Jahody na americkém stole s pachutí otrokářství a odérem chudoby
Schouleni okolo jediné svíčky v malé dřevěné chatrči z lepenky a dřeva… Dělník Genaro Perfecto a jeho rodina jsou připraveni uložit se ke spánku – na holé zemi. Tříletá dcerka žadoní o další deku, je jí zima. Bohužel už nemají žádné přikrývky, a tak jim nezbývá nic jiného, než se zahřívat navzájem. Jsme v San Quintinu, na severozápadě Mexika, kde lidé v nuzných podmínkách tráví své dny sbíráním jahod pro obyvatele Spojených států amerických.
Od března tisíce pracovníků zablokovaly silnice na protest proti tyranii, která vládne kolem sběru jahod, malin a ostružin. Sběrači na poloostrově Baja California dostávají 1 dolar za hodinu. Genaro Perfecto patří mezi rostoucí spodinu, jejíž frustrace z platů a životních podmínek překročila hranice trpělivosti a nyní tlačí na společnosti, které místními jahodami zásobují americké trhy, aby podnikly patřičné kroky ke zlepšení.
Zaměstnavatelé naopak tvrdí, že platí sběračům spravedlivé mzdy a poskytují jim odpovídající zdravotní pokrytí. Perfecto, otec pěti dětí, to vidí jinak. Před patnácti lety se odstěhoval na sever, aby utekl před chudobou v jižním Mexiku. "Pokud onemocníte nebo se pořežete na polích a necháte se ošetřit, strhnou vám za tento den plat," vypráví a kolem jeho hlavy se pohupují plastové pytle zavěšené ze střechy, které slouží jako úložný prostor pro osobní věci, pár obnošených oděvů a přikrývky. "Takže raději pokračujete v práci a jste zticha. I když vám teče krev," dodává.
Stálí pracovníci dostanou zaplaceno i v případě, že jsou nemocní. Ovšem 75% všech sběračů tvoří "dočasní" zaměstnanci a jejich pracovní podmínky jsou značně odlišné. Některá mexická média je označila za "blízké otroctví". V průměru Perfecto nasbírá asi 110 kg jahod za den, přičemž v hlavní sezoně je to až 200 kg. Týdně si vydělá 850–1200 pesos za více než 50 hodin práce, jeho plat je tedy 1–2 dolary za hodinu.
Mezi dělníky, kteří přenášejí težké bedny plné jahod je také čtyřiatřicetiletá Carmen Reyes, momentálně v sedmém měsíci těhotenství. "Musím vydělávat. Budu pracovat tak dlouho, jak jen to půjde." Už je na to zvyklá, stejným způsobem odnosila a porodila i předchozích devět dětí, navzdory tomu, že je prostor čas od času zamořen pesticidy. Za Carmen sedí ve špíně její patnáctiletá dcera. Venku její výzáblý manžel pracuje na rozšíření primitivní chatrče, které říkají domov…
