Náboženská obec Církve československé husitské v Blansku získá od města individuální dotaci ve výši 300 tisíc Kč na opravu a ošetření dřevěného pláště kostela sv. Paraskivy. Tento unikátní dřevěný kostelík, který je významnou historickou a kulturní památkou, tak projde nezbytnou rekonstrukcí. 6 fotografií Zachování jedinečné památky. Dřevěný kostelík v Blansku projde opravou Blanensko
Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších je stále okolo čtyř metrů sněhu. Z úbočí Studniční hory by mohlo zmizet na přelomu června a července, řekl dnes ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. 6 fotografií Na sněhovém poli Mapa republiky v Krkonoších je okolo čtyř metrů sněhu Krkonoše
V souvislosti s okupací zbytků Československa fašistickými vojsky v březnu 1939 se často zmiňuje pouze boj o Czajankova kasárna ze 14. března 1939 večer. Téměř úplně stranou pozornosti však zůstávají jednotky Stráže obrany státu a dalších československých armádních útvarů, které v téže době působily na Podkarpatské Rusi. Několik dnů sváděly tvrdé ústupové boje s přesilou maďarského vojska. PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Zapomenutý boj o Podkarpatskou Rus Tajemné dějiny
Před 105 lety se v plebiscitu, organizovaném Americkou národní radou uherských Rusínů, vyslovily dvě třetiny hlasujících pro spojení s nově vzniklým Československem. V té době byla také jmenována první autonomní vláda Podkarpatské Rusi. Novou okupaci země pak o bez pár dnů dvacet let později předznamenala Vídeňská arbitráž. 6 fotografií O připojení Podkarpatské Rusi k Československu rozhodli američtí Rusíni Historie
První vzdušné souboje v předvečer druhé světové války se neodehrály nad Velkou Británií ani nad Polskem. Jejich dějištěm se stalo slovenské nebe. PODCAST: Dějiny temné i tajemné. První letecká bitva nad Slovenskem Tajemné dějiny
Sněhové pole známé jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory v Krkonoších roztálo v sobotu 8. července. Stalo se tak o den dříve než v roce 2022. ČTK to řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Sněhové pole Mapa republiky loni zmizelo 9. července, což bylo o čtyři dny dříve než v roce 2021. Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších roztálo 8. července, dřív než loni Krkonoše
Kanonýrem Deníku minulého víkendu fotbalových nižších soutěží se stal Volodymyr Puha, který vstřelil čtyři góly. Sedmačtyřicetiletý útočník hraje za Chodovou Planou B, která v 10. kole IV. třídy okresu Tachov porazila Ctiboř 7:0. KANONÝR DENÍKU: Na Ukrajině hrál profesionální ligu, teď dává góly v Ch. Plané Okresy
Ve všudypřítomném šoku ze včerejšího oznámení rušení 17 městských poboček České pošty v Pardubickém kraji zapadla podstatná informace, že nejde o jejich úplný zánik, nýbrž o převod na franšízy, které bude spravovat nedávno založená akciovka Ukraviet. Ta má listovní a balíkové služby pod hlavičkou České pošty poskytovat jako vedlejší činnost v nových multikulturních večerkách, na které bude 13 z rušených poboček přestavěno. Vietnamci zajistí kapitál, za kasou pak budou sedět Ukrajinky. Ze zbylých čtyřech poboček pak vzniknou pravoslavné kostely podobné, jaké známe třeba z Podkarpatské Rusi. Aprílová zpráva: Z rušených poboček České pošty budou nakonec franšízy. Víme víc Orlicko
Začátkem letošního roku zemřel ve věku 99 let válečný veterán plukovník ve výslužbě Vasil Timkovič, který se za 2. světové války účastnil osvobození Kyjeva, bojů na Dukle a osvobozování Slovenska. Dnes, v úterý 21. března 2023, by oslavil 100. narozeniny. 5 fotografií Válečný veterán Vasil Timkovič by dnes oslavil 100. narozeniny Orlicko
