Správně vytříděný odpad příroda ocení!

KOMERČNÍ SPOLUPRÁCE: Papír nejméně 4 měsíce, igelitový sáček 25 let, plastový kelímek 70 let, PET lahev 100 let a sklo tisíce let nebo nikdy. Říkáte si, co je to za rébus? Žádný rébus, ale holá fakta o přibližné době rozkladu jednotlivých odpadů v přírodě. 

Barvy třídicích kontejnerů zná snad každý. Do modrého patří papír, zelený je na sklo, žlutý na plasty a do toho s oranžovou nálepkou patří nápojové kartony.
Barvy třídicích kontejnerů zná snad každý. Do modrého patří papír, zelený je na sklo, žlutý na plasty a do toho s oranžovou nálepkou patří nápojové kartony.
Zdroj: PR

Z časových údajů je na první pohled jasné, že příroda si s našimi odpady snadno neporadí.  Odpady kvůli tomu nejspíš produkovat nepřestaneme, ale přírodu pomůžeme už tím, že budeme odpady třídit do barevných kontejnerů a umožníme tak jejich recyklaci nebo další využití.

Možná namítnete, že barevných kontejnerů je na ulicích málo. Ale není to pravda! Napříč Českou republikou je rozmístěno už více než 353 000 kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů. Ze svých domovů to k nim má každý z nás v průměru 92 metrů, což jsou necelé 2 minuty chůze. Díky tomu aktivně třídí své odpady již 73 % obyvatel ČR a většina z nás již tuto činnost vnímá jako naprostou samozřejmost. Ročně tak každý vytřídíme v průměru 47 kilogramů odpadu. A zachráníme tím zhruba 28 km2 přírody

Žádné další skládky, méně emisí, úspora přírodních surovin – to jsou ty nejzásadnější důvody, proč se vyplatí třídit odpad. Tříděním odpadů totiž prokazatelně šetříme prostředí kolem sebe.Zdroj: PR

Vytříděním do barevných kontejnerů dáme odpadům druhou šanci. Svozové vozy je nejprve odváží na třídicí linku, kde se dále dotřiďují. Tam se rozhoduje o tom, jaké konkrétní druhy materiálů se aktuálně dotřiďují a jaké druhotné suroviny z námi vytříděného odpadu následně vzniknou. Roztříděné odpady se pak na třídicí lince slisují do balíků a putují ke konečným zpracovatelům.

Z druhotných surovin se vyrábí pomocí recyklace buď úplně nové výrobky, častěji se ale přidávají k dalším surovinám pro výrobu nových produktů. Klasickým příkladem jsou sklárny nebo papírny, kde jsou skleněné střepy, respektive sběrový papír, přidávány k primárním surovinám. Velmi podobné je to i v případě plastů, které mají ale rozmanitější druhové složení, a proto musí být dotřídění v přímé vazbě na požadavky recyklačních závodů. Z materiálově nevyužitelných plastových odpadů se vyrábí alternativní palivo pro cementárny, kde nahrazuje zemní plyn a zároveň se stane součástí vyrobeného cementu.  

V České republice už aktivně třídí 73 % obyvatel – každý pak ročně vytřídí v průměru 47 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů každoročně zachráníme zhruba 28 kilometrů čtverečních přírody.Zdroj: PR

Jedna tuna vytříděného papíru dokáže nahradit až dvě tuny dřeva, každoročně tak tříděním a recyklací papíru zachráníme v ČR před pokácením přes 2 miliony vzrostlých stromů. A třeba recyklací 1 tuny vytříděného skla snížíme exhalace CO2 až o 400 kg. Pokud ve sklárně při výrobě nového skla přidají do sklářského kmene skleněné střepy, ušetří až 65 % přírodních surovin a mohou dosáhnout až 90% úspory energie. Příroda to jistě ocení.