Přistání astronautů na Marsu by mohlo ohrozit tamní možný život
Lidstvo dlouho sní o procházce člověka po povrchu Marsu. Nejen obuv astronautů se ale podle portálu Space.com může stát hrozbou pro možný život na rudé planetě.
Každého kosmonauta, který na Marsu přistane, bude doprovázet na 100 bilionů mikrobů. Toto rozmanité společenství mikroorganismů, které se s lidstvem vyvíjelo miliardy let, mu přináší užitek od pomoci s trávením jídla po držení choroboplodných bakterií na uzdě.
Ačkoli jsou tyto mikroby úzce spjaty s lidmi, řada z nich z lodi po přistání unikne. Zůstává proto velkou neznámou, jaký to bude mít dopad na planetu, kde možná existuje vlastní život. "Máme k Marsu odpovědnost," prohlásila Cynthia Phillipsová z institutu pro hledání mimozemské inteligence SETI. Dodala, že i kdyby šlo jen o marsovské mikroby, není správné je "zabíjet objevováním".
Týden ve fotografii: nejzajímavější obrázky uplynulých 7 dní
"Pokud tam (na Marsu) budou astronauti, neexistuje způsob, jak je sterilizovat," prohlásila Phillipsová. Podle ní každou vteřinou unikají tisíce mikrobů. "Je to opravdu problém." Vesmírné agentury po celém světě již nyní vymýšlejí způsoby, jak riziko kontaminace minimalizovat, ačkoli od skutečného pilotovaného letu k této planetě nás dělí ještě dlouhé roky.
Hledá se protokol
Mezinárodní Výbor pro výzkum vesmíru (COSPAR) v roce 2008 přišel s protokolem, jehož hlavním cílem je ochránit Zemi před kontaminací z Marsu, zabývá se ale rovněž ochranou rudé planety. Směrnice, kterou se zavázaly dodržovat mimo jiné americké i evropské vesmírné agentury NASA a ESA, doporučuje držet se stranou od roklí či údolí vzniklých vodní erozí, od možných geotermálních lokalit a dalších "zvláštních oblastí", kde by pozemský život mohl přežít a šířit se.
"Je jasné, že když lidé navštíví Mars, dojde k úniku mikrobů z lidského prostředí a z lidí samotných a také lidé budou vystaveni materiálu z Marsu," řekla Cassie Conleyová, která má v NASA na starosti planetární ochranu. "Lidé tak budou moci jít jen na ta místa, kde se očekává, že marsovské prostředí bude pro jakékoli uniklé zemské mikroorganismy smrtící." Příhodné oblasti, které tuto podmínku mohou splnit, jsou v blízkosti marsovského rovníku.
Vesmírné směrnice
Směrnice COSPAR si vymiňuje podmínku robotického průzkumu, který bude předcházet příchodu člověka. Příslušná sonda může na Mars přiletět ještě před přistáním astronautů, může být ale i součástí lidské mise. Dokument COSPAR také stanovuje, jak "čisté" musí robotické sondy na Marsu a na dalších planetách být. Například pojízdná laboratoř Curiosity, která na Marsu přistála v srpnu, aby zde pátrala po možném životě, mohla podle normy mít na jakékoli části, která umožňuje kontakt s okolním prostředím, maximálně 300.000 bakteriálních spór.
Takovéto "vyčíslení" prozatím neexistuje pro lidské mise, je ale jisté, že jednoho dne normy vydány budou. Vedle numerických údajů je podle Conleyové důležité, aby vědci lépe pochopili marsovské prostředí jako celek.
Velkou pomocí jim k tomu má být dvouletá mise Curiosity. Vhodný by byl také projekt s návratem marsovských vzorků zpět na Zemi. To také NASA plánuje. V současné době odborníci řeší možnosti, jak vzorky marsovské půdy dostat neporušeně do rukou vědců. Americká agentura by podrobnosti mohla poodhalit již v únoru, kdy Bílý dům zveřejní federální rozpočet pro fiskální rok 2014.
FOTO: NASA
