ŠTÍTEK: Podkarpatská Rus

O tvrdosti a rozhodnosti československého odporu vůči maďarské agresi svědčí také výčet ztrát. Přestože Čechoslováci čelili na Podkarpatské Rusi obrovské početní i materiální přesile, zaznamenali během ústupových bojů menší ztráty než protivník
V souvislosti s okupací zbytků Československa fašistickými vojsky v březnu 1939 se často zmiňuje pouze boj o Czajankova kasárna ze 14. března 1939 večer. Téměř úplně stranou pozornosti však zůstávají jednotky Stráže obrany státu a dalších československých armádních útvarů, které v téže době působily na Podkarpatské Rusi. Několik dnů sváděly tvrdé ústupové boje s přesilou maďarského vojska. 

PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Zapomenutý boj o Podkarpatskou Rus

Tajemné dějiny
Z většiny rušených pošt vzniknou franšízy vietnamských večerek spojených s poskytováním dosavadních služeb České pošty. Za kasou budou sedět Ukrajinky.
Ve všudypřítomném šoku ze včerejšího oznámení rušení 17 městských poboček České pošty v Pardubickém kraji zapadla podstatná informace, že nejde o jejich úplný zánik, nýbrž o převod na franšízy, které bude spravovat nedávno založená akciovka Ukraviet. Ta má listovní a balíkové služby pod hlavičkou České pošty poskytovat jako vedlejší činnost v nových multikulturních večerkách, na které bude 13 z rušených poboček přestavěno. Vietnamci zajistí kapitál, za kasou pak budou sedět Ukrajinky. Ze zbylých čtyřech poboček pak vzniknou pravoslavné kostely podobné, jaké známe třeba z Podkarpatské Rusi.

Aprílová zpráva: Z rušených poboček České pošty budou nakonec franšízy. Víme víc

Orlicko
Dřevěný kostel sv. Prokopa a sv. Barbory (Ruský kostelík) v Kunčicích pod Ondřejníkem.
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme.
17 fotografií

Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů

Čtenář reportér
Dřevěný kostel sv. Prokopa a sv. Barbory (Ruský kostelík) v Kunčicích pod Ondřejníkem.
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme.
17 fotografií

Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů

Čtenář reportér
Dřevěný kostel sv. Prokopa a sv. Barbory (Ruský kostelík) v Kunčicích pod Ondřejníkem.
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme.
17 fotografií

Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů

Čtenář reportér
Dřevěný kostel sv. Prokopa a sv. Barbory (Ruský kostelík) v Kunčicích pod Ondřejníkem.
/FOTOGALERIE/ Dřevěný, původně řeckokatolický kostel sv. Archanděla Michaela se nacházel v obci Hliňanec na Podkarpatské Rusi. Po první světové válce už však nebyl využíván a jeho zchátrání zabránil ředitel báňské a hutní společnosti Eduard Šebela, který jej rozebral a převezl na území tehdejšího Československa. V létě roku 1931 byl kostel zasvěcen sv. Prokopu a Barboře, patronům horníků. Zasněžený, uprostřed zimního večera, jej zachytil Jiří Baran, kterému děkujeme.
17 fotografií

Dřevěná zajímavost z Kunčic. Takhle vypadá zasněžený kostel hornických patronů

Čtenář reportér
Vasil Timkovič na fotografii pro Paměť národa.
Lidé vzpomínají na válečného veterána, který chtěl bojovat proti okupantům, přežil gulag, zažil stalinský režim a stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. „Odešla legenda, čestný člověk,” zavzpomínal Radoslav Veselý z Ústí nad Orlicí, který se věnuje historii. Vasil Timkovič zemřel ve věku 99 let v pondělí 2. ledna.
5 fotografií

Odešla legenda, vzpomínají blízcí na válečného veterána Vasila Timkoviče

Orlicko
Sirotci na Zakarpatské Ukrajině.
/VIDEO/ Vzhledem k tomu, že stovky sirotků ze Zakarpatské Ukrajiny v oblasti Chust stále ještě čekají, až jim tamní úřady dají svolení k vycestování, musejí už řadu týdnů žít v krytech a v otřesných podmínkách, kde jim docházejí základní potraviny a hlavně voda. Pomoci jim má i víkendová sbírka, která bude otevřena poslední březnovou sobotu a neděli v Kladně.