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme. 17 fotografií Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů Čtenář reportér
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme. 17 fotografií Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů Čtenář reportér
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme. 17 fotografií Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů Čtenář reportér
FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel svatého Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Nyní je dominantou obce Kunčice pod Ondřejníkem. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme. 17 fotografií Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů Čtenář reportér
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme. 17 fotografií Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů Čtenář reportér
Lidé vzpomínají na válečného veterána, který chtěl bojovat proti okupantům, přežil gulag, zažil stalinský režim a stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. „Odešla legenda, čestný člověk,” zavzpomínal Radoslav Veselý z Ústí nad Orlicí, který se věnuje historii. Vasil Timkovič zemřel ve věku 99 let v pondělí 2. ledna. 5 fotografií Odešla legenda, vzpomínají blízcí na válečného veterána Vasila Timkoviče Orlicko
Ve věku 99 let dnes v noci zemřel válečný veterán plukovník ve výslužbě Vasil Timkovič, který se za 2. světové války účastnil osvobození Kyjeva, bojů na Dukle a osvobozování Slovenska. Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič, čestný občan České Třebové Orlicko
/PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ/ Pětaosmdesátiletá seniorka prožila život v Litvínově a Horním Jiřetíně, narodila se na Zakarpatské Ukrajině. Z litvínovské chemičky jezdily vlaky do celé Evropy, vzpomíná Milena Martínková Mostecko
Až do 26. června mohou návštěvníci Vinotéky ve Vysoké v Rakovníku zhlédnout výstavu malířky Larisy Matejové. 15 fotografií OBRAZEM: Výstavu Larisy Matejové zpestřil koncert kapely Šoury Roury Volný čas
Automobilová dodávka ze žatecké nemocnice přivezla v pátek 1. dubna do okresní nemocnice v ukrajinském městě Chust humanitární pomoc. Dezinfekce a obvazový materiál za více než 100 tisíc korun pomůže v péči o ukrajinské vojáky zraněné v boji s ruskou armádou. Obvazy a dezinfekce putovaly ze Žatce na Ukrajinu. Pomohou v péči o zraněné Žatecko a Lounsko
/VIDEO/ Vzhledem k tomu, že stovky sirotků ze Zakarpatské Ukrajiny v oblasti Chust stále ještě čekají, až jim tamní úřady dají svolení k vycestování, musejí už řadu týdnů žít v krytech a v otřesných podmínkách, kde jim docházejí základní potraviny a hlavně voda. Pomoci jim má i víkendová sbírka, která bude otevřena poslední březnovou sobotu a neděli v Kladně. Sirotkům na Zakarpatské Ukrajině docházejí potraviny. Pomoci má kladenská sbírka Kladensko
Češtinu místo rodilé ukrajinštiny poslouchají v pondělí dopoledne jedenáctileté žačky Viki a Hanna. Po svém příjezdu z válkou zasažené Zakarpatské Ukrajiny si zatím v lavicích základní školy v Jasanové ulici v brněnském Jundrově teprve zvykají. 5 fotografií První dny v brněnské škole: Na češtinu si děti z Ukrajiny zvykají, chválí obědy Regiony
Češtinu místo rodilé ukrajinštiny poslouchají v pondělí dopoledne jedenáctileté žačky Viki a Hanna. Po svém příjezdu z válkou zasažené Zakarpatské Ukrajiny si zatím v lavicích základní školy v Jasanové ulici v brněnském Jundrově teprve zvykají. 5 fotografií První dny v brněnské škole: na češtinu si děti z Ukrajiny zvykají, chválí obědy Brněnsko
