Adopce ve zvířecí říši: Supí samice z Ústí se stala náhradní matkou

Unikátní příběh. Mládě supa himalájského se narodilo v zoologické zahradě Lešná. Jeho máma však opustila hnízdo, a tak za ni převzala mateřské povinnosti samice ze zoologické na druhém konci republiky.

Samice s mládětem, které chovatelé přivezli z Lešné, když vážilo pouhých 300 gramů.
Samice s mládětem, které chovatelé přivezli z Lešné, když vážilo pouhých 300 gramů.
Zdroj: Zoo Ústí nad Labem

Zoologická v Ústí nad Labem chová supy himálajské od roku 2003. První pokus o hnízdění proběhl v roce 2007. Samice pak snášela vejce pravidelně každý rok, ale teprve loni bylo hnízdění úspěšné. Ve spolupráci se Zoo Liberec se podařilo odchovat dvě mláďata, samce a samici.

„Letos jsme opět očekávali odchov. Samice snesla první vejce, které jsme odvezli kolegům do Liberce v polovině března, a druhé z náhradní snůšky jsme umístili do naší líhně a pod samici podložili podkladek,“ popisuje vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková. „Bohužel, liberecké mládě se začalo klubat, ale bylo málo životaschopné, a naše vejce nebylo oplozené.“ Zdálo se, že letos žádný odchov nedopadne. Ozvala se však Zoo Lešná.

Samice z Lešné snesla vejce, které umístili do líhně, ale těsně před jeho vyklubáním slezla z podkladku a do hnízda se už nevrátila. A tak 300gramové mládě putovalo do Ústí nad Labem. Voliéra se samicí je umístěna mimo pohled návštěvníků, takže ptáci zde měli dostatek klidu. Navíc samce z bezpečnostních důvodů oddělili. Díky kamerovému systému mohli chovatelé sledovat, jak samice mládě přijme, a vše dopadlo dobře.

Zdroj: Zoo Ústí nad LabemI když od začátku začala samice adoptovaného potomka sice krmit, ne však v dostatečném množství, takže mu potravu v podobě naporcovaných potkanů natrávených v Pancreolanu přinášeli i chovatelé. „Nejdřív jsme ke hnízdu s krmením chodili 2x denně, nyní stačí jen jednou za den, vždy ráno. Kromě potkaního masa dostává samice i králíky, kteří slouží jako potrava pro ni i pro mládě. Mládě už váží šest kilo. Když bylo menší, samice jej zahřívala, ale to již nyní není potřeba. Spíše v horkých slunečných dnech stojí na hnízdě s roztaženými křídly, aby mu poskytla dostatek stínu,“ doplňuje chovatel Lukáš Štěrba.

„Podle údajů www.isis.org chová v Evropě tyto vzácné dravce v počtu 41 jedinců (19 samců, 18 samic a čtyři ptáky neurčeného pohlaví) 16 institucí. Tři z nich jsou v České republice – v Zoo Lešná, Zoo Liberec a v Zoo Ústí nad Labem. Také odchovy jsou velkou vzácností. V posledních 12 měsících se vylíhla pouze tři mláďata, dvě ve francouzské zoo v Les Epesses a jedno v České republice, právě to ze Zoo Lešná, o které se stará naše samice,“ vysvětluje tisková mluvčí ZOO Ústí nad Labem Věra Vrabcová.

Věděli jste, že……sup himálajský je mohutný dravec, který žije ve vysokohorských oblastech Asie. Živí se mršinami velkých savců. Po kořisti pátrá ostrým zrakem během kroužení nad terénem. Využívá přitom vzdušné proudy, které mu pomáhají vystoupat do velké výšky. Má dlouhý krk s jemným prachovým peřím opatřeným nápadným límcem z bílých per. Hnízda si staví na skalních římsách, při sezení na vejcích se střídají oba partneři.

…supi himálajští jsou zapsáni v Mezinárodním seznamu ohrožených druhů (RDB). Největší nebezpečí pro ně v 90. letech minulého století představovalo používání veterinárního přípravku Diclofenac, který se používal při léčbě zánětů u dobytka. V uhynulých zvířatech, která slouží supům jako potrava, se však hromadí, a supi krátce po požití masa umírali na selhání ledvin. Naštěstí se podařilo používání Diclofenacu v řadě asijských zemí zakázat, omezit či nahradit.

Mohlo by vás zajímat: