OBRAZEM: Podzemní jeskyně ve Vietnamu ukrývají nápisy z vietnamské války, ale i současná obydlí

Ve Vietnamu se skrývají opravdové krasové unikáty. Pojďte se na ně podívat s námi…

Zdroj: Topi Pigula

Našla jsem stodolarovku,“ šťastně mi oznámila Daniela Bridziková a v ruce držela zmíněnou bankovku. Stačila krátká prohlídka a bylo jasné, že jde o padělek. Obrázek seděl, papír nikoliv. Šlo o jednu z tisíců falešných bankovek používaných jako obětiny. V jeskyních severního Vietnamu se nacházejí obrázky napodobující stovky tisíc dolarů. Ale to na nich zdaleka není to nejzajímavější. 

Odhadem se krasová území rozkládají na ploše 5 341 000 kilometrů čtverečních, což představuje asi 4 % z celkové plochy povrchu Země. Ve Vietnamu zaujímá kras rozlohu kolem 45 000 kilometrů čtverečních,“ píší autoři Základů karsologie a speleologie. Rozsáhlé krasové oblasti se zemí táhnou od čínských hranic směrem do střední části a jejich doba vzniku sahá od devonu (416–359,2 milionů let) až po trias (251–199,9 milionů let).

Nejčastější obrázky propagující Vietnam coby turistickou destinaci, pocházejí ze zátoky Ha Long, jež je z geologického hlediska živou, neustále se měnící krasovou oblastí. Ostrůvky trčící z moře kolem zátoky jsou vlastně jen potopenými vápencovými vrchy. Jedna zátoka ale zdaleka nereprezentuje celý severovietnamský kras, byť je snaha jej z hlediska turistických zisků takto prezentovat. Vietnam je se svým sezonním klimatem, v němž se střídají deštivá monzunová období s dobou relativně beze srážek, ideální pro vznik a rozvoj krasových jevů. Ačkoli vápencové oblasti jsou známé svou propustností pro povrchové srážky, bylo tu zaznamenáno přes pětistovku ponorných toků s celkovou délkou 2 380 kilometrů. 

Samostatnou kapitolou jsou lesy pokrývající krasové oblasti. Bují totiž obrovskou diverzitou přinášející vědě stále nové objevy. „Institut ekologie a biologických zdrojů zaznamenal v Cao Bang 14 nových druhů z čeledi Orchidaceae,“ píší autoři publikace The Return of Limestone Forest týkající se severního Vietnamu. Jeskyně vzniklé působením vody i neovulkanickými pohyby se staly místy, kde své poklady nalézají archeologové i paleontologové, úkryty vesničané a útěchu věřící. Je mnoho důvodů se do nich podívat a snažit se pochopit alespoň některý z aspektů jejich existence.

Buddhův červený koutek. Na jednu stranu mají Vietnamci vysoké estetické vnímání, což dokazují krásné zahrady a někdy i stovky let pečlivě zastřihávané bonsaje děděné z generace na generaci. Ale co se týče výzdoby svatostánků, padá občas jejich vkus až na samotnou hranici kýče a únosné přeplácanosti. Lampiony dokazují čínské vlivy, červené světlo zase snahu o zvýšení „svátosti“ místa.

Na snadno přístupných místech jsou nápisy na zdech v několika vrstvách. Nechávali je tady vojáci v dobách, kdy jeskyně sloužily jako nemocnice a sklad munice. Svou úlohu sehrály jeskyně i během krátkého vietnamsko-čínského konfliktu v roce 1979, kdy čínská armáda atakovala v této oblasti Vietnam, ale dočkala se drsného odporu a po několika týdnech se musela stáhnout na své území.

Podzemní prostory obývají z hmyzí říše převážně troglodyté, tvorové přizpůsobeni naprosté tmě. Toto saranče mezi ně nepatří a do jeskyně bylo zřejmě strženo průvanem. Jeho pobyt v jeskyni o teplotě kolem osmi stupňů Celsia zapříčinil jeho podchlazení. Proto se nehýbalo a bylo možné snadno pořídit detailní fotografii bez rizika, že tvor uteče.
 

Vietnamci jsou extrémně pracovití a přizpůsobiví. Pokud se dá cokoli a jakkoli využít pro zlepšení skromného života a bytí, budiž využito. Jeskyně nabízí stálé klima, je do nich zaveden elektrický proud, tak proč si tam nezřídit alespoň sezonní bydlení. Vše sice musí být „právně“ podloženo, ale dá-li se „správný správní“ poplatek do těch správných rukou, nic nestojí v cestě kladnému vyřízení žádosti. 

Podzemní říčka Ngoc Tuyen, podobně jako například Punkva v Moravské krasu, má jen část svého toku skrytou v temnotách vápencového masivu. Kromě estetického hlediska měla Ngoc Tuyen i své praktické využití. Před východem z jeskyně stojí, dnes už naprázdno, velké lopatkové vodní kolo. Její voda byla využívána jak k pití, tak jako nepříliš bohatý, ale přesto užitečný zdroj ryb.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

 

 

Související články