ŠTÍTEK: mlhovina

Legendární astrofotografie Josefa Klepešty z roku 1923 s „mlhovinou“ a bolidem: koláž neznámého autora složená z původní fotografie a reálných postav ondřejovské hvězdárny té doby – zakladatelem Josefem Janem Fričem „sedícím na galaxii M31“ (nahoře) a prv
Nejspíš nejznámější česká fotografie, která zachycuje pohled do oken vesmíru, vznikla právě před sto lety. Za Astronomický ústav Akademie věd ČR a Českou astronomickou společnost to připomněl popularizátor astronomie Pavel Suchan. „V noci na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta osmipalcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22.55 záznam zkazil prolétající bolid – čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět,“ konstatoval. S odkazem na mimořádně jasný meteor, který se do záběru připletl neplánovaně. A na fotce zanechal světelnou čáru.
13 fotografií

Před sto lety osvítila Ondřejov padající hvězda. Vznikla legendární fotografie

Praha
Žlab Sirenum Fossae na planetě Mars
V roce 1815 dopadl na Zemi meteorit, který byl pojmenován Chassigny podle obce v severovýchodní Francii, v jejíž blízkosti udeřil 3. října kolem osmé ráno do Země. Lidé tehdy ještě nevěděli, že se tento malý kus kamene kdysi utrhl z Marsu. Po 207 letech však nyní vědci přicházejí s jeho novou pozoruhodnou analýzou, která odhaluje překvapivé podrobnosti o vzniku této planety.
13 fotografií

Dar z nebes. Analýza dávného meteoritu zpochybňuje naše chápání vzniku Marsu

Vesmír
Poslední rozloučení s astronomem Lubošem Perkem 29. září 2020 ve strašnickém krematoriu v Praze.
Zhruba 60 lidí se dnes ve strašnickém krematoriu rozloučilo s astronomem Lubošem Perkem. Vědec, který získal mezinárodní uznání, zemřel v noci na 17. září ve věku 101 let. Jeho jméno nese i největší tuzemský dalekohled v Ondřejově u Brna, o jehož vybudování se zasloužil. Přelomy Perkova života a kariéry dnes ve Strašnicích připomněli astronomové Jiří Grygar a Jan Palouš. Z dalších známých osobností dorazili například Ivan Havel či někdejší československý kosmonaut Vladimír Remek.
5 fotografií

Remek, Grygar i Palouš. Lidé se rozloučili s věhlasným astronomem

Praha
Ve věku 101 let zemřel astronom Luboš Perek.
Ve věku 101 let v noci na dnešek zemřel uznávaný astronom Luboš Perek, který se před lety mimo jiné zasloužil o vybudování největšího českého teleskopu s dvoumetrovým zrcadlem a po němž je zařízení pojmenováno. ČTK to sdělil mluvčí Astronomického ústavu AV Pavel Suchan. Perek se zabýval vesmírnou mlhovinou a kosmickým odpadem. Na konci šedesátých let řídil Astronomický ústav ČSAV a v druhé polovině sedmdesátých let vedl Úřad OSN pro vesmírné záležitosti. Jako jediný český astronom byl také generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie.

Zemřel astronom Perek, jeho jméno nese největší český dalekohled

Česko
Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko
Český astrofotograf Jan Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea, které je 650 světelných let daleko. Souhvězdí bylo dlouhou dobu fotograficky opomíjené, astronomové říkali, že v něm nic není. Veleba však zachytil mlhovinu zvanou Tmavý žralok (Dark shark) se dvěma namodralými mlhovinami a dvěma hvězdami. Fotografoval několik nocí od konce srpna do konce října, když nesvítil Měsíc, a dokázal to po 52 hodinách expozice. Se snímkem vyhrál listopadovou soutěž o nejlepší fotografii vesmíru z Česka. ČTK to sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Úspěch českého vědce. Astrograf Veleba zachytil mlhovinu v souhvězdí Kéfea

Věda a technika
Ilustrační foto.
Pardubický kraj /KRÁTKÉ ZPRÁVY/ - Hned několik akcí pro zahrádkáře a chovatele se koná v pátek i během nadcházejícího víkendu. Český zahrádkářský svaz Pardubice zve návštěvníky v pátek od 10 do 17 hodin na výstavu ovoce, zeleniny a květin v sále Jana Kašpara v budově krajského úřadu (bývalá reálka), akce pokračuje i v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin.

Na co kam: Zahrádkáře a chovatele čeká bohatý podzimní víkend

Volný čas
Kukuřičný labyrint. Ilustrační foto.
Pardubický kraj /KRÁTKÉ ZPRÁVY/ - Netradiční zážitek v pátek slibují provozovatelé kukuřičného bludiště v Pardubicích. Bludiště ležící v Nových Jesenčanech totiž nabízí zážitek umocněný o noční procházku.

Na co kam: Bloudit kukuřicí můžete i potmě

Volný čas
Hvězdárna v Třebíči.
Třebíč - Hned na dvě zajímavé akce zve o nadcházejícím víkendu třebíčská hvězdárna. V noci z pátku na sobotu se připojí k Noci vědců a z neděle na pondělí umožní pozorování zatmění měsíce a takzvaného superúplňku.

