ŠTÍTEK: gulag

Černý ďábel Ukrajiny Erich Hartmann (vlevo). Stíhači Sovětů z něj za druhé světové války měli strach, legendární pilot Luftwaffe i přes čtrnáct nouzových přistání nikdy nebyl zraněn
Nejúspěšnější letecké eso celé historie vzdušných bojů. Přáteli přezdívaný Blonďatý rytíř, nepřítelem Černý ďábel Ukrajiny. To byl německý stíhací pilot Erich „Bubi“ Hartmann, který se narodil před sto lety. Jen Rudé armádě za druhé světové války sestřelil 345 letadel. Poslední stroj poslal k zemi v ranních hodinách 8. května 1945 nad Brnem. Sověti mu jeho zářezy vrátili ve dvou gulazích. Útrapy přežil a po deseti letech se vrátil do vlasti.
4 fotografie

Černý ďábel Hartmann. Rudé armádě sestřelil 345 letadel, přežil i peklo v gulagu

Svět
Nikolaj Kubarič původem ze Zakarpatské Ukrajiny šel do bojů na Ukrajině rovnou z gulagu. Po válce se usadil v Ústí nad Labem jako voják z povolání. Na snímcích jeho fotografie, doklady, uniforma v péči historika Martina Krska.
/FOTO/ Uniforma plná vyznamenání a padák, s nímž v roce 1944 seskočil na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Ty připomínají v souvislosti s aktuálním válečným dramatem na Ukrajině Ústečana ukrajinského původu, plukovníka Nikolaje Kubariče, který roku 1942 vstoupil do 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu, kde Rusíni a Ukrajinci tvořili 24 procent mužstva. Za sebou měl tři roky ukrutného věznění v sibiřském gulagu, kam ho uvrhl sovětský režim za údajnou špionáž.
6 fotografií

Na Ukrajině už Ústečané bojovali. Nikolaj Kubarič rovnou z gulagu

Ústecko
Opuštěný vybydlený dům v Regnerově ulici v Úpici určený k demolici využívali v posledních měsících vyznavači airsoftu. Teď půjde k zemi.
/FOTOGALERIE/ Opuštěný vybydlený bytový dům v Regnerově ulici v Úpici, který v minulosti zdevastovali nepřizpůsobiví občané, půjde v nejbližších týdnech k zemi. Místo si pronajali v posledních měsících vyznavači airsoftu kolem hlavního iniciátora Petra Geislera z Červeného Kostelce. Prostor vyklidili, pojmenovali ho aréna gulag a pořádali tam akce. V lednu jej ale musí opustit. Přijde demolice.
22 fotografií

Místo kalašnikovů a gulag arény Úpice plánuje parcely pro výstavbu

Krkonoše
Nadšenci z Arény Gulag Úpice uspořádali v sobotu dobročinnou akci pro veřejnost.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Nezvyklou podívanou připravila na sobotu v Úpici skupina nadšenců provozujících airsoft. Vyznavači moderního druhu vojenského sportu podobného paintballu předvedli u vybydleného bytového domu v Regnerově ulici, který si přejmenovali na Arénu Gulag CQB, airsoftovou střelnici se zbraněmi v typickém maskáčovém oblečení. Objekt, který v minulosti zdevastovali nepřizpůsobiví občané, je určený k demolici.
81 fotografií

FOTO: Gulag aréna v Úpici zažila manévry. Zbraně, maskáče, psovod na laně

Krkonoše
Žena stalinského kata se zpovídá ve sgtrhujícím románu Agnessa.
Strhující román Agnessa, novinka  nakladatelství Maraton, líčí vzestup, blahobyt i pád ženy stalinského čekisty i člena NKVD Sergeje Mironova. Vzpomínky jeho manželky Agnessy sepsala historička Mira Jakovenková. Podmanivá i hrůzná kniha poprvé otevřela dveře do pokojů i salonů stalinových katů, vysoce postavených důstojníků sovětské tajné policie za čistek 30. a 40. let minulého století.

Žena stalinského kata se zpovídá v knize Agnessa

Čtenář reportér
Štěpán Antonij při zatčení. Foto Státní archiv Zakarpatské oblasti _ÚSTR
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu. Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes pět a půl tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi. Hnala je nenávist k maďarským okupantům a věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.  
6 fotografií

Hledali ráj na zemi, čekalo je peklo. V gulagu čelili hladu, vyčerpání i nemocem

Svět
Muzeum gulagu
Cyklus historických přednášek Toulky minulostí doktorky Marie Kořínkové pokračují v Městské knihovně Lysá nad Labem výpravou za prvními Přemyslovci. Toulky tentokrát za Přemyslovci začínají v 16.30 hodin. Historici dnes promluví také o gulagu v 17.30 hodin v Městské knihovně Nymburk.

