Mykénskou civilizaci srazilo na kolena zemětřesení, soudí vědci

Záhadný zánik mykénské civilizace, "zlaté doby" zvěčněné v eposech Ilias a Odysseia, historici nejčastěji spojovali s nájezdy nebo revolucí po mýty opředené Trojské válce. Jako pravděpodobnější se však s novými výzkumy ukazuje jako hlavní příčina zkázy civilizace ničivé zemětřesení kolem roku 1200 př. n. l.

Mykénskou civilizaci srazilo na kolena zemětřesení, soudí vědci

Centra mykénské civilizace

Dosud se většinou jen spekulovalo, že zánik civilizace doby bronzové, po níž se dochovaly trosky opevněných paláců v Mykénách a Tíryntu či Pylosu, zničily nájezdy Dórů (v éře nájezdů "mořských národů") a vnitřní rozbroje. Mykénská civilizace přitom ovládala většinu dnešního Řecka a zničila kolem roku 1450 př. n. l. i mínojskou civilizaci na Krétě, od níž převzala i vládu nad mořem. 

Tým vedený německým seismologem Klaus-G. Hinzen z univerzity v Kolíně nad Rýnem nyní zveřejnil výsledky svého průzkumu v Tíryntu, které jako velmi pravděpodobný důvod kolapsu civilizace uvádějí silné zemětřesení. 

Tíryns byl velký opevněný palác  (rekonstrukce na hlavním obrázku) zbudovaný na vrcholu vápencového kopce. Šlo sídlo krále v čele městského státu. Monumentální akropole byla obehnána zdmi deset metrů vysokými a osm metrů širokými. Tvořily ji bloky o hmotnosti až 14 tun. 

Tíryns v současném stavu

Hinzen s kolegy vypracovali 3D model Tírynsu založený na laserovém skenování stávajících struktur. Jejich cílem bylo ověřit teorii, že se kyklopské zdi zřítily v důsledku ničivého zemětřesení. Tuto modelaci samozřejmě komplikovala skutečnost, že řada bloků byla z původního místa přesunuta už v roce 1884 amatérským archeologem Heinrichem Schliemannem, který si už dříve přivlastnil objevení Tróje a následně s velkou vervou pokračoval v odkrývání dalších míst spojených s řeckými mýty. 

Zdi se zhroutily nejednou

Proto modelování doprovázelo i studium dobových fotografií, aby co nejpřesněji určili rozložení původních zdí a zřícených bloků. Využili také optickou metodu luminiscenčního datování, která pomáhá určit, zda se struktury zhroutili ve stejnou dobu nebo s většími časovými odstupy.

Rekonstrukce vnitřku paláce v Tíryns

Dalším úkolem pro vědce bylo najít jiné stopy po zemětřesení a časově ho spojit s pádem paláce. Z této doby však neexistují písemné záznamy a nedochoval se ani ústní folklór. V okolí hlavních center mykénské kultury není na rozdíl od jiných oblastí Řecka tolik aktivních zlomů. Nicméně Hinzen tvrdí, že ačkoli neexistuje žádný přímý důkaz o zemětřesení, předpokládá, že silné otřesy mohla vyvolat nejbližší subdukční zóna, která byla v té době aktivní.

Případné silnější zemětřesení i s epicentrem ve značné vzdálenosti však mohlo přinést zkázu palácům právě s ohledem na skutečnost, že byly postaveny na kopcích z vápencových sedimentů, které jsou na seismickou aktivitu citlivé.

Po výzkumech v Tíryntu, které potvrdily skutečnost, že se stavby zhroutily ve stejné době následkem zemětřesení, chtějí vědci podniknout podobné výzkumy v Mykénách a Midee. Pokud i zde se potvrdí zhroucení paláců ve stejném čase, bude zemětřesení jednoznačným viníkem zhroucení mykénské kultury. 

Je samozřejmě nanejvýš pravděpodobné, že zemětřesení nevyhladilo všechny příslušníky mykénské kultury, nicméně ze ztráty elit se tehdejší městské státy již nevzpamatovaly. Můžeme spekulovat, že silné zemětřesení během noci mohlo zahubit vládce, vojáky, kněží a specializované úředníky i řemeslníky, kteří žili v paláci a tvořili osu společnosti. S paláci mohly zmizet nejen poklady a lidé, ale zásoby potravin či osivo. Následkem byly hladomory a chaos. Přišlo několik staletí, která pozdější generace klasického Řecka označují jako éru temna.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.