Zjištění vědců: Jak změna klimatu ovlivňuje naše alergie

V České republice je 2,5 milionu alergiků, nejvíce na pyl a roztoče. Za 20 let se přitom počty pacientů zdvojnásobily. Odborníci na základě svých studií vysvětlují, co je příčinou našich obtíží spojených s tzv. polinózou neboli alergií na pyl.

V posledních letech prokazatelně došlo k prodloužení pylové sezóny.
V posledních letech prokazatelně došlo k prodloužení pylové sezóny.
Zdroj: Profimedia.cz

S jarem se pravidelně ohlašuje začátek pylové sezony. V souvislosti s tím trápí velké množství lidí kýchání, svědění v nosu a senná rýma.
 
Pokud se vám zdá, že nejen kolem vás, ale i vy sami jste na podněty zvenčí mnohem citlivější než dřív, vědci s vámi souhlasí a upozorňují na důležitého viníka této situace – změnu klimatu.
 
Jejich argumenty se zakládají na poukázání na vyšší průměrné teploty oproti minulosti, které podle nich souvisejí s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Což vede k tomu, že vegetační období rostlin produkujících pyl se prodlužuje, a zároveň se tak i prodlužuje a zintenzivňuje období alergie.

Minulý rok byl rekordním čtvrtým nejteplejším rokem, a zároveň nejteplejším rokem pro oceány. Podle americké neziskové organizace AAFA pro pacienty s astmatem a alergie prokazatelně došlo i k prodloužení pylové sezóny.

Nedávná studie se rozhodla podrobit zkoumání délky pylové sezóny a množství pylu na rostlinu v 17 lokalitách po celé severní polokouli. Podle údajů, které se shromáždily během 26 let, se ukázalo, že na 70 % místech se během vegetačního období v posledních letech zvýšilo celkové množství cirkulujícího pylu.
 
Vedoucí autor studie Lewis Ziska, který coby ekolog spolupracuje s americkým ministerstvem zemědělství, upozornil na další problém, což jsou alergie, které vznikají v souvislosti se změnou klimatu.
 
Zvýšené množství oxidu uhličitého posiluje prostřednictvím fotosyntézy mimo jiné i růst a květ plevelných rostlin. To vede nejen k silnějšímu šíření vysoce alergenního pylu, ale tyto rosliny si pak razí cestu půdou mnohem snadněji, než „užitečné“ rostliny, jako je rýže či pšenice.

Během studie se toto potvrdilo u ambrózie peřenolisté - tento plevel polních plodin roste v posledních letech mnohem rychleji, kvete dříve a má více pylu. Odborníci upozorňují, že pokud emise oxidu uhličitého nebudou v brzké době podléhat kontrole, produkce pylu ambrózie by se mohla v příštích 65 letech zvýšit o 60 až 100 procent.

Podle Isabelly Annesi-Maesano z z francouzského Národního výzkumného ústavu INSERM mohou vyvolat alergie i povodně způsobené vzestupem hladiny moře. "Záplavy jsou prokazatelnou příčinou šíření plísní. Plíseň může způsobit podráždění dýchacích cest a je běžným spouštěčem astmatu a alergií. V tomto směru jsou nejvíce ohroženy děti, kterou jsou mnohem náchylnější ke všem alergenům, protože jejich orgány a imunitní systémy se vyvíjejí. Zejména pak nebezpečí hrozí u dětí s nízkými příjmy. Další ohroženou jsou pak starší lidé," upozornila.
 
Podle odborníků se tak zdá takřka jisté, že bez změny postoje k životnímu prostředí se alergie, které nás trápí, budou i nadále zhoršovat.