/FOTOGALERIE/ V unikátních prostorech původně podkarpatského kostelíku v Dobříkově u Chocně se v neděli 6. března konala mimořádná mše za mír na Ukrajině se souběžnou sbírkou na pomoc uprchlíkům. Mši sloužil farář církve Československého husitské Jiří Plhák. Kostel byl původně postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině, do Dobříkova byl převezen ve 20. letech minulého století. 8 fotografií V Dobříkovském kostelíku se konala mše za Ukrajinu. Výtěžek pomůže na hranicích Orlicko
/FOTO/ Uniforma plná vyznamenání a padák, s nímž v roce 1944 seskočil na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Ty připomínají v souvislosti s aktuálním válečným dramatem na Ukrajině Ústečana ukrajinského původu, plukovníka Nikolaje Kubariče, který roku 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu, kde Rusíni a Ukrajinci tvořili 24 procent mužstva. Za sebou měl tři roky ukrutného věznění v sibiřském gulagu, kam ho uvrhl sovětský režim za údajnou špionáž. 6 fotografií Na Ukrajině už Ústečané bojovali. Nikolaj Kubarič rovnou z gulagu Ústecko
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří dorazili aktuálně na Kladensko, hledají nejen střechu nad hlavou, ale řada z nich také uplatnění. Při práci přijdou na jiné myšlenky a ještě si mohou vydělat peníze, které mnohým zoufale chybí. Maminky s dětmi, které dorazily v těchto dnech například na farmu Karla Dryáka do Vítova, jsou často z venkova a práce v zemědělství pro ně je přirozená. 39 fotografií Podívejte se: Někteří uprchlíci se na Kladensku už zapojili do práce na farmě Kladensko
Uniforma plná vyznamenání a padák, s nímž v roce 1944 seskočil na pomoc Slovenskému národnímu povstání, připomínají v souvislosti s aktuálním válečným dramatem na Ukrajině v Muzeu města Ústí nad Labem Ústečana ukrajinského původu plukovníka Nikolaje Kubariče (1919 - 2010). Mimořádný exponát měsíce. Uniforma a padák bojovníka z Ukrajiny Čtenář reportér
Dlouhý zástup gratulantů čekal v havířovském Hotelu Rudolf na oslavence, kterým byl válečný veterán Jan Ihnatík, jenž ten den oslavil sté narozeniny. Mezi nimi nechyběli zástupci Ministerstva obrany, vedení města Havířova, Krajského vojenského velitelství, Sdružení válečných veteránů i členové výboru Jednoty Československé obce legionářské. Válečný hrdina Jan Ihnatík z Havířova oslavil sté narozeniny Karvinsko
Alexander Kalašniko, rodák z Ukrajiny, působí v Kolíně jako žalmista v kostele sv. Jana Křtitele. Pochází ze zakarpatské oblasti, někdo říká Podkarpatská Rus, tedy z území, které kdysi bylo součásti Československa. S rodinou žije v Kolíně, na Ukrajině má rodiče, přednedávnem manželka s dítětem kvůli zdraví rodičů na Ukrajinu odjela, starší syn, student, zůstal v Čechách. 6 fotografií Ukrajinský žalmista v Kolíně: Nemohl jsem uvěřit, že se dnes lidé pustí do války Kolínsko
V jídelně hotelu Záviš na náměstí v Hluboké nad Vltavou sedí několik desítek žen a dětí, které právě obědvají, všude zní ukrajinština. Nejsou to účastníci zájezdu, ale uprchlíci ze země, kde se bojuje. V rohu místnosti leží naskládané hromádky humanitární pomoci, hlavně hygienické potřeby i oblečení. Na terase česky vypráví novinářům paní Olesa Bulik o dlouhé cestě, kterou absolvovaly z rodné Koločavy na Podkarpatské Rusi, odkud vyjely počátkem víkendu. Do nového domova přijely zapůjčenými autobusy ČSAD Písek teprve v neděli podvečer. 36 fotografií Matky s dětmi z Koločavy našly azyl na Hluboké. Muži chrání Ukrajinu Českobudějovicko
Koho by napadlo, jak aktuální zase budou slova ze známé písně o Nikolu Šuhajovi: Zabili, zabili chlapa z Koločavy… Ukrajinští muži rukují do války, zatímco jejich ženy a děti hledají bezpečí za hranicemi. Lidé z Českobudějovicka, kteří se vydávali v létě na Ivanem Olbrachtem proslavenou Koločavu na Podkarpatské Rusi, se už setkali s těmi, které tam během turistických pobytů potkávali. 3 fotografie Jihočeši pomáhají lidem z Koločavy. Ženy s dětmi už dorazily na Hlubokou Českobudějovicko
