ŠTÍTEK: těžba

Horník Jozef Šimko z končícího dolu ČSA na Mostecku chce mít novou práci co nejdřív.
Na Mostecku, kde se uhlí těží už 600 let, vrcholí první vlna hromadného propouštění stovek zaměstnanců uhelného lomu ČSA a servisních služeb. Stejně jako desítky generací před ním se domníval, že hornictví má perspektivu, ale vnější okolnosti rozhodly jinak. Osmatřicetiletý horník Jozef Šimko z Jirkova si minulý týden převzal v Mostě výpověď. V pátek 31. května jde naposledy do práce, která ho posledních devatenáct let živila.
3 fotografie

Nová práce, nebo odpočinek? Horníci z končícího dolu na Mostecku řeší dilema

Mostecko
Ilustrační foto.
Ohrožená více než stovka lidí, poničená lokomotiva za sto milionů korun. Jednou z uvažovaných možností, proč vlak minulý týden na koridoru na Berlín najel do stromu, je pád kmene z těžby ve svahu nad tratí. Případem se zabývá také děčínská kriminálka, ve hře je tak obvinění z obecného ohrožení. Na Děčínsku to ale není první podobný případ, kdy se utrhl při těžbě strom.

Vlaky chrání sítě, i tak strom na EuroCity u Žlebu propadl. Případ šetří policie

Děčínsko
S obnovou lesa po těžbě pomáhají odsouzení. Vysázeli douglasky a modříny.
Odsouzení z kynšperské věznice v rámci obnovy lesa po těžební činnosti vysázeli během dvou měsíců tisíce sazenic douglasky tisolisté, modřínu a borovice. Návštěvníci lesa je mohli při výsadbě spatřit v údolí Velké Libavy už v průběhu března a dubna. V dalším období se odsouzení zaměří na ochranu stromků proti okusu zvěře a provedou jejich letní nátěr. Čeká je úklid klestu po těžbě, příprava dalších ploch k zalesnění, opravy oplocenek a další.
10 fotografií

S obnovou lesa po těžbě pomáhají odsouzení. Vysázeli douglasky a modříny

Sokolovsko
Kamenolom Kozí vrch u Loštic.
Rozšíření těžby v místním kamenolomu řeší v posledních týdnech v Lošticích. Firma by ráda navýšila těžbu oproti současnému stavu až na trojnásobek. Město se záměrem nesouhlasí. Zorganizovalo petici, své připomínky pošle do zjišťovacího řízení a bude požadovat posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Zároveň bude s těžaři vyjednávat.
12 fotografií

Kamenolom v Lošticích chce rozšířit těžbu až na trojnásobek

Šumpersko
Společnsot OKD získala souhlasné stanovisko k pokračování těžby až do roku 2026.
Těžební společnost OKD získala od Ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko v procesu posuzování vlivu hornické činnosti na životní prostředí, tzv. EIA, pro období roku 2024 až do ukončení činnosti, které se předpokládá v roce 2026. Posuzovaná hornická činnost zahrnuje dobývání uhlí i technickou likvidaci Dolu ČSM, která bude následovat po ukončení těžby.
12 fotografií

Do roku 2026 - OKD má kladné stanovisko MŽP k pokračování hornické činnosti

Karvinsko
Újezdeček na Teplicku, těžba lithia, průmyslová zóna pro zpracování lithia
Závod na zpracování lithia by mohl stát u elektrárny v Prunéřově u Kadaně na Chomutovsku. ČTK to řekli členové pracovní skupiny, která se ve středu 24. dubna sešla v Ústí nad Labem. Proti původně vytipované lokalitě na Teplicku vystupovali občané a starostové. Lidé se báli dopadů provozu továrny navržené na území průmyslové zóny v Újezdečku, blízko ní stojí rodinné domy. V Újezdečku by podle nového návrhu vzniklo jen kryté překladiště, odkud by se ruda vozila po železnici do Prunéřova. 
8 fotografií

Lithium se nebude zpracovávat v Újezdečku na Teplicku, ale v Prunéřově

Teplicko
Kamenolom, ilustrační foto.
V Česku začíná být nedostatek kamene potřebného mimo jiné i k výrobě betonu, což může do budoucna ohrozit stavební rozvoj. Povolování nových kamenolomů je příliš složité a nové nevznikají. Na debatě o udržitelném rozvoji měst a obcí v Praze to s odkazem na svou analýzu řekli zástupci výzkumné společnosti CEEC Research. Podle vrchního ředitele sekce průmyslu a stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Eduarda Muřického si je stát problému vědom a v případě vládou určených strategických staveb má těžbu usnadnit novela zákona.

V Česku začíná být nedostatek kamene. Otevírání kamenolomů je složité

Ekonomika
Obvodní báňský úřad v Mostě.
/ROZHOVOR/ Na Cínovci se chystá těžba lithia, která vyvolává rozporuplné reakce. Zatímco někteří vidí v dobývání tohoto kovu šanci pro regionální rozvoj a snížení energetické závislosti Evropy, jiní se obávají negativních dopadů na životní prostředí a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Jak se na to dívá šéf mosteckého úřadu, který do povolení těžby má co mluvit? To se dozvíte v rozhovoru s Milošem Matzem.
4 fotografie

Šéf báňského úřadu řeší nejtěžší otázku od revoluce. Povolí těžbu lithia?

Z okolí
Obvodní báňský úřad v Mostě.
/ROZHOVOR/ Na Cínovci se chystá těžba lithia, která vyvolává rozporuplné reakce. Zatímco někteří vidí v dobývání tohoto kovu šanci pro regionální rozvoj a snížení energetické závislosti Evropy, jiní se obávají negativních dopadů na životní prostředí a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Jak se na to dívá šéf mosteckého úřadu, který do povolení těžby má co mluvit? To se dozvíte v rozhovoru s Milošem Matzem.
4 fotografie

Šéf báňského úřadu řeší nejtěžší otázku od revoluce. Povolí těžbu lithia?

