3 příběhy odchovů v pražské zoo, kterým odborníci tleskají
Do konce listopadu se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1282 mláďat 207 druhů a další k nim přibývají. Zatímco malý lachtan jihoafrický si na zájem veřejnosti nemůže stěžovat, jiné chovatelské úspěchy zůstaly neprávem opomenuty.
Maňásek místo mámy
Zoo Praha letos odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožšího a vytvořila celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezoně. Současně v tomto roce chovatelé poprvé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem.
Chov v Zoo Praha je datován od roku 2003 a již v roce 2007 se zoo radovala z prvního českého odchovu. Do loňského roku se podařilo úspěšně odchovat pod rodiči devět mláďat.
Vzhledem k tzv. imprintingu nejsou zoborožci odchovaní člověkem vhodní k dalšímu rozmnožování a nemají zájem vytvářet páry s vlastním druhem. Proto chovatelé zhotovili „maňáska“ imitujícího vzhled hlavy dvojzoborožce a mláďata krmili v uměle vytvořené dutině bez kontaktu s člověkem.
Poprvé v evropských chovech tak byla odchována nejen čtyři mláďata, ale také byl poprvé použit maňásek v odchovu tohoto ohroženého druhu. S celkově třinácti odchovanými mláďaty je pražská samice Markéta nejúspěšnějším rodičem v historii chovu dvojzoborožců nosorožčích v Evropě.
Evropská vzácnost
Dvě mláďata pekariů Wagnerových, která se v Zoo Praha narodila 4. května, jsou evropskou vzácností. Dosud se totiž v rámci Evropy podařilo tento druh úspěšně rozmnožit pouze v Tierparku Berlín a v belgické ZOO Planckendael. Toto podivuhodné zvíře bylo až do 70. let minulého století považováno za vyhynulé. V současnosti jeho populace stále klesá, proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá záchovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.
Narození mláďat pekariů Wagnerových bylo skvělou zprávou pro celý evropský chov. V Evropě totiž tento druh momentálně chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců. Pravidelně jej množí jen Tierpark Berlín, odkud přišli čtyři jedinci do Zoo Praha. Jedno mládě se loni podařilo odchovat také v belgické ZOO Planckendael.
Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu.
Nadějná premiéra
V Zoo Praha se letos vylíhlo a podařilo odchovat vůbec první mládě želvy malajské v Evropě. V současné době se početnost batagura tuntong odhaduje na 500 až 2500 jedinců. Na některých místech dobře zdokumentovaný pokles počtu kladoucích samic ukazuje na postupující zánik kdysi jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů svého ekosystému.
Příkladem je malajská řeka Perak: před rokem 1940 tam bylo zaznamenáno více než 10 000 samic a 375 000 až 500 000 vajec. V období let 2005 až 2009 již bylo evidováno méně než 40 hnízd, a od roku 2009 nebylo v přírodě nalezeno ani jedno hnízdo.
Minimálně na dvou místech v Malajsii fungují záchranné stanice množící batagura tuntonga in situ (v místě původního výskytu). Pravděpodobně z jedné z těchto stanic pocházela mláďata, která byla v roce 2004 zabavena na letišti v Praze, a dnes tato skupina žije v pavilonu Čambal v Zoo Praha. Letos v dubnu se v pražské zoo vylíhlo první mládě, současně první v celé Evropě.