Enceladus, měsíc s oceánem
Sonda Cassini odhalila složení gejzírů a atmosféry na Saturnových měsících, na kterých může být život.
Saturnův měsíc Enceladus se nedávno stal jedním z nejvíce zkoumaných těles ve sluneční soustavě. Je to vlastně jen taková ledová kulička, která má ale pod ledovým povrchem kapalný oceán a v něm by mohl být i život.
Enceladus objevil už v roce 1789 William Herschel jako šestý měsíc planety Saturn a původně nikoho moc nezajímal. "Geofyzici ho považovali jen za nezajímavou zmrzlou kouli," uvedl Dennis Matson z NASA. Ovšem i díky misi sondy Cassini se ukázalo, že ta koule je hodně zajímavá. Na povrchu jsou totiž četné průrvy a z nich unikají nejen kousky ledové tříště, ale zřejmě i voda a vodní pára s přítomností organických sloučenin. Vědci proto předpokládají, že pod ledovou krustou je oceán, ve kterém se mohly vytvořit vhodné podmínky pro život.
Alespoň prolétávající sonda Cassini zjistila přítomnost uhlíku, vodíku, kyslíku a různých uhlovodíků v plynech unikajících z povrchu měsíce. Podle posledních měření také u prasklin jsou teploty až 82°C, zatímco jinde je -240°C. “Můžeme je brát jako jako vulkanickou oblast,” uvedl Matson.
Alespoň prolétávající sonda Cassini zjistila přítomnost uhlíku, vodíku, kyslíku a různých uhlovodíků v plynech unikajících z povrchu měsíce. Podle posledních měření také u prasklin jsou teploty až 82°C, zatímco jinde je -240°C. “Můžeme je brát jako jako vulkanickou oblast,” uvedl Matson.
Teplo podle něj taví led a vytváří pod povrchem komplexní a dynamický systém. Vědci zatím netuší, proč je tento systém koncentrován u jižního pólu měsíce- to je pro ně záhada. Nicméně by pro ně bylo velmi lákavé dostat se i pod krustu měsíce a prozkoumat, zda se zde, alespoň v elementární formě vyvinul život - "stavební materiál" na místě je
Alespoň prolétávající sonda Cassini zjistila přítomnost uhlíku, vodíku, kyslíku a různých uhlovodíků v plynech unikajících z povrchu měsíce. Podle posledních měření také u prasklin jsou teploty až 82°C, zatímco jinde je -240°C. “Můžeme je brát jako jako vulkanickou oblast,” uvedl Matson.
Teplo podle něj taví led a vytváří pod povrchem komplexní a dynamický systém. Vědci zatím netuší, proč je tento systém koncentrován u jižního pólu měsíce- to je pro ně záhada. Nicméně by pro ně bylo velmi lákavé dostat se i pod krustu měsíce a prozkoumat, zda se zde, alespoň v elementární formě vyvinul život - "stavební materiál" na místě je.
A Enceladus není jediným měsícem, který přitahuje pozornost vědců.
Měsíc Rhea má atmosféru
Další Saturnův měsíc Rhea má dokonce atmosféru složenou s kyslíku a oxidu uhličitého, která je velmi podobná pozemské. Za určitých podmínek by zde mohl být život a lidí by zde mohli "volně dýchat".
Rhea je největší ze Saturnových ledových měsíců. Vnitřní stavbou se podle serveru planety.astro.cz tento měsíc velmi podobá Tethys a Dione, ale jeho povrch je nejhustěji pokryt impaktními krátery; největší z nich, kráter Izanagi, má průměr 300 km. Na straně měsíce trvale odvrácené od Saturnu je soustava světlých pruhů. Může to být námraza z vodní páry, kdysi uniklé z trhlin, podobně jako na Dione. Názvosloví na mapách tohoto měsíce je čerpáno z bájí různých národů o stvoření světa. Teplota povrchu se pohybuje mezi 174 °C na slunci a -200 °C ve stínu.
Upřesněná zjištění o složení atmosféry vyplývají z dat poslaných na Zemi po průletu sondy Cassini. Tenká měsíční atmosféra je udržována díky konstantnímu chemickému rozložení zmrzlé vody na povrchu měsíce Rhea. Je pravděpodobné, že silná magnetosféra Saturnu vysušuje tento led, a tak udržuje atmosféru kolem své oběžnice. Kyslík není v atmosféře volně k dispozici, ale podle vědců je nejspíš vázán v zamrzlých oceánech.
I toto zjištění mimo jiné potvrzuje, že kyslík je mnohem rozšířenější prvek než se původně myslelo. Zvláště na měsících jsou jeho zmrzlé zásoby. Nedávno byla potvrzena přítomnost zmrzlých zásob i na Jupiterových měsících Europě a Ganymedu. Ostatně kyslík je přítomen i v oblasti Saturnových prstenců.
Jestliže je však přítomnost kyslíku poměrně jednoduše vysvětlitelná, s výskytem oxidu uhličitého to tak jednoduché není. To, že je na zamrzlém Saturnově měsíci vyvolává otázky a spekulace, že by mohl být produktem chemických reakcí organických molekul na měsíčním povrchu. Předpokládalo by to pak přítomnost základních stavebních kamenů života, který se vyvinul i na Zemi, ačkoli pouze na modré planetě byly podmínky tak příhodné, že to zašlo s vývojem života poměrně daleko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