Historické přednášky připomenou Přemyslovce i Čechoslováky

Volný čas
Vasilij Vukolov. Otec Anastazie Kopřivové (úplně vlevo) byl významným botanikem.
Osud rodiny Anastazie Kopřivové tragicky poznamenal příchod Rudé armády do Prahy v květnu 1945. S vojáky totiž přišli i agenti sovětské kontrarozvědky SMĚRŠ (Smrt špiónům), aby pozatýkali ruské emigranty,kteří uprchli z ruské říše před bolševickým terorem po roce 1921. Sovětští agenti odvlekli po konci druhé světové války do gulagů přes tisíc Rusů, kteří se usadili v Československu. Mezi nimi i dědečka Anastazie Kopřivové.
5 fotografií

Potřebujeme si popovídat. Sovětští agenti jí odvlekli dědečka do gulagu

Praha
Iryna Shul se po 74 letech vrátila na místa, kde strávila nuceně rok života. Památník připomíná ženský pracovní tábor ve Svatavě.
Letos v červnu oslaví Iryna Shul 101. narozeniny. Jako 26letá strávila rok života v koncentračním táboře ve Svatavě u Sokolova na Karlovarsku. „Těžko bylo, samozřejmě těžko, ale lépe než ve vězení. Pracovaly jsme, ale nebili nás,“ vybavuje si vitální stařenka. Do míst bývalého tábora se přijela podívat po 74 letech na cestě z Flossenbürgu a Weidenu, kde se konalo setkání bývalých vězňů.   
12 fotografií

V koncentráku bylo těžko, ale nebyl to gulag, vzpomíná vězeňkyně ze Svatavy

Česko
Jediný dochovaný gulag Perm 36 odráží mrazivou atmosféru sovětských pracovních táborů
Ruská státní agentura TASS zpřístupnila na internetu soubor informací a archivních dokumentů, které se vztahují k historii prvních bolševických koncentračních táborů, známých pod pozdějším názvem Gulag. Projekt byl vytvořen ke stému výročí dekretu "O táborech nucených prací", který sovětský režim schválil v dubnu roku 1919. První tábory pro nepřátele revoluce se ale v Rusku z rozhodnutí bolševického vůdce Vladimira Uljanova-Lenina objevily už v březnu 1918, čtyři měsíce po převratu.
11 fotografií

Tajemství gulagů. Na internetu se objevily dokumenty o bolševických táborech

Svět
Režisérka Marta Nováková z Dubňan (fotky z natáčení dokumentu)
Hodonínsko - Za svůj dokumentární cyklus Čechoslováci v gulagu získala hlavní cenu TRILOBIT 2019. Na snímku připomínajícím tragickou historii československých občanů, kteří pocítili krutost Sovětského svazu, pracovala režisérka Marta Nováková z Dubňan na Hodonínsku dva roky. „Byla to nesmírně náročná práce. Přijít na způsob vyprávění, na to, jak vyvolat patřičné emoce a zároveň předat spoustu informací,“ svěřuje se.
20 fotografií

Za dokument Čechoslováci v gulagu získala režisérka Nováková hlavní cenu

Hodonínsko
Slavnostní vyhlášení 32. ročníku audiovizuálních cen Trilobit 2019.
Beroun /FOTOGALERIE/ - Křišťálové ceny z nižborské sklárny mají nové majitele. V neděli 20. ledna večer se v sále berounské Plzeňky uskutečnilo slavnostní vyhlášení 32. ročníku audiovizuálních cen Trilobit 2019. Porotu si nejvíce získala třídílná dokumentární série, která je českou sondou do sovětské represivní mašinérie 'Čechoslováci v gulagu' režisérky Marty Novákové, jíž udělila hlavní cenu Trilobit 2019.
37 fotografií

Křišťálové sošky Trilobit 2019 si převzali noví laureáti

Volný čas
Věra Sosnarová.
Nové Veselí – Přednáška spojená s autogramiádou se uskuteční v neděli 4. března v Novém Veselí na Žďársku. V tamním kostele svatého Václava vystoupí Věra Sosnarová, která bude vyprávět svůj příběh Češky zavlečené na Sibiř, kde prožila krutých devatenáct let.

Věra Sosnarová popíše, jak přežila devatenáct let v gulagu

Žďársko
Ilustrační foto.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) chystá na poslední listopadový týden a na prosinec dvě velké přednášky a několik dalších akcí věnovaných důležitým momentům 20. století. Historik Jaromír Mrňka přiblíží dobu konce druhé světové války a následujících let, jeho kolegyně Pavla Plachá se zaměří na osudy československých žen v koncentračním táboře.

Historici přiblíží poválečné násilí a ženský koncentrační tábor

Praha
Plukovník ve výslužbě Jan Plovajko, bojovník na východní frontě, účastník bitev o Kyjev a na Dukle a nositel Řádu Bílého lva.
„Jsi špion, dostaneš tři roky,“ řekli Sověti muži, který jim přišel pomoci bojovat proti okupantům. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze krátká vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Dnes přinášíme příběh Jana Plovajka, který přežil věznění v sovětském gulagu a život mu zachránil vznik 1. československého armádního sboru v SSSR. S ním během druhé světové války vítězně prošel od Kyjeva až do Prahy.

Jsi špion, dostaneš tři roky, řekli muži, který jim přišel pomoci bojovat

Praha
Přísaha příslušníků 1. čs. samostatného praporu v Buzuluku před odjezdem na frontu.
Praha - Bez bojových zbraní a s britskými uniformami začínala před 75 lety v Buzuluku první československá vojenská jednotka na východní frontě. Z československého samostatného praporu, který vznikl v polovině července 1942 byl postupně vybudován československý armádní sbor, který se podílel i na osvobozování československého území. Novinářům to řekl historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu (VHÚ).
7 fotografií

Beze zbraní a s britskými uniformami začínali vojáci na východě

Praha