/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE Z UKRAJINY/ Užhorod byl dvě desítky let hlavním městem nejvýchodnější třetiny Československa – Karpatské Ukrajiny. Po proevropské ukrajinské revoluci na Majdanu tu památky na Československo obnovili. Pokud budou Ukrajinci poraženi Ruskem, tak československé památky budou zřejmě zničeny. 30 fotografií EXKLUZIVNĚ: Vzpomínáme na Masaryka, říkají v Užhorodě. Proč nás ale nebráníte? Státy mimo EU
Na radnici už několik dní visí ukrajinská vlajka coby morální podpora Ukrajincům, po vpádu Ruska na Ukrajinu se ale vedení Třebíče rozhodlo pomáhat i konkrétněji. „Jsme prakticky neustále v kontaktu s naším partnerským městem Rachiv. Jsme připraveni pomoci mu finančně, materiálně a kdyby to bylo nutné, jsme připraveni u nás přijmout i jeho některé obyvatele,“ sdělil starosta Pavel Pacal. Pomoc však musí být adresná, a proto se nyní čeká, jak konkrétně by měla vypadat a zda bude vůbec potřeba. Třebíč chce pomoci ukrajinskému partnerovi Třebíčsko
Po celé Vysočině vlají ukrajinské vlajky. Kraj i řadu zdejších měst pojí s Ukrajinou množství vazeb v podobě partnerských vztahů, oblastní charity jsou připravené poslat na Ukrajinu humanitární pomoc. Čím víc ukrajinských vlajek, tím lépe. Někoho z nich pořádně rozbolí břicho Názory z regionu
Po celé Vysočině vlají ukrajinské vlajky. Kraj i řadu zdejších měst pojí s Ukrajinou množství vazeb v podobě partnerských vztahů, oblastní charity jsou připravené poslat na Ukrajinu humanitární pomoc. Čím víc ukrajinských vlajek, tím lépe. Někoho z nich pořádně rozbolí břicho Názory z regionu
V pátek 21. ledna navštívil českotřebovskou radnici Vasil Timkovič, aby oficiálně převzal čestné občanství, které mu bylo uděleno v minulém roce při příležitosti Dne válečných veteránů. Společně s Boženou Ivanovou je Vasil Timkovič jedním z posledních žijících veteránů druhé světové války v regionu. 5 fotografií FOTOGALERIE: Válečný veterán Vasil Timkovič je čestným občanem České Třebové Orlicko
Přežil zákopové boje první světové války i tažení proti Maďarům na Podkarpatské Rusi. Osudným se legionáři a financovi Janu Čondlovi stalo až setkání s pašerákem na československo-polské hranici u Dětmarovic. Tragickou událost si lidé po sto letech připomenuli nad hrobem v Dolní Lutyni. 8 fotografií Pietní akt v Dolní Lutyni. Legionáři uctili památku nad obnoveným hrobem hrdiny Čtenář reportér
Letos koncem října vyhořel do základů pravoslavný kostel sv. Michala, který až do té chvíle zdobil horní část Kinského zahrady na pražském Smíchově. Dřevěnou stavbu z 18. století sem přenesli z Podkarpatské Rusi v září 1929 – jako dárek metropoli, jež tehdy byla nejen hlavním městem Čechů, ale i Rusínů. Málokdo ale ví, že na totéž místo měl být už o mnoho let dříve posazen kostelík z tzv. české vesnice, postavené speciálně pro Národopisnou výstavu v roce 1895. Podobné exponáty časem zmizely, byly rozebrány, zničeny. Některé však dosud stojí. Víte, kde se památky na slavné české výstavy nacházejí? 11 fotografií Chaloupka Svatopluka Čecha: Kam se poděla vesnice z Národopisné výstavy Cestujeme
/FOTOGALERIE/ Dne 19. listopadu by se dožil sta let válečný veterán Michal Demjan. Stovky se sice nedožil, zemřel před dvěma roky, stihl však vyprávět svůj příběh pro Paměť národa. 4 fotografie Michal Demjan: Nesmíte přestat za republiku bojovat. Musíte za ni i trpět Praha
