Tým antropologů a behaviorálních biologů studoval konflikty ve vztahu k pokolením pasteveckých kmenů na východě Afriky. Podnikání nájezdů na sousední kmeny je podle studie uveřejněné v časopise PNAS úměrné vyššímu počtu potomků.

„Měnou evoluce je reprodukční úspěch. A platí, že čím více žen, tím více dětí a nejvíce dětí měli válečníci," uvádí spoluautor studie Luke Glowacki. Je to samozřejmě podmíněno i kulturním rámcem dané oblasti. Hlavním ziskem z nájezdů na sousedy jsou hospodářská zvířata. A skot je nejen prostředkem obživy, ale zároveň i platidlem pro nákup nevěst.

Glowacki v rámci výzkumu sledoval po celý rok Nyangatomi, kočovné pastevce v jihozápadní Etiopii. Nájezdy podnikali muži ve věku 20-40 let vyzbrojení AK-47. Šlo o nebezpečné výpravy, kdy zranění a smrt nebyly až takovou výjimkou. Přitom o kořisti a jejím dělení rozhodovali starší kmene, kteří přerozdělovali dobytek až s odstupem času a teprve pak si úspěšný nájezdník mohl koupit první manželku a pak třeba i další ženy.

Mohlo by vás zajímat:

• Obrazem: Samburští válečníci
• Jak se žilo v Africe, když Sahara ještě nebyla pouští
• Proč existuje sex? Odpověď biologa, teologa a spisovatele sci-fi

Glowacki následně studoval historii 120 mužů kmene a jejich rodin – zda se účastnili nájezdů, kolik měli dětí a kolik žen. Protože zdaleka ne všichni muži se loupežných výprav účastní. A přestože kmen neumožňoval bojovníkům přímý podíl na kořisti, přesto měli válečníci více dětí než ti, kteří se do nájezdů nezapojovali. Výsledky odpovídaly kmenům, které neměly mechanismus přerozdělování, o němž rozhodovali starší kmene.

Nicméně bojovníci měli i tak výhody, které spočívají v pozici statusu oslavovaných hrdinů – každý návrat je spojen se slavnostním průvodem, kdy je ženy vítají zpěvem. Přestože moderní civilizace leccos překryla, podobné vzorce jsou v lidech zakódovány po tisíce let. Ovšem Glowacki přiznává, že nemá žádná tvrdá data, která by mohla sloužit k podrobnějším analýzám a srovnáním.