ŠTÍTEK: energie

Na planetě roste kolem 100 000 druhů stromů, z toho 8 000 druhů je ohroženo vyhynutím a téměř 1 000 je ve velmi kritickém stavu.
Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů propočítal, že jediný strom žijící 50 let ve městě přispěje za dobu svého života tzv. ekosystémovými službami v přepočtu 7 až 8 miliony Kč. Ty zahrnují například produkci kyslíku, absorbci CO2 (je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu), recyklování vody, zadržování vláhy v půdě, zachytávání polétavého prachu, odpařování vody, zabraňování erozi, obohacování půdy o živiny, pohlcování hluku, poskytování útočiště pro zvířata a řadu dalších organismů… Výpočty nezahrnuly cenu dřeva jako paliva nebo stavebního materiálu, ani funkci estetickou nebo hodnotu plodů.

Zdánlivá samozřejmost pro lidstvo aneb Jakou hodnotu má strom?

Články
Samec ledního medvěda nese v tlamě mládě ledního medvěda, kterého zabil. Kanibalismus se rozšířil v důsledku klimatických změn. Obyvatelé severního pólu jsou nuceni opouštět své přirozené prostředí a často trpí hlady nebo umírají vyčerpáním.
Žijí za severním polárním kruhem na území ponořeném pět měsíců v roce do tmy, v zemi ledu, sněhu a zmrzlé půdy. Nejseverněji žijí lední medvěd a polární liška. Dalšími „mrazuvzdornými" tvory jsou polární sob, polární vlk, hranostaj, rosomák severský, lumík, svišť, polární zajíc či ovce sněžná. Většina živočichů žijících v severních polárních oblastech není schopna přežít jinde, proto je zásadně ohrožuje globální oteplování.

Zorný úhel: Arktida a její polární obyvatelé

Články
Konstantní příliv slunečních částic mladé Zemi, mohl mít za následek víc, než jen zahřátí atmosféry. Mohl také poskytnout energii potřebnou pro vznik složitých chemických látek. Vznik komplexních molekul jako je RNA a DNA pak znamená vznik života.
Na počátku svítilo Slunce asi tak o tři čtvrtiny méně, než dnes. Jeho povrch se zmítal v nekončícím sledu bouří se silnými erupcemi, které chrlily obrovské množství slunečního záření a dalšího materiálu do vesmíru. Právě ony by mohly být nositelem energie potřebné k zahřátí Země. Mohly by být také nositelem potřebné energie k přeměně jednoduchých molekul na složitější, jako je RNA a DNA, jež jsou pro život nezbytné.

Podle vědců NASA by solární bouře mohly být klíčem k životu na Zemi

Články
Vítr a sluneční svit jsou podle Jacobsona jediné dvě formy energie, které teoreticky mohou pohánět celý svět.
Planeta Země se možná dočká lepšího zacházení: profesor ze Stanfordské univerzity Mark Z. Jacobson má plán, jak získávat sto procent energie z obnovitelných zdrojů. Jeho tým používá sofistikované modely k vývinu energetických plánů na míru pro jednotlivé státy. Projekt Solutions může připravit svět na velkou změnu: kompletní přechod na obnovitelné zdroje do roku 2050, bez nutnosti zavádění radikálních nových technologií. Během nedávné návštěvy NASA v Pasadeně Mark Z. Jacobson přiblížil svou vizi.

Svět poháněný větrem, vodou a slunečním svitem: Vize pro Zemi do roku 2050

Články
Mnoho systémů víry věří, že naši předkové se vracejí zpět ve formě zvířat. Od zvířat se můžeme mnoho naučit, neboť ve skutečnosti jsme propojeni mnoha způsoby, na mnoha úrovních.
Je tu od nepaměti. Komunikace se zvířaty. V mnoha legendách o stvoření světa hrají zvířata důležitou roli. Ve všech těchto příbězích žili člověk a zvířata v harmonii. Zdá se, že čím civilizovanějším se člověk stal, tím více se od přírody oddělil. "Komunikace se zvířaty nám pomáhá vrátit se zpět k přírodě. Dostat se znovu do kontaktu s naší přirozeností. Je to schopnost, se kterou se každý z nás narodil. Když jsme byli děti, byla naší plnou součástí. Ale postupem času, kdy nám dospělými bylo říkáno „co si to vymýšlíš, nebo, co to říkáš za hlouposti", jsme tuto schopnost zapomněli." říká Wynter Worsthorne, mezinárodně známá komunikátorka se zvířaty, která se tomuto oboru věnuje od roku 2002.

Je komunikace se zvířaty schopnost, se kterou se každý z nás narodil?

Články
Samec šimpanze dosáhne v dospělosti stejné váhy jako lidský, ale jejich období růstu je velmi odlišné. V prvním roce váží člověk dvakrát více než šimpanz, ovšem v osmi letech je to právě naopak – opičák je dvakrát těžší než osmileté dítě. A o čtyři roky později, ve věku dvanácti let dosáhne šimpanz své dospělé váhy, tedy o šest let dříve než člověk.

Tajemství evoluce: Proč trvá lidským mláďatům tak dlouho než vyrostou?

Články