Sirotkům na Zakarpatské Ukrajině docházejí potraviny. Pomoci má kladenská sbírka

Kladensko
V neděli 6. března se v podkarpatském kostelíku v Dobříkově konala mše za mír na Ukrajině.
/FOTOGALERIE/ V unikátních prostorech původně podkarpatského kostelíku v Dobříkově u Chocně se v neděli 6. března konala mimořádná mše za mír na Ukrajině se souběžnou sbírkou na pomoc uprchlíkům. Mši sloužil farář církve Československého husitské Jiří Plhák. Kostel byl původně postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině, do Dobříkova byl převezen ve 20. letech minulého století.
8 fotografií

V Dobříkovském kostelíku se konala mše za Ukrajinu. Výtěžek pomůže na hranicích

Orlicko
Nikolaj Kubarič původem ze Zakarpatské Ukrajiny šel do bojů na Ukrajině rovnou z gulagu. Po válce se usadil v Ústí nad Labem jako voják z povolání. Na snímcích jeho fotografie, doklady, uniforma v péči historika Martina Krska.
/FOTO/ Uniforma plná vyznamenání a padák, s nímž v roce 1944 seskočil na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Ty připomínají v souvislosti s aktuálním válečným dramatem na Ukrajině Ústečana ukrajinského původu, plukovníka Nikolaje Kubariče, který roku 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu, kde Rusíni a Ukrajinci tvořili 24 procent mužstva. Za sebou měl tři roky ukrutného věznění v sibiřském gulagu, kam ho uvrhl sovětský režim za údajnou špionáž.
6 fotografií

Na Ukrajině už Ústečané bojovali. Nikolaj Kubarič rovnou z gulagu

Ústecko
Někteří uprchlíci se na Kladensku už zapojili do práce na farmě.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří dorazili aktuálně na Kladensko, hledají nejen střechu nad hlavou, ale řada z nich také uplatnění. Při práci přijdou na jiné myšlenky a ještě si mohou vydělat peníze, které mnohým zoufale chybí. Maminky s dětmi, které dorazily v těchto dnech například na farmu Karla Dryáka do Vítova, jsou často z venkova a práce v zemědělství pro ně je přirozená.
39 fotografií

Podívejte se: Někteří uprchlíci se na Kladensku už zapojili do práce na farmě

Kladensko
Plukovník Jan Ihnatík z Havířova oslavil 1. března 100. narozeniny.
Dlouhý zástup gratulantů čekal v havířovském Hotelu Rudolf na oslavence, kterým byl válečný veterán Jan Ihnatík, jenž ten den oslavil sté narozeniny. Mezi nimi nechyběli zástupci Ministerstva obrany, vedení města Havířova, Krajského vojenského velitelství, Sdružení válečných veteránů i členové výboru Jednoty Československé obce legionářské.

Válečný hrdina Jan Ihnatík z Havířova oslavil sté narozeniny

Karvinsko
Alexander Kalašniko, rodák z Ukrajiny a žalmista v kostele sv. Jana Křtitele v Kolíně.
Alexander Kalašniko, rodák z Ukrajiny, působí v Kolíně jako žalmista v kostele sv. Jana Křtitele. Pochází ze zakarpatské oblasti, někdo říká Podkarpatská Rus, tedy z území, které kdysi bylo součásti Československa. S rodinou žije v Kolíně, na Ukrajině má rodiče, přednedávnem manželka s dítětem kvůli zdraví rodičů na Ukrajinu odjela, starší syn, student, zůstal v Čechách.
6 fotografií

Ukrajinský žalmista v Kolíně: Nemohl jsem uvěřit, že se dnes lidé pustí do války

Kolínsko
Ukrajinci v hotelu Záviš v Hluboké nad Vltavou.
V jídelně hotelu Záviš na náměstí v Hluboké nad Vltavou sedí několik desítek žen a dětí, které právě obědvají, všude zní ukrajinština. Nejsou to účastníci zájezdu, ale uprchlíci ze země, kde se bojuje. V rohu místnosti leží naskládané hromádky humanitární pomoci, hlavně hygienické potřeby i oblečení. Na terase česky vypráví novinářům paní Olesa Bulik o dlouhé cestě, kterou absolvovaly z rodné Koločavy na Podkarpatské Rusi, odkud vyjely počátkem víkendu. Do nového domova přijely zapůjčenými autobusy ČSAD Písek teprve v neděli podvečer.
36 fotografií

