Matriarchát i třetí pohlaví. Vítejte v mexickém Juchitánu
Machismus prostupuje celým Mexikem. Ale v oblasti Juchitánu platí jiná pravidla hry.
Město Juchitán v Tehuantepecké šíji, blízko Tichého oceánu, je důležité centrum staré zapotécké kultury. Je daleko od hlavního města, a celkem mimo hlavní dění v Mexiku. Jako každé jiné mexické město má svůj trh, malé domečky uplácané z hlíny a spoustu prachu.
Žena hlavou rodiny i obchodu
Ale na rozdíl od zbytku Mexika, kterému kulturně dominuje machismo, neboli chlapská sebedůležitost, má tato oblast jednu zvláštnost – matriarchát.
LÍBA TAYLOR: Když se připravují na svatbu Somálky, bolí to |
Ženy vládnou všemu – jsou hlavami rodin, kontrolují obchod a peníze a muže převyšují i doslova svojí fyzickou velikostí. Vedle juchitánských žen vypadají jejich muži jak malí skřítci.

Oblékají se tradičně do velkých halen zvaných huipíl a barevných sukní, jaké jsou nám známé z fotografií Fridy Kahlo, mexické malířky, jež milovala mexický folklor a oblékala se téměř exkluzivně jako indigena (jako původní obyvatelé; pozn. red.), přestože byla z velkého města a vlastně i Němka.
Třetí pohlaví
V Juchitánu vás upoutají hlavně ženy. Nejenže jsou všude vidět, ale také tím, jaké jsou – vysoké, tlusté, plodné, impozantní, prostě klasické vládkyně. Pak je tady taková místní specialita, takzvané třetí pohlaví, říkají jim muxes.

Přestože se v Mexiku na homosexualitu dívají skrz prsty, zde v Tehuantepecké šíje, mezi zapotéky je všechno jinak; přibližně jedna třetina populace jsou homosexuálové. Jsou to muži, kteří se vnímají jako ženy, oblékají se jako ženy, hlavně v čemkoli přiléhavém, aby zdůraznili své ženské přednosti, a v místní společnosti jsou velice vážení a obdivovaní. Jsou schopni pracovat jako ženy, chovat se jako ženy a zároveň mají mužské partnery, kteří jsou opravdovými muži.
Bohatší pohlaví: Ženy budou už brzy vydělávat víc než muži |
Komplikované? Ne pro místní, zde je to stará záležitost, a macho kultura ostatního Mexika je jim celkem volná, zde je jiný svět, bez předsudků a nenávistí.
Fiestě předchází únos
Po tržišti se rozlétne zpráva, že se stalo el rapto, únos. Všichni oživnou, to je signál, že bude fiesta. Okamžitě se nakupují bedny s pivem a míří se do domu, kde už na sněhově bílé posteli, obklopena rudými květy, leží dívka, která byla noc předtím unesena svým milým do jeho domu.
Pestré kroje a ženy, které pletou při chůzi. To je rumunský Maramureš |
Můžeme si jen představovat, co se tam odehrálo, ale konečným výsledkem bude svatba, neboť el rapto je vlastně žádost o ruku unesené dívky. Je to krásná tradice a dobrý důvod k oslavě. Ženy se bujaře nastěhují do dívčiny ložnice, aby jí blahopřály, podpořily, a daly jí rady do nového života. To zvládají rychle a pak se usadí venku, kde hojně popíjejí pivo a někdy i něco ostřejšího, aby se slavilo v co nejlepším rozmaru. Manželé a partneři se zúčastňují jen zpovzdálí, dobře vědí, že jejich přítomnost je jen a pouze v roli přísedících pozorovatelů.


Žena, nebo muž? A není to jedno?
Pivo teče a nálada se mění úměrně k vypitým lahvím. Chlapi už mají kolem sebe dost slušnou podestýlku prázdných flašek a vypadají čí dál tím víc zmořeně, zatímco ženy se začínají dostávat do nálady. Jsou hlučné, chechtají se a tancují jedna s druhou. Mezi nimi se mísí muxes, ale často je těžké poznat kdo je kdo: je to žena, je to muž?

Když se vypije poslední pivo a tequila, sní poslední kousek jídla, jež obsahem pálivých čili papriček vypaluje díru do žaludku, pak krásné, silné a vysoké tehuany posbírají své polomrtvé manžely a odnesou si je domů. Město se ponoří do zaslouženého spánku. Příští událost bude svatba, ale na tu už jsem si netroufla čekat. Odjela jsem k moři, abych si vyléčila tequilovou hlavu.
Dějiny zahalování. Proč nádherné muslimky skrývají tváře? |