Matriarchát i třetí pohlaví. Vítejte v mexickém Juchitánu

Machismus prostupuje celým Mexikem. Ale v oblasti Juchitánu platí jiná pravidla hry.

Zdroj: archiv

Město Juchitán v Tehuantepecké šíji, blízko Tichého oceánu, je důležité centrum staré zapotécké kultury. Je daleko od hlavního města, a celkem mimo hlavní dění v Mexiku. Jako každé jiné mexické město má svůj trh, malé domečky uplácané z hlíny a spoustu prachu.

Žena hlavou rodiny i obchodu

Ale na rozdíl od zbytku Mexika, kterému kulturně dominuje machismo, neboli chlapská sebedůležitost, má tato oblast jednu zvláštnost – matriarchát.

Ženy vládnou všemu – jsou hlavami rodin, kontrolují obchod a peníze a muže převyšují i doslova svojí fyzickou velikostí. Vedle juchitánských žen vypadají jejich muži jak malí skřítci.

Oblékají se tradičně do velkých halen zvaných huipíl a barevných sukní, jaké jsou nám známé z fotografií Fridy Kahlo, mexické malířky, jež milovala mexický folklor a oblékala se téměř exkluzivně jako indigena (jako původní obyvatelé; pozn. red.), přestože byla z velkého města a vlastně i Němka.

Třetí pohlaví

V Juchitánu vás upoutají hlavně ženy. Nejenže jsou všude vidět, ale také tím, jaké jsou – vysoké, tlusté, plodné, impozantní, prostě klasické vládkyně. Pak je tady taková místní specialita, takzvané třetí pohlaví, říkají jim muxes.

Přestože se v Mexiku na homosexualitu dívají skrz prsty, zde v Tehuantepecké šíje, mezi zapotéky je všechno jinak; přibližně jedna třetina populace jsou homosexuálové. Jsou to muži, kteří se vnímají jako ženy, oblékají se jako ženy, hlavně v čemkoli přiléhavém, aby zdůraznili své ženské přednosti, a v místní společnosti jsou velice vážení a obdivovaní. Jsou schopni pracovat jako ženy, chovat se jako ženy a zároveň mají mužské partnery, kteří jsou opravdovými muži.

Komplikované? Ne pro místní, zde je to stará záležitost, a macho kultura ostatního Mexika je jim celkem volná, zde je jiný svět, bez předsudků a nenávistí.

Fiestě předchází únos

Po tržišti se rozlétne zpráva, že se stalo el rapto, únos. Všichni oživnou, to je signál, že bude fiesta. Okamžitě se nakupují bedny s pivem a míří se do domu, kde už na sněhově bílé posteli, obklopena rudými květy, leží dívka, která byla noc předtím unesena svým milým do jeho domu.

Můžeme si jen představovat, co se tam odehrálo, ale konečným výsledkem bude svatba, neboť el rapto je vlastně žádost o ruku unesené dívky. Je to krásná tradice a dobrý důvod k oslavě. Ženy se bujaře nastěhují do dívčiny ložnice, aby jí blahopřály, podpořily, a daly jí rady do nového života. To zvládají rychle a pak se usadí venku, kde hojně popíjejí pivo a někdy i něco ostřejšího, aby se slavilo v co nejlepším rozmaru. Manželé a partneři se zúčastňují jen zpovzdálí, dobře vědí, že jejich přítomnost je jen a pouze v roli přísedících pozorovatelů.

 

Žena, nebo muž? A není to jedno?

Pivo teče a nálada se mění úměrně k vypitým lahvím. Chlapi už mají kolem sebe dost slušnou podestýlku prázdných flašek a vypadají čí dál tím víc zmořeně, zatímco ženy se začínají dostávat do nálady. Jsou hlučné, chechtají se a tancují jedna s druhou. Mezi nimi se mísí muxes, ale často je těžké poznat kdo je kdo: je to žena, je to muž?

 

Když se vypije poslední pivo a tequila, sní poslední kousek jídla, jež obsahem pálivých čili papriček vypaluje díru do žaludku, pak krásné, silné a vysoké tehuany posbírají své polomrtvé manžely a odnesou si je domů. Město se ponoří do zaslouženého spánku. Příští událost bude svatba, ale na tu už jsem si netroufla čekat. Odjela jsem k moři, abych si vyléčila tequilovou hlavu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články