.
Městská část Praha - Lysolaje dokončila celkovou proměnu rozsáhlého prostoru bývalé Denkrovy pískovny. Na doposud zanedbaném území vyrostl nový veřejný sportovní areál, který má být centrem volnočasových aktivit. „Patronem“ revitalizovaného území se stala skulptura pravěkého nosorožce srstnatého, která je podle jejích autorů Romana Švejdy a Lukáše Gavlovského největší sochou nosorožce na světě. Právě v Lysolajích se v minulosti našly kosterní ostatky tohoto pravěkého zvířete.
5 fotografií

Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě. Najdete ji v Lysolajích

Čtenář reportér
Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě.
Městská část Praha - Lysolaje dokončila celkovou proměnu rozsáhlého prostoru bývalé Denkrovy pískovny. Na doposud zanedbaném území v jižní části Lysolají vyrostl nový veřejný sportovní areál, který má být centrem volnočasových aktivit nejen pro obyvatele Lysolají, ale i pro návštěvníky z okolních městských částí. „Patronem“ revitalizovaného území se stala skulptura pravěkého nosorožce srstnatého, která je podle jejích autorů Romana Švejdy a Lukáše Gavlovského největší sochou nosorožce na světě. Právě v Lysolajích se v minulosti našly kosterní ostatky tohoto pravěkého zvířete.
5 fotografií

Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě. Najdete ji v Lysolajích

Čtenář reportér
Tropická pouť v České Skalici.
Přinášíme další várku oblíbených tipů, které vám poradí, jak strávit volný čas od pátku 9. července do neděle 11. července. Tentokrát můžete například zavítat na nové koupaliště v Hostinném, Tropická charitativní pouť v České Skalici nabídne zábavu a pomůže hendikepovaným, festival Na ostrovech v Bražci u Náchoda potěší příznivce folku a popu a pokud se rádi kocháte krásnou přírodou, vydejte se z Ostroměře na pochod Krajem Eduarda Štorcha. 

Tipy na víkend: Charitativní pouť, slavnost na zámku i folk & country festival

Cestujeme
Ostroměř jen kvete. O zeleň je ve vsi zájem.
DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ: Jestli podle něčeho poznáte Ostroměř už z dálky, jsou to tisíce ovocných stromů na svazích za vsí. V teplých květnových dnech se sladká vůně kvetoucích stromů line celou vesnicí. Domnělou idylku ruší jen hluk kamionů, Ostroměř je jednou z obcí, které leží na frekventované silnici E442. Do rodiště Eduarda Štorcha a Karla Zemana a sídla rodinného ovocnářství jsme se podívali v dalším díle projektu Špendlík na mapě.
20 fotografií

Jarní Ostroměř voní květy stromů a rozehřátým asfaltem

Jičínsko
Ke školní četbě neodmyslitelně patří Osada Havranů Eduarda Štorcha, protože spojuje literaturu, vlastivědu a dějepis. Žáci se dozvěděli, že ještě než Jiráskova kněžna Libuše zavěštila město veliké a vymyslela název Praha, rozkládala se na břehu Vltavy neolitická osada Havranů.

Osada Havranů aneb Havranov jako na dlani

Názory z regionu
Klobuky
Nedávno vydaná kniha Jiřího Bílka Věk menhirů v Čechách znovu oživila zájem o tyto tiché svědky naší minulosti. Vydání publikace, která čtenáře zavádí na téměř 150 málo známých lokalit, se už její autor nedožil. Ukázal však cestu další generaci poutníků, kteří teď mohou jít krajinou v jeho stopách. Vyjdeme se proto i my na některá z míst ve Středočeském kraji, jenž je uměle vztyčenými kameny proslulý.  
65 fotografií

Menhiry: strážci české krajiny, kteří už přečkali horší katastrofy než covid

Cestujeme
Jan Padych (na snímku vpravo) představil na křtu v ostravském Televizním klubu svůj nový román Čas vlků.
/ROZHOVOR/ Spisovatel Jan Padych, médii někdy nazývaný ostravský Eduard Štorch, který žije a tvoří v Ostravě, vydal doposud tři pravěké romány, ale také příběhy ze současnosti. Jeden z nich podle knihy Bouře ve sklenici posloužil jako předloha k televiznímu filmu Každý den karneval, který natočil Roman Motyčka v ostravském televizním studiu v hlavní roli s Pavlem Zedníčkem v roce 2004.

Byly ženy v pravěku sexy? S ostravským Eduardem Štorchem nejen o nich

Volný čas
zdeněk burian vystava2
/POZVÁNKY/ Výstava Zdeněk Burian - Dobrodružství pravěku nabízí neobyčejné setkání s hrdiny pravěkého světa prostřednictvím strhujících příběhů na obrazech fenomenálního umělce Zdeňka Buriana. Expozice ve Štorchově síni Městského muzea v Hořicích bude přístupná až do 20. prosince letošního roku. Nabídne mimo jiné rozsáhlý soubor originálních ilustrací Zdeňka Buriana ke slavným knihám Eduarda Štorcha.

Na co kam: Dobrodružství pravěku Zdeňka Buriana v hořickém muzeu

Volný čas
Vítězem 30. ročníku Čůčobraní se stal Karel Jiříček. Kdo vyhraje letos?
Psal se rok 1987, kdy parta kamarádů jezdila na chalupu do Řeřišného na Policku, kde se popíjelo vše co teklo. Jeden ze sortimentů, který byl v té době levný a dostupný, byla sladká ovocná vína, jimž se dodnes říká lidově čůčo. „Napadlo nás zkusit vyrobit něco i doma. Oprášili jsme babiččiny recepty a tak vznikl první ročník Čůčobraní,“ vzpomíná na prahistorii soutěžní ochutnávky nerévových vín její technický ředitel Libor Martínek.

