Když v noci přicházejí sny, cítíme se přes den lépe, zjistili vědci

Odborníci už dlouho upozorňují na fakt, že nedostatek dostatek spánku způsobuje podráždění, nesoustředěnost a vede k častějšímu vzniku onemocnění srdce. Nedávná studie naznačuje, že jeden konkrétní typ spánku ovlivňuje také způsob naší reakce na stresové situace.  

Pokud se každé ráno probouzíte s živými vzpomínkami na sny, je pravděpodobné, že máte na svém kontě slušný čas strávený v REM spánku.
Pokud se každé ráno probouzíte s živými vzpomínkami na sny, je pravděpodobné, že máte na svém kontě slušný čas strávený v REM spánku.
Zdroj: Profimedia.cz

Výzkum publikovaný v časopise Journal of Neuroscience odhalil, že lidé, kteří během noci strávili více času ve fázi spánku REM (česky: rychlé pohyby očí), měli mnohem lepší reakce na situace související se strachem. „Studie ukazuje, že dostatečný REM spánek nás doslova chrání, protože jsme v případě prožití náročné situace méně náchylní k posttraumatické stresové poruše,“ tvrdí autoři výzkumu.
 
Nejde o první důkaz, který potvrzuje, že REM spánek je pro lidský organismus velmi důležitý. Někteří odborníci jsou dokonce toho názoru, že nedostatek REM spánku (tedy fáze, během které se nám zdají sny) stojí za zdravotními problémy víc než nedostatek hodin spánku celkem.
 
Co se děje v noci?
 
Během spánku procházíme pěti různými fázemi, které tvoří cyklus, jenž se v noci několikrát zopakuje. První čtyři fáze jsou přechodem od lehkého k hlubokému spánku (regenerace sil, tělesný klid). Pátá fáze – REM spánek – spočívá ve zvýšené mozkové aktivitě podporující nejen učení a paměť, ale také živé sny.
 
Během prvních dvou třetin noci je REM spánek poměrně krátký, protože tělo upřednostňuje kvůli potřebné regeneraci hluboký spánek. Delší období REM spánku se objevuje až v posledních hodinách spánku (pro většinu lidí tedy ráno).
 
„Během REM spánku je větší aktivita ve vizuálních, motorických, emočních a autobiografických paměťových oblastech mozku,“ vysvětluje Matthew Walker, profesor psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a autor knihy Proč spíme. V jiných oblastech mozku je naopak aktivita snížená, a to například v oblasti racionálního myšlení. „To je důvodem vzniku velmi detailních, ale často nepochopitelných snů,“ říká Walker.
 
Proč je dobré snít?
 
Vědci se nedokážou shodnout v názoru, zda jsou sny jen důsledkem náhodného „šumu“ neuronů, anebo znamenají něco víc. Někdo tvrdí, že jsou jakýmsi výpisem dat, který pomáhá mozku oddělit důležité vzpomínky od nedůležitých. Další odborníci zastávají názor, že jde o způsob, jak se lidé připravují na životní výzvy a v hlavě se jim přehrávají různé scénáře.
 
Jiní zase popisují mozek během REM spánku jako druhé střevo, který zpracovává všechny informace nashromážděné za celý den. Všechno, co vidíme, každý rozhovor, který vedeme, je „žvýkán“, pohlcován a profiltrován, zatímco se nám zdají sny.
 
"Jsem toho názoru, že snít je jako podstoupit noční terapii," říká Matthew Walker. "Snění nám dává uklidňující balzám, který zachycuje krátké okraje našich emocionálních zážitků, takže se po probuzení cítíme mnohem lépe."
 
K němu se přiklání i nejnovější studie, a to v tom názoru, že úroveň kvality spánku před prožitím traumatické událostí hraje roli v tom, jak následně mozek na obtížnou situaci zareaguje. "Čím více REM spánku, tím slabší efekt související se strachem," píší autoři ve svém příspěvku.
 
Vědci si nejsou jisti, proč k tomu dochází. Ale část mozku, která vylučuje norepinefrin během bdělosti a non-REM spánku, se během REM spánku přeruší. "A norepinefrin je spojen se stresem. Ovlivňuje také to, do jaké míry je amygdala (klíčové centrum při formování a ukládání vzpomínek spojených s vysoce emocionálními událostmi) citlivá na podněty," říká Itamar Lerner, spoluautor studie a vědec zabývající se spánkem na Rutgersově univerzitě.
 
Další studie naznačují, že REM spánek může být důležitý i z jiných důvodů. Ve svém nedávném přehledu napsal Rubin Naiman, specialista na spánek a sny z Univerzity v Arizoně Rubin, že snění má účinky na naši paměť a náladu. Cituje výzkum spojující nekvalitní REM spánek se vznikem nemocí, jako je Alzheimerova choroba či deprese.
 
Walker věří, že sny a REM spánek mají svůj přínos. Ale dodává, že to není jediný stupeň spánku, na kterém během noci záleží. Podle něj existuje mnoho důkazů, že lehký spánek, který vlastně není opravdovým hlubokým spánkem, je také velmi přínosný, ať už jde o regulaci průtoku krve v těle nebo hladinu glukózy v krvi.
 
Jak dosáhnout více REM spánku
 
„Pokud se každé ráno probouzíte s živými vzpomínkami na sny, je pravděpodobné, že máte na svém kontě slušný čas strávený v REM spánku,“ říká Walker. Ale jinak není snadné zjistit počet času stráveného během noci v REM spánku způsob. Přesným měřítkem nejsou ani chytré hodinky a důkazem není ani skutečnost, když se po probuzení cítíte svěží.
 
"Pro většinu lidí čítá REM spánek zhruba 20 až 25 % z času, který prospí," říká výzkumná asistentka Shira Lupkinová. "Takže nejlepší způsob, jak dosáhnout více REM spánku, je jednoduše navýšit celkový počet hodin strávený spánkem."
 
Existují však mnoho podnětů, které narušují normální spánkové vzorce a snižují celkový čas strávený ve spánku REM. Problémem mnoha lidí je obstrukční spánková apnoe, což je stav, který zasahuje do nočního dýchání a způsobuje, že se lidé během noci mnohokrát vzbudí.
 
Známé jsou i další aspekty moderního života, které ovlivňují REM spánek. Ať je to alkohol, drogy, nikotin, využívání umělého světla v noci, ale i závislost na budíku. "Pravidelné probuzení se s budíkem opakovaně odvádí konec našich nejdelších REM snů," píše Naiman. "Představte si, že jste opakovaně vyhozeni z kina, a to pokaždé, když se film blíží k závěru."
 
Pro zkvalitnění spánku pomáhá spát ve studené, tmavé místnosti a usínat každou noc zhruba ve stejnou dobu. Další z tipů spánkové hygieny je vypnutí elektroniky. Jde o malé kroky, které však můžou pomoci zlepšit spánek, a ve výsledku i přilákat sny.