Mount Everest se proměňuje v nejvyšší smetiště světa

Desítky let komerčního horolezectví se na nejvyšší hoře na Zemi začínají negativně podepisovat. Počet lidí, kteří ji chtějí pokořit, stále roste. Jen málokdo z nich se ale už ohlíží, jakou stopu po sobě zanechá.

Tuny odpadků už narušují ekosystém hory.

Během cesty do nadmořské výšce 8848 metrů nad mořem najdete všechno, co cestovatelé nepotřebují – horolezecké vybavení, stany, prázdné nádoby s plynem a samozřejmě také spoustu exkrementů. „Je nechutné, když na svazích vidíte válet se tuny odpadků,“ říká šerpa Pemba Dorje, který na Everest vystoupal už osmnáctkrát.

Šerpa Tenzing Norgay a Sir Edmund Hillary.
 
Problém se neustále zhoršuje v závislosti na vzrůstajícím počtu horolezců. Jen pro představu, letos dosáhlo vrcholu světa už nejméně 600 lidí. Dávno pryč je tak panenská příroda, jak ji před 65 lety poznali Sir Edmund Percival Hillary a Tenzing Norgay, kteří jako první horu zdolali.

8 kg odpadků vs. vysoká pokuta

Státy se snaží nastavit hranice, aby se Mount Everest v odpadcích úplně neutopil. Jak Tibet, tak Nepál zavedly systémy, které se snaží motivovat horolezce, aby minimalizovali svůj odpad. Každý člen horolezecké výpravy, která si za svůj cíl vytýčila nejvyššího horu světa, musí přinést dolů i osm kilogramů odpadků sesbíraných cestou. Pokuty v Tibetu za nesplnění stoupají až na 100 dolarů za kilogram. Nepál zase vybírá zálohu 4000 dolarů za tým, kterou v případě nedoneseného odpadu nevrací.
 
Jenže šerpové se shodují, že některým úředníkům stačí nabídnout malý úplatek, aby před přestupky zavřeli oči. Když je navíc skupina horolezců velká, těžko se dá uhlídat, aby po jejich návštěvě zůstala hora čistá.

Horolezci mířící na vrchol Mount Everestu.
 
Hromadění odpadků nahrávají především nepříliš zkušení horolezci. Zatímco dříve si nadšenci sbalili oblečení, jídlo, spací pytel a zásobu kyslíku, dnes jsou najímáni šerpové a průvodci, aby nahoru i dolů nesli těžkou výstroj se stany, náhradním kyslíkem, lany… Nemají tak šanci, aby ještě pobrali odpadky. 

Snaha o záchranu

Ochránci životního prostředí se oprávněně obávají, že znečištění na Everestu postihne zdroje vody v údolí. Zatím je splašková voda ze základního tábora od proniknutí do vesnice, která je odsud jen hodinu chůze, zadržována pomocí zákopů. Stejně se však podle odborníků do řeky dostane.
 
Nyní se zvažuje instalace zařízení na výrobu bioplynu v blízkosti základního tábora, které by proměnilo exkrementy v užitečné hnojivo.
 
Dalším řešením je návrh bývalého prezidenta nepálské horolezecké asociace sestavit speciální tým na sběr odpadků. Jen za minulý měsíc vyčistil třicetičlenný tým severní svahy Everestu od 8,5 tun odpadků. I přes tento krok vpřed však zůstává vysoká a přitažlivá kráska v ohrožení.

Mohlo by vás zajímat:

eko ce