Matky s dětmi z Koločavy našly azyl na Hluboké. Muži chrání Ukrajinu

Českobudějovicko
Jméno vesnice napsané na ceduli umístěné na severním okraji malebné Koločavy.
Koho by napadlo, jak aktuální zase budou slova ze známé písně o Nikolu Šuhajovi: Zabili, zabili chlapa z Koločavy… Ukrajinští muži rukují do války, zatímco jejich ženy a děti hledají bezpečí za hranicemi. Lidé z Českobudějovicka, kteří se vydávali v létě na Ivanem Olbrachtem proslavenou Koločavu na Podkarpatské Rusi, se už setkali s těmi, které tam během turistických pobytů potkávali.
3 fotografie

Jihočeši pomáhají lidem z Koločavy. Ženy s dětmi už dorazily na Hlubokou

Českobudějovicko
Ukrajinská vlajka na třebíčské radnici
Na radnici už několik dní visí ukrajinská vlajka coby morální podpora Ukrajincům, po vpádu Ruska na Ukrajinu se ale vedení Třebíče rozhodlo pomáhat i konkrétněji. „Jsme prakticky neustále v kontaktu s naším partnerským městem Rachiv. Jsme připraveni pomoci mu finančně, materiálně a kdyby to bylo nutné, jsme připraveni u nás přijmout i jeho některé obyvatele,“ sdělil starosta Pavel Pacal. Pomoc však musí být adresná, a proto se nyní čeká, jak konkrétně by měla vypadat a zda bude vůbec potřeba.

Třebíč chce pomoci ukrajinskému partnerovi

Třebíčsko
Roubenka Svatopluka Čecha u obecního úřadu v Obříství
Letos koncem října vyhořel do základů pravoslavný kostel sv. Michala, který až do té chvíle zdobil horní část Kinského zahrady na pražském Smíchově. Dřevěnou stavbu z 18. století sem přenesli z Podkarpatské Rusi v září 1929 – jako dárek metropoli, jež tehdy byla nejen hlavním městem Čechů, ale i Rusínů. Málokdo ale ví, že na totéž místo měl být už o mnoho let dříve posazen kostelík z tzv. české vesnice, postavené speciálně pro Národopisnou výstavu v roce 1895. Podobné exponáty časem zmizely, byly rozebrány, zničeny. Některé však dosud stojí. Víte, kde se památky na slavné české výstavy nacházejí?
11 fotografií

Chaloupka Svatopluka Čecha: Kam se poděla vesnice z Národopisné výstavy

Cestujeme
Krajská nemocnice T. Bati  ve Zlíně. Ilustrační foto
Mezi významné lékaře zlínské Baťovy nemocnice v její prvorepublikové éře patřil i MUDr. Václav Pejše. Zastával funkci primáře II. interního oddělení a měl také na starost Zdravotnickou matriku zaměstnanců.

Na nemocnici byli zaměstnanci hrdí

Zlínsko
Pracovníci Správy KRNAP naměřili 29. června 2021 na sněhovém poli Mapa republiky v Krkonoších výšku sněhové pokrývky 2,5 metru.
V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak zhruba o týden později než loni. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odtátí sněhu uspíšily silné deště, kdy například na hřebenové Luční boudě od 7. července napršelo téměř 80 litrů vody na metr čtvereční.
25 fotografií

V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky

Krkonoše
Sněhové pole Mapa republiky - Sněhové pole známé jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory (na snímku ze 4. června 2020) ve východních Krkonoších.    Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory
V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak zhruba o týden později než loni. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odtátí sněhu uspíšily silné deště, kdy například na hřebenové Luční boudě od 7. července napršelo téměř 80 litrů vody na metr čtvereční.

V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky

Regiony