Hvězdárna zve na Noc vědců a superúplněk

Třebíčsko
Pozorovatelnu na prostějovské hvězdárně uzavřely stavební práce. Pracovníci zvyšují podlahu, do které zapustí nový dalekohled
Prostějov – Stavební práce na prostějovské hvězdárně, které od poloviny června uzavřely veřejnou pozorovatelnu, se o pár týdnů protáhnou. Pracovníci se pustili do zvyšování podlahy, do které zapustí nový dalekohled na pozorování galaxií, mlhovin a hvězdokup, který observatoř v Kolářových sadech vlastní od listopadu loňského roku. Původně se předpokládalo, že práce budou hotové do poloviny července, nakonec se však o měsíc opozdí.
4 fotografie

Na hvězdárně usazují obří dalekohled, kvůli tomu je omezené večerní pozorování

Prostějovsko
Noční obloha nad vsetínskou hvězdárnou pro den 15. dubna ve 22:00 hodin.
Valašsko /SERIÁL TÝDENÍKU/ - Po poněkud váhavém přechodu zimy na jaro, který znamenal jen ojedinělé šance na pozorování noční oblohy, se snad konečně dočkáme většího množství jasných nocí. Jarní obloha je jakýmsi předělem, kdy se loučíme s výraznými objekty zimního nebe a od východu na nás zvědavě pokukují letní souhvězdí a vše co k nim patří.

Vesmír na jarní obloze

Valašsko
Ilustrační foto.
Valašsko /SERIÁL TÝDENÍKU/ - Pozorování nočního nebe v podzimním období patří k nezapomenutelným zážitkům, neboť v tuto část roku je obloha neobyčejně bohatá na jasnější objekty hlubokého vesmíru zvané "deep sky".

Vesmír na podzimní obloze

Valašsko
Noční obloha nad vsetínskou hvězdárnou pro den 15. dubna 22:00 hodin.
Vsetín - Nastupuje jaro a tím končí období zimních inverzí a kouřma, které často znepříjemňovalo pozorování noční oblohy. Využijme toho a podívejme se na oblohu nad námi. Co na ní uvidíme?

Vesmír na jarní obloze

Valašsko
3D vesmír se otevírá!
Plzeň – Nový populárně vzdělávací snímek Zimní obloha nad Plzní nasazuje do programu 3D Planetárium v Techmanii. Ten návštěvníkům poutavou formou představuje astronomické jevy, které se aktuálně odehrávají nad jejich hlavami, a nabízí detailní pohledy, např. na souhvězdí Blíženců či Orion.

Zimní obloha nad Plzní

Plzeňsko
Noční obloha nad vsetínskou hvězdárnou 15. ledna ve 22:00 hodin.
Vsetín - V mrazivých zimních nocích jsou pohledy na noční oblohu jedny z nejpůsobivějších, a to hlavně na horách, vysoko nad inverzí a daleko od rušivých světel nočních měst.

Vesmír na zimní obloze

Valašsko
Mlhovina Bumerang.
Santiago de Chile /VIDEO/ – Astronomové potvrdili domněnku, že nejchladnějším místem ve vesmíru je mlhovina Bumerang. Panuje tam teplota minus 272 stupňů, což je jen stupeň nad absolutní nulou, kdy zamrznou všechny atomy. Podle britského deníku The Daily Telegraph to oznámili vědci z observatoře ALMA v Chile.

V nejchladnějším známém místě ve vesmíru je minus 272 stupňů

Svět
Ilustrační foto.
Berlín /VIDEO/ – Astronomové objevili dosud největší hvězdu, jaká kdy byla pozorována v naší galaxii Mléčné dráze. Objekt ve vývojové fázi protohvězdy je nyní zhruba 500krát hmotnější než Slunce a stále roste. Časem se však smrskne zhruba na pětinu svého nynějšího objemu, tedy na stonásobek našeho Slunce, informovala agentura DPA s odvoláním na Evropskou jižní observatoř (ESO).

Astronomové našli dosud největší hvězdu v Mléčné dráze

Svět
Ilustrační foto.
Washington /VIDEO/ - Úchvatné prstence planety Saturnu a jeho měsíce jsou pravděpodobně více než čtyři miliardy let staré. Jsou to kosmické pozůstatky zrození sluneční soustavy. Podle serveru space.com k tomuto zjištění dospěli vědci po novém zkoumání údajů získaných sondou Cassini, obíhající kolem Saturnu.

Prstence Saturnu jsou pozůstatky zrodu sluneční soustavy

Svět
Ilustrační foto.
Washington – Molekulární mračno označované jako G0.253+0.016 v blíz­kosti jádra Mléčné dráhy bylo pro astronomy dlouho záhadou. Mimořádně hustý plynný oblak měl podle vědců vytvářet řadu hvězd, vzniklo jich zde ale jen několik drobných. Nyní podle portálu Space.com odborníci zjistili, že mračno víří příliš rychle, než by bylo pro vznik hvězd potřebné.

Vědci rozluštili záhadu mračna, jež přes očekávání nerodí hvězdy

Svět