Mostecko
Obvodní báňský úřad v Mostě.
/ROZHOVOR/ Na Cínovci se chystá těžba lithia, která vyvolává rozporuplné reakce. Zatímco někteří vidí v dobývání tohoto kovu šanci pro regionální rozvoj a snížení energetické závislosti Evropy, jiní se obávají negativních dopadů na životní prostředí a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Jak se na to dívá šéf mosteckého úřadu, který do povolení těžby má co mluvit? To se dozvíte v rozhovoru s Milošem Matzem.
4 fotografie

Šéf báňského úřadu řeší nejtěžší otázku od revoluce. Povolí těžbu lithia?

Teplicko
Setkání v Sokolově.
V první polovině března na sokolovském městském úřadě přivítali maďarskou delegaci složenou ze zástupců obcí uhelných regionů, Ministerstva energetiky, Ministerstva správy a regionálního rozvoje a expertů z Uhelné komise. Jedná se o výsledek snahy vedení města o navázání spolupráce s dalšími evropskými uhelnými regiony. S nimi si chce sokolovská radnice předávat zkušenosti v oblasti přechodu od těžby uhlí.

Sokolov posiluje spolupráci v oblasti transformace uhelných regionů

Čtenář reportér
Hnědouhelný důl Turów
Polský správní soud ve středu 13. března zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí (EIA), které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem po roce 2026. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. 

Polský soud zrušil rozhodnutí o prodloužení těžby v dole Turów

Liberecko
Diamo propustí ve Stráži desítky lidí.
Zaměstnanci státního podniku Diamo, který sídlí ve Stráži pod Ralskem a do dvaceti let by měl ukončit svou činnost, jsou nervózní. Vědí, že se bude propouštět, ale stále netuší, koho se to dotkne. Plán je propusit zhruba 460 zaměstnanců a optimalizovat svůj chod. To mimo jiné počítá se sloučením závodu v Ostravě se závodem v Karviné do jednoho, který bude zaštiťovat práci v celém Ostravsko-karvinském revíru. Zde, jak před časem řekl Deníku ředitel Ludvík Kašpar, je jeho prioritou číslo jedna sanace heřmanické haldy.

Diamo plánuje propustit asi 460 lidí. Závody v Ostravě a Karviné chce spojit

Podnikání
Činnost zaměstnanců Lesů města Písek je rozmanitá. Zahrnuje nejen péči o lesy a zvěř, ale také stavbu nové obory nebo nových rybníků.
/ROZHOVOR/ V píseckých lesích se loni podařilo ustát kůrovcovou kalamitu a zaměřit se na výchovu lesa. Přesto lesní hospodářství čelí výzvám v oblasti těžby listnatého dřeva a jeho odbytu. Zalesňování pokračuje, ale nové výsadby již nejsou tak rozsáhlé jako v minulosti. Lesníci se také snaží o správnou regulaci zvěře a udržení harmonie mezi přírodou a rekreačními aktivitami lidí. 
30 fotografií

Statisíce nových stromů. Kůrovcovou kalamitu v píseckých lesích se povedlo ustát

Písecko
Důl ČSA z „vyhlídky“ ve Vysoké Peci. Lom se rozkládá na rozhraní Chomutovska a Mostecka.
/FOTO, VIDEO/ O krok dále jsou plány, týkající se ekologické obnovy uhelného lomu Československé armády na pomezí Mostecka a Chomutovska poté, co má být po roce 2025 ukončená těžba. Vymezena byla jádrová zóna s maloplošným chráněným územím. Zbytková jáma se přemění v jezero, které však bude oproti prvotním plánům menší a napouštěné přirozeně. Vyplývá to z oznámení pro řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, které investor zveřejnil v informačním systému EIA.
20 fotografií

Větší než jezero Most. Z dolu ČSA, který zasahuje na Chomutovsko, bude jezero

Chomutovsko
Důl ČSA z „vyhlídky“ ve Vysoké Peci. Lom se rozkládá na rozhraní Chomutovska a Mostecka.
/FOTO, VIDEO/ O krok dále jsou plány, týkající se ekologické obnovy uhelného lomu Československé armády na pomezí Mostecka a Chomutovska poté, co má být po roce 2025 ukončená těžba. Vymezena byla jádrová zóna s maloplošným chráněným územím. Zbytková jáma se přemění v jezero, které však bude oproti prvotním plánům menší a napouštěné přirozeně. Vyplývá to z oznámení pro řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, které investor zveřejnil v informačním systému EIA.
20 fotografií

Větší než jezero Most. Z dolu ČSA, který zasahuje na Chomutovsko, bude jezero

Mostecko
Těžební rypadlo RK5000 by se po svém přesunu mohlo stát turistickou atrakcí.
O zachování jedné z dominant lomu ČSA, obří korečkové rypadlo, projevil zájem Ústecký kraj i těžařská společnost. Těžební stroj by se pak přesunul přibližně o jeden kilometr na místo, které nebude po rekultivaci lomu zatopené. Rypadlo by mohlo sloužit jako upomínka na doby, kdy celému regionu Podkrušnohoří dominovala právě povrchová těžba hnědého uhlí. O možném přesunu, který by vyšel na desítky milionů korun, nyní hejtmanství jedná se společností Sev.en, které unikátní stroj patří.

Gigant z lomu ČSA by se mohl stát turistickou atrakcí, bez stěhování to nepůjde

Mostecko