Čůčobraní se blíží. Mezi ovocnými víny budou volit Královnu sklepa

Náchodsko
Muzeum Eduarda Štorcha v Ostroměři.
Jitka Mečířová bude ve středu od 19 hodin v kulturním sále bělohradských lázní vyprávět o Eduardu Štorchovi, rodáku z Ostroměře. Ten proslul svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové.

Na co kam: Jak Štorch lovil mamuty

Volný čas
Budova magistrátu v Mladé Boleslavi.
Mladá Boleslav – Hned několik institucí podpoří finančně boleslavský magistrát. Radní již pro ně schválili neinvestiční dotace. Peníze dostane například Muzeum Mladoboleslavska, některé finance ale půjdou i za hranice okresu. Dotaci totiž dostala například Diecézní charita Litoměřice nebo Oblastní charita Kutná Hora.

Dotace podpoří činnost charity i akci muzea

Boleslavsko
Ilustrační foto.
Už od pondělí musí řidiči počítat s omezením provozu na silnici I/35 z Hradce Králové do Jičína a Liberce. V Ostroměři bude pokračovat druhou etapou rekonstrukce silnice, a to od muzea Eduarda Štorcha po prostor u bytovek.

Uzavření silnice v Ostroměři

Jičínsko
Ilustrační foto
Královéhradecký kraj - Jako učitelé by mohli působit lidé, kteří dosáhli vysokoškolského titulu, ale nemají pedagogické vzdělání. Plánuje to změna zákona, kterou připravuje ministerstvo školství. Chce tak zmírnit nedostatek učitelů, který mnohým školám komplikuje výuku. Názory na ni se však různí.

Učitelé bez vzdělání. Pomohou? Uškodí?

Hradecko
Václav Dvořák a jeho kniha Písečníci a bludný asteroid.
Liberec – Když vyrostete v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna nejlepší vyhlídky. Všechno ale může změnit pozvánka na palubu mezihvězdné lodi. A velké vesmírné dobrodružství může začít… Dlouhých pět let psal pedagog Technické univerzity Václav Dvořák sci-fi knihu pro děti nazvanou Písečníci a bludný asteroid. A stejně jako jeho hlavní hrdinové Tomáš a Lucka projdou dlouhou anabází, neměl před sebou jednoduchou cestu ani samotný román.

Pedagog z Technické univerzity Václav Dvořák napsal sci-fi pro malé čtenáře

Liberecko
Václav Dvořák a jeho kniha Písečníci a bludný asteroid.
Liberecký kraj – Když vyrostete v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna nejlepší vyhlídky. Všechno ale může změnit pozvánka na palubu mezihvězdné lodi. A velké vesmírné dobrodružství může začít… Dlouhých pět let psal pedagog Technické univerzity Václav Dvořák sci-fi knihu pro děti nazvanou Písečníci a bludný asteroid. A stejně jako jeho hlavní hrdinové Tomáš a Lucka projdou dlouhou anabází, neměl před sebou jednoduchou cestu ani samotný román.

Pedagog z Technické univerzity Václav Dvořák napsal sci-fi pro malé čtenáře

Českolipsko
Václav Dvořák a jeho kniha Písečníci a bludný asteroid.
Liberecký kraj – Když vyrostete v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna nejlepší vyhlídky. Všechno ale může změnit pozvánka na palubu mezihvězdné lodi. A velké vesmírné dobrodružství může začít… Dlouhých pět let psal pedagog Technické univerzity Václav Dvořák sci-fi knihu pro děti nazvanou Písečníci a bludný asteroid. A stejně jako jeho hlavní hrdinové Tomáš a Lucka projdou dlouhou anabází, neměl před sebou jednoduchou cestu ani samotný román.

Pedagog z Technické univerzity Václav Dvořák napsal sci-fi pro malé čtenáře

Jablonecko
Vernisáž výstavy Příběhy z pravěku v Muzeu Komenského v Přerově
Tajemná Dáma z Hlinska - žena, která žila před více než pěti tisíci lety v pravěké osadě na Přerovsku, a jejíž život je opředen řadou mýtů, se možná někdy v budoucnu stane inspirací pro filmaře, podobně jako legendární ledový muž Ötzi. Jejich příběhy se teď potkaly na unikátní výstavě, která začala ve čtvrtek v Muzeu Komenského v Přerově.
26 fotografií

Příběh Dámy z Hlinska možná jednou obletí svět

Přerovsko
V Muzeu Českého krasu můžete nyní zhlédnout dvě nové výstavy.
Beroun - V Muzeu Českého krasu můžete nyní zhlédnout dvě nové výstavy: „Neolit – Neuvěřitelný svět prvních zemědělců mezi Ohří a Berounkou“ a „1968: Satira a tanky“. Společná vernisáž se konala ve čtvrtek 21. června od 17. hodin a zvali na ni lidé z neolitu, hrající v tu dobu na své nástroje před Jenštejnským domem, jinak též pracovníci i spoluautoři výstavy z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Tito lidé z poloviny 6. tisíciletí př. Kristem byli pod bedlivým dozorem ředitelky Muzea Českého krasu Karin Kriegerbeckové a ředitelky Ústavu archeologické památkové péče Ireny Benkové.
68 fotografií

V Muzeu Českého krasu je výstava o zemědělství

Berounsko