Potravinové doplňky často neobsahují, co slibují

Američané utratí každoročně 5 miliard dolarů za bylinné doplňky - tedy různé tablety a kapsle, které slibují všechno možné od rychlého zdolání rýmy po posílení paměti. Ovšem vědecké testy ukázaly, že místo účinných bylin z nitra pralesů obsahují často jen rozdrcenou rýži a plevel.

Potravinové doplňky často neobsahují, co slibují

Kanadští vědci z Univerzity of Guelph použili pro testy zkoumání s pomocí ověření DNA kódu dané přírodní látky. Vybrali si 44 populárních doplňků od 12 společností. Někde byly slibované byliny značně naředěny, jinde zcela nahrazeny především sójou, pšenicí či rýží. V některých případech však podle listu The New York Times šlo i o toxické extrakty, které mohou uživatelům způsobit i nemalé potíže.

Mezi vzorky nakoupenými na různých místech v maloobchodě byla například láhev s Echinaceou, která se i u nás běžně používá k prevenci a léčbě nachlazení. Místo slibované echinacei však obsahovala plevel Parthenium hysterophorus, invazivní rostlinu z Indie a Austrálie, která může způsobit vyrážky, nevolnost a nadýmání.

Podobně proti depresi doporučovaný výtažek třezalky obsahoval v jednom případě rýži a ve druhém překvapivě extrakt z egyptské rostliny Senna alexandrinna, který ovšem běžně slouží jako silné projímadlo. A popularizované doplňky Ginko Biloby pro zlepšení paměti a funkcí mozku obsahovaly extrakt z ořešáku, který může být smrtelně nebezpečný pro lidi s určitým typem alergie.

Z celkem 44 zkoumaných bylinných doplňků nebyla u celé třetiny nalezena ani stopy látky inzerovaná na etiketě. V dalších případech pak většinou šlo o silně naředěné směsi.

Podvádějí i někteří producenti ryb a čajů

„Ukazuje to problematickou kvalitu u řady společností, ať už z neznalosti, nekompetentnosti nebo nepoctivosti, která je nepřijatelná," uvedl David Schardt, představitel Centra pro vědu ve veřejném zájmu. Ačkoli se potravinové doplňky tváří jako medikamenty, na rozdíl od prášků se považují za bezpečné, dokud se neprokáže opak. Vše je tak závislé na poctivosti výrobců.

Stejnou technologii použil v USA nedávno Úřad pro kontrolu potravina léčiv při kontrole ryb a také čajů a rovněž zjistil, že producenti přimíchávají nebo zaměňují druhy masa a složení čajů.

DNA barkód byl vyvinut před deseti lety právě na kanadské univerzitě. Jde o charakteristickou sekvenci genomu, která slouží k identifikaci druhů podobně jako čárový kód u zboží v supermarketu. V současnosti databanka projektu obsahuje více než 2,6 milionu záznamů pro téměř 200 tisíc rostlinných a živočišných druhů. Technika není stoprocentní a nemusí identifikovat látky, které jsou vysoce koncentrované, geneticky upravené, nebo byly modifikovány například tepelnou úpravou.

Představitelé producentů s potravinovými doplňky se proto také brání, že studie je problematická a postup použitý kanadskými vědci neodhalil správně byliny, které jsou v přípravcích obsaženy po procesu čištění a zpracování. To ovšem nevysvětluje, proč byly v přípravcích nalezeny čisté signatury nejen rýže a sóji, ale i specifických rostlinných druhů, které se zcela odlišovaly od výrobcem inzerovaných.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.