ŠTÍTEK: Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov
Před 130 lety se narodil politik a vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov. Do světových dějin se zapsal především narušením Stalinova kultu osobnosti, karibskou krizí nebo tvrdým potlačením maďarského povstání. Jeho cesta k pozici nejvýše postaveného muže v SSSR započala po Stalinově smrti. Byť byly jeho šance zpočátku mizivé, na vrchol se dostal odstraněním politických odpůrců. 
12 fotografií

Chruščov a jeho cesta k moci: Vedla přes mrtvoly, vůdce v něm nikdo neviděl

Historie
Vyráběly se známky a obálky s vyobrazením Lajky, stejně jako značkové cigarety a zápalky.
Prvními průkopníky cest do vesmíru byla zvířata. V cestě do neznáma člověku významně pomohli také psí kosmonauté. Vůbec první živou čtyřnohou bytostí, která se po startu 3. listopadu 1957 dostala na oběžnou dráhu kolem Země, byla toulavá fenka. Jméno Lajka, které podle svého hlasitého štěkání dostala, se stalo synonymem oddanosti nejlepšího přítele člověka. Byla obětí vědě na jednosměrné misi do vesmíru.
5 fotografií

Lajka vzlétla do kosmu pro jistou smrt. Jako první tam ale vyrazili jiní tvorové

Vesmír
Pro testy protisatelitního laseru v rámci projektu Sokol Ešelon byl (a snad stále je) využíván upravený letoun Berijev A-60
Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou Západ poskytl Ukrajině, bojující s ruskou přesilou, bylo rychlé kompletní satelitní pokrytí ukrajinského území internetem americké společnosti Starlink miliardáře Elona Muska. Skylink, který poskytl bojujícím útvarům nouzové datové spojení, se od počátku podílí na koordinaci ukrajinských jednotek a významně tak zvyšuje jejich bojovou účinnost. Jsou si toho vědomi i Rusové, proto pohrozili, že začnou satelity Starlink sestřelovat. Mají na to prostředky?
3 fotografie

Rusko hrozí sestřelováním satelitů. Prostředky na to vyvíjí už od 60. let

Věda a technika
Kosmodrom Bajkonur. Ilustrační foto
Před 120 lety se narodil sovětský maršál Mitrofan Ivanovič Nedělin, první velitel strategických raketových sil sovětské armády. Do historie se bohužel zapsal nejvíce neštěstím, jež se stalo snad vůbec největší katastrofou při zkušebním odpálení balistické mezikontinentální střely na světě. Do dějin vstoupila jako takzvaná Nedělinova katastrofa a maršál sám při ní zahynul. Na jejím vzniku měl bohužel nemalý podíl.
9 fotografií

Nedělinova katastrofa: Sovětský maršál pokoušel ďáblovu směs, přispěl k tragédii

Svět
Slavnostní odhalení Stalinova pomníku v Jičíně 21. září 1952.
Před sedmdesáti lety byl v Jičíně odhalen pomník J. V. Stalina. Důvody k připomínce tohoto jubilea naštěstí už dávno pominuly a město samo na tuto událost zapomnělo, vždyť socha i pomník tam už dávno nestojí. Současně se ale zapomnělo na to, kdy vlastně byla socha odstraněna a co se s ní stalo. Po stopách pomníku se vydal badatel pan Václav Rybařík. Za zajímavý příspěvek děkujeme. 
4 fotografie

Z HISTORIE: Pompézní zrod a potupný konec Stalinova pomníku v Jičíně

Čtenář reportér
SVĚTOVÍ LÍDŘI. Nejmocnější muži světa Vladimir Putin a Joe Biden si potřásli rukama loni v Ženevě
Tisíciletý zvyk podávání si rukou přerušila pandemie covidu. Nyní se ale pomalu vrací. Mnozí jsou rádi, pro další je to přežitý, nehygienický zlozvyk, jemuž za pandemie předpovídali že se dostane do propadliště dějin. Náhradní