Pravěké ženy měly silnější paže než dnešní špičkové atletky

Ženy bývají vnímány jako fyzicky slabá stvoření, jimž byla odnepaměti přisouzena role matky pečující o děti a rodinný krb. Nový výzkum ale naznačuje, že budeme muset trochu poopravit učebnice dějepisu. A možná i obecně změnit pohled na ženu coby slabé pohlaví.

O životě lidí v pravěku toho vlastně víme hodně málo. Z archeologických nálezů si můžeme udělat představu, jaké nástroje se v kterém období používaly, ale jak vypadal každodenní život obyčejné rodiny, se jen domýšlíme. Vzhledem ke slabší fyzické konstituci ženského těla se vědci dosud domnívali, že ženy měly odjakživa na starosti lehčí domácí práce, sbírání bobulí a péči o potomstvo. Fyzická námaha a lov byly výsadou mužů.

S tímto výkladem však polemizuje výzkum profesorky Alison Macintoshové z univerzity v Cambridge. Ta porovnávala kosti obyčejných žen z lidu pocházejících z období od mladší doby kamenné přes dobu bronzovou až po dobu železnou s kostmi současných moderních žen a dospěla k překvapivému závěru: pravěké ženy musely každodenně vykonávat těžkou fyzickou aktivitu, protože měly v pažích o 13 procent větší sílu než dnešní profesionální veslařky!

Pravěké ženy tedy rozhodně nebyly vyhublé chudinky, ale nejspíš pěkně silné údernice. Macintoshová se domnívá, že si silné paže vypracovaly při drcení obilí, což je práce namáhavá hlavně na horní končetiny. Mohly se ale také podílet na dalších činnostech souvisejících s obděláváním půdy, než byl vynalezen pluh.