Zájem rakovnické Vinotéky přibližovat ve svém prostoru umělecké nápady a tvorbu rozmanitých výtvarníků kvitují s povděkem mnozí pravidelní i náhodní návštěvníci a jinak tomu není ani v případě současné expozice malířky Larisy Matejové. OBRAZEM: Rakovnickou Vinotéku prozařují obrazy Larisy Matejové Volný čas
/FOTO, VIDEO/ Byl konec roku 1939, když se gymnazista Vasil Timkovič se dvěma spolužáky rozhodl k útěku do Sovětského svazu. Tou dobou byla Podkarpatská Rus okupována Maďary a z nedaleké polské hranice se stala hranice sovětská. 3 fotografie Chtěl bojovat proti okupantům. Sověti ho za to zavřeli na tři roky do gulagu Orlicko
Mezi významné lékaře zlínské Baťovy nemocnice v její prvorepublikové éře patřil i MUDr. Václav Pejše. Zastával funkci primáře II. interního oddělení a měl také na starost Zdravotnickou matriku zaměstnanců. Na nemocnici byli zaměstnanci hrdí Zlínsko
Vyřazené sanity rychlé záchranné služby Pardubického kraje ještě poslouží. 5 fotografií Staré sanity využijí hasiči v regionu. Jedno auto pošle kraj na Ukrajinu Svitavsko
V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak zhruba o týden později než loni. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odtátí sněhu uspíšily silné deště, kdy například na hřebenové Luční boudě od 7. července napršelo téměř 80 litrů vody na metr čtvereční. 25 fotografií V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky Krkonoše
V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak zhruba o týden později než loni. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odtátí sněhu uspíšily silné deště, kdy například na hřebenové Luční boudě od 7. července napršelo téměř 80 litrů vody na metr čtvereční. V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky Regiony
Pražští policisté odložili případ požáru kostela sv. Michala v zahradě Kinských. Stavba ze 17. století vyhořela minulý rok na státní svátek 28. října. Magistrát hlavního města torzo vyhořelého kostela zakryl a chystá se na opravu památky. 43 fotografií Případ odložen. Policie nemá viníka požáru vzácného kostela v Praze Zločiny a soudy
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Na sněhovém poli Mapa republiky naměřili pracovníci Správy KRNAP předposlední červnový den výšku sněhové pokrývky 2,5 metru. Přitom ještě 3. června na tomto místě bylo sedm metrů sněhu. 25 fotografií OBRAZEM: Na Mapě republiky v Krkonoších zůstává přes dva metry sněhu Krkonoše
Mladý Dimitrij Dráb se rozhodl, že odejde spolu s kamarády za hranice, na Ukrajinu. V té době se většina uprchlíků a emigrantů domnívala, že budou přivítání s otevřenou náručí a zapojí se do bojů proti fašistům se zbraní v ruce. Čekaly ho nucené práce za polárním kruhem. Pak ukázal svoji statečnost i v boji Čtenář reportér
Stavba okolo vyhořelého kostela sv. Michaela v Kinského zahradě včera ožila. Vzniká tam konstrukce, která bude krýt poškozený objekt následující dva roky, než bude zrekonstruován. 43 fotografií Nad vyhořelým kostelem sv. Michaela dočasně vznikne ochranná konstrukce Praha
Konec první světové války přinesl v řadě evropských zemí mimo jiné radikalizaci části dělnické třídy, která začala směřovat ke komunismu. V nově vzniklém Československu byl tento proces pomalejší, ale to neznamená, že se mu úplně vyhnul. 10 fotografií Vytvoříme světovou sovětskou zemi. Před 100 lety začala cesta komunistů k moci Česko
/FOTO/ Jana Plovajka zastihl během studií na gymnáziu v Užhorodě zábor Podkarpatské Rusi Maďarskem. Stejně jako mnoho vrstevníků a rodinných příslušníků se rozhodl pro útěk do Sovětského svazu. 6 fotografií Jan Plovajko: Na komunismu bylo nejhorší to, jak byl falešný Z okolí