Výstava, připravená kurátorem Davidem Koreckým, představuje dílo autora v sedmi kapitolách: Objekty věčnosti, Krajiny a architektura, Portréty, Na farmě, Lodě a pobřeží, Každodenní život a Ateliér umělce. Pro výstavu v Galerii Rudolfinum byly pořízeny výstavní fotografie analogovým procesem z dochovaných originálních převážně kolodiových negativů, které jsou uloženy v depozitáři „Dům a ateliér Carlose Relvase“ ve městě Golegã.

Kurátorským záměrem byla cesta nikoli doslovné kopie dochovaného materiálu, ale spíše interpretace Relvasova díla v kontextu jeho celoživotní tvorby s přihlédnutím k dobovým technologickým postupům ve fotografii konce 19. století. „Chtěli jsme divákům zprostředkovat pohled do světa Relvasových fotografických děl způsobem, jakým byl jej patrně nahlížel sám autor,“ vysvětluje kurátor. Na výstavě se objevuje celkem 59 snímků a jedno album.

Dílo Carlose Relvase, plné okouzlení z tehdy nově vzniklého média, se touto výstavou vrátí poprvé po více než století zapomnění na evropskou scénu. Relvas, jenž pocházel z města Golegã v údolí řeky Tejo, známého chovem lusitánských koní, realizoval svůj sen stát se průkopníkem fotografického umění. „O fotografii se Relvas začal vážně zajímat v roce 1861, kdy byl v Lisabonu založen Clube Photographico, první portugalská společnost pro fotografii. Ačkoli nebyl jejím členem, sledoval všechny aktivity tohoto uskupení,“ říká kurátor výstavy David Korecký a dodává, že skutečným impulsem podněcujícím celoživotní fotografickou vášeň, bylo pravděpodobně setkání Carlose Relvase s nestorem a popularizátorem fotografie v Portugalsku Wenceslavem Cifkou, umělcem českého původu. Relvas fotografoval rodinu, své přátele, žebráky, tuláky, pastýře, zemědělce, hospodářská zvířata i domácí mazlíčky, zachycoval krajinu; vyhledávaný byl ale nejvíce pro své portrétní umění.

Modelem mu stál například portugalský král Ludvík I. či mnozí představitelé tehdejší společenské elity. Fotografoval nejdříve na mokré kolodiové negativy, později, po roce 1880, na želatinové negativy.

Fotograf amatér, tedy milovník

Carlos Relvas se vždy označoval jako fotograf amatér. Tento výraz musíme chápat v původním významu tohoto slova jako „milovník“ fotografie, jako někdo, kdo tvoří z lásky a pro potěšení. Relvasovo výtvarné nadání a na svou dobu neobvyklá svoboda ve výběru motivů činí spolu s novátorskými postupy jeho dílo dodnes překvapivé a inspirativní.

K těmto novátorským postupům patřila různá technologická vylepšení – Relvasovým vynálezem se stala tzv. „multiplying camera“, za níž získal v roce 1873 ve Vídni medaili za technologický vývoj. Pod tímto názvem byla vyráběna v USA. Ve 20. století pak byla tato pomůcka využívána u malých filmových kamer. Další hojně užívanou technikou Carlose Relvase byla kolotypie, neboli světlotisk.

V tomto procesu přinesl Relvas Portugalsku dar, když zakoupil od německého fotografa Carla Heinricha Jacobiho jeho patent na zdokonalení této techniky pro fotografy. Ve svém ateliéru pak pořádal Relvas školení pro fotografy, která spočívala v osvojení si nových chemických postupů umožňujících tónování pozitivů s mnohem větší škálou barevných odstínů než doposud.

Specifický styl scénografické fotografie

Nejen technologické inovace proslavily dílo Relvase, pozoruhodným je zejména jeho fotografický styl a způsob tvorby. Ve svém fotografickém ateliéru budoval místy až scénografickou expozici a sebe sama pak často stavěl do role režiséra. „V Relvasových portrétech převažuje divadelní výraz, Relvas i jeho modely přebírají role stejně jako herci, autor samotný bral na sebe podobu jezdce z koridy, jindy se objevoval jako pastevec, badatel či státník,“ říká Luis Pavão, portugalský fotograf a restaurátor fotografie.

Fotografická pozadí Relvas velice rád doplňoval o trojrozměrné předměty – svícny, knihy, kusy nábytku, dřevořezby, ale také kameny, hlínu a slámu a trávu na pokrytí podlahy ve studiu. To vše dodávalo fotografiím větší reálnost. „Mezi nejkurióznější dekorace, které postavil, patří velkorozměrná venkovní scenérie zobrazující pootevřenou bránu a vysokou zeď, u níž se rád fotil na svém koni,“ doplňuje Pavão.

Nejviditelnější stopou, kterou po sobě Relvas zanechal, je kromě fotografií i jeho fotoateliér, který postavil v letech 1871 až 1875 architekt Henrique Carlos Afonso. „Byl jsem přímo ohromen návštěvou fotografického ateliéru Carlose Relvase, nikde jsem neviděl tak moderní a zároveň tak finančně nákladné fotografické vybavení, jako právě zde,“ napsal v knize Maravillhas da Photografia (Zázraky fotografie), která vyšla v roce 1875, známý portugalský fotograf Alberto Osorio de Vasconcellos.

„Dnes je dům s ateliérem Relvase kulturním dědictvím. Je to pomník architektuře nastupujících železných konstrukcí poloviny 19. století, jež mísí neogotický a maurský styl a ovlivnil architekturu své doby,“ říká současný starosta města Golegã José Veiga Maltez.

Výstava byla uspořádána ve spolupráci s Câmara Minicipal da Golegã, je koncipovaná jako putovní, a po premiéře v Praze je připravena k reprízám v dalších evropských metropolích.

Doprovodné programy

• čtvrtek 13. 6. 18 hod Přednáška Pavla Scheuflera - Aristokracie s kamerou v Království českém
• čtvrtek 20. 6.18 hod Přednáška Michaela Graye (přislíbeno) 
• čtvrtek 12. 9. 18 hod Přednška Pavla Scheuflera - Jindřich Eckert – milovník fotografie

 

K výstavě vychází katalog Carlos Relvas Objekty věčnosti v české, anglické a portugalské verzi obsahující texty starosty Golegã José Veiga Malteze, kurátora Davida Koreckého, fotografa a restaurátora fotografie Luise Pavãa a rozsáhlou obrazovou část.

Vstupné:

• plné 80 Kč
• snížené 50 Kč

Otevírací doba:

• út – st, pá – ne: 10:00 – 18:00
• čt: 10:00 – 20:00