ŠTÍTEK: Jupiter

Jupiter obklopuje silné radiační pole.
NASA zaznamenala díky sondě Juno obrovské množství energie, která víří v severní oblasti Jupitera a na největší planetě sluneční soustavy tak vzniká rozsáhlá polární záře. VIDEO záběry najdete v článku.

Polární záře na Jupiteru je pro vědce výzva

Články
Podle mluvčího US Naval Observatory Geoffa Chestera se naposledy atomový a astronomický čas shodoval v 19. století.
Mezinárodní služba rotace Země naposledy přidala vteřinu 1. července 2015. Prvního ledna 2017 nás to čeká znovu. Proč je to důležité a jaké tato operace s časem může mít následky? Pokud bychom nepřidávali přestupné sekundy, postupně by se atomový čas odklonil od slunečního času. Není to ideální řešení. Už Aristotelés a Hérakleitos se před 2500 lety hádali o čase. A tyto diskuze trvají dodnes. Některé Země (například USA) se vyslovily pro zrušení přestupných sekund. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) však loni hlasovala pro udržení této praxe s tím, že potřebujeme více studií pro určení vlivu na světové telekomunikační systémy.

Jsme připraveni na přestupnou sekundu? Rok 2017 bude o celou vteřinu delší

Články
Ganymed skrývá oceán větší než všechny oceány na Zemi.
Tajuplný Ganymed, jenž obíhá kolem Jupitera, ukrývá podzemní oceán, který obsahuje více vody, než všechny oceány na Zemi dohromady. Vědci si byli jeho existencí téměř jistí už dříve. Měsíc má totiž hladký zledovatělý povrch, jak potvrdila kromě jiného sonda Galileo, která v devadesátých letech proletěla kolem. Nová studie nyní potvrdila, že se vědci nemýlili.

Největší měsíc Sluneční soustavy ukrývá pod povrchem obrovský oceán

Články
Astronomové několik tisíc roků zkoumají svět kolem nás. Snaží se pochopit chování jednotlivých hvězd, mapují rozložení milionů galaxií v kosmickém prostoru, sledují pohyb obrovských oblaků plynu a prachu, poznávají vlastnosti černých děr i planet mimo Sluneční soustavu. Před pár desetiletími ale vědci zjistili, že je všechno úplně jinak.

Tajemství temného vesmíru: Proč o hmotě kolem nás nevíme vůbec nic?

Články
Planetka Ceres má větší zásoby sladké vody než Země
Pozorování s pomocí Herschelova teleskopu odhalila vodní páry, které "vyfukuje" do prostoru trpasličí planetka Ceres, největší objekt v pásu asteroidů mezi Jupiterem a Marsem. Sladké vody má zřejmě více než Země, pozorování má potvrdit sonda, která je na cestě.

Planetka Ceres má větší zásoby sladké vody než Země

Články
Hledání v závějích kosmického prachu
Prach, který se neustále ukládá na všech plochách a ploškách našich domácností v sobě nese i návštěvníky z vesmíru. Každý rok se na Zemi uloží kolem 40 000 tun kosmického prachu.

Hledání v závějích kosmického prachu

Články
Hon za obyvatelnými měsíci
O honu za extrasolárními planetami, čili exoplanetami už slyšel leckdo. Ať už je objevujeme ze Země nebo z oběžné dráhy, stále více si potvrzujeme, že je jich větší než zanedbatelné množství. Z hlediska obyvatelnosti ale mají jeden problém. Jsou moc velké. Co ale zpravidla může být menší, jsou měsíce obíhající okolo exoplanet.

Hon za obyvatelnými měsíci

Články
Teleskop ARKYD má otevřít vesmír všem
Formou obdobnou sbírce na Národní divadlo chce společnost Planetary Resources otevřít vesmír co nejširšímu okruhu lidí. Za příspěvky od 10 po 10 tisíc dolarů získají dárci kromě členství i různé možnosti, jak teleskop využít pro sebe. Od 29. května se již zapojilo na 6000 lidí a vybralo se téměř 600 tisíc dolarů.

Teleskop ARKYD má otevřít vesmír všem

Články
Horcí a osamělí Jupiterové nejsou v systému sami. Doprovází je měsíce
Horcí jupiterové, pegasoidy nebo pegasovy planety. Planety konzistencí připomínající náš Jupiter, tedy velkou plynnou planetu, které se nacházejí příliš blízko mateřské hvězdě, takže jsou jejich povrchy doslova rozpáleny doběla. Až doteď byli astronomové přesvědčeni, že mezi exoplanetami jde o osamělé vlky. Nové studie ale ukazují něco jiného.

Horcí a osamělí Jupiterové nejsou v systému sami. Doprovází je měsíce

Články
Zemi osvítí dvě slunce
Výbuch rudého obra v sousedství sluneční soustavy dá vzniknout na několik týdnů druhému slunci, které promění noc na Zemi v den.

Zemi osvítí dvě slunce

Články