Jen třetina České republiky by mohla nasytit celý svět

Přibližně třetina rozlohy naší republiky by stačila k nasycení celého lidstva. Takže pro produkci potravin jejích deseti milionů obyvatel by stačilo jen 40 kilometrů čtverečních. To jsou alespoň propočty americké společnosti Pronutria, která rozvíjí technologii produkce živin na buněčné úrovni.

Jen třetina České republiky by mohla nasytit celý svět

Tradiční zemědělství je v podstatě velmi neefektivní a zastaralý model. Když odhlédneme od mechanizace, hnojiv a šlechtění, tak moc se nezměnilo a jeho podstata je už přibližně 10 000 let stejná - zasít a sklidit, vykrmit porazit.

V současnosti se precizuje hnojení a zavlažování s pomocí bezpilotních letadel a počítačově řízených procesů s využitím přesného naváděním s pomocí GPS. Nicméně produkce potravin je závislá na proměnlivém počasí. Sklizeň probíhá v našem podnebném pásu jen jedenkrát ročně a vyžaduje poměrně značné náklady při započítání nákladů na stroje, pohon, hnojiva, lidskou práci i skladování, přepravu a další zpracování. 

Tisíckrát efektivnější

Systém s nímž přichází Pronutria pracuje s něčím, co připomíná solární panely naplněné zelenými řasami. A slibuje 1000krát vyšší efektivitu i nižší ekologickou zátěž.

Pronutria

Chov hospodářských zvířat samotný podle společnosti v současnosti zabírá přibližně 45 procent povrchu a přispívá více k emisím skleníkových plynů než auta, letadla, a všechny ostatní formy přepravy dohromady. Genetické modifikace plodin a šlechtění zvířat sice může dál zvyšovat produkci produkci potravin, ale poptávka poroste rychleji.

Přestože se v posledním desetiletí klesl počet lidí trpících hlady, stále je podle OSN výživa skoro jedné miliardy lidí nedostatečná. Přitom se očekává, že poptávka po potravinách do roku 2030 vzroste o 50 procent. 

Buňka jako řízená továrna

Pronutria vybudovala databázi proteinů, které se vyskytují v lidské stravě po celém světě. S pomocí počítačového modelování dokáže vybrat nejvýživnější, nejchutnější a nejúčinnější protein v jakékoli stravě. Díky tomu může koncový produkt vyladit bez historických kompromisů mezi zdravotními hledisky, chutí či požadavky na zpracovatelnost produktu, jako je například rozpustnost a stálost.

Základním kamenem technologie jsou jednotlivé fotosyntetické buňky, které jsou schopné optimalizace k efektivní produkci živin (bílkoviny, tuky, cukry, nebo vitaminy), kdy základní vstupy tvoří pouze sluneční světlo, oxid uhličitý, dusík a samozřejmě voda, pitná, nebo i slaná.

Výsledné živiny, které společnost označuje jako esenteiny, mohou mít různé vlastnosti. Například může jít o bílkoviny, které optimálně stimulují růst svalů. Jiné naopak mohou zlepšovat odolnost proti stresu nebo podpořit zotavání po zranění. Nebo podpořit soustředění, či naopak podpořit potlačení nějaké choroby.

Přitom lze libovolně měnit chuť základních surovin bez jakékoli zátěže, což je problém, který producenti potravin často různými způsoby překonávají u syrovátky, sóji, vajec a dalších.

Nicméně u samotné firmy jsou dostupné jen propagační webové stránky. Zatím není o samotné technologii nic známo. Včetně toho v jaké fázi její vývoj je. Ovšem pokud je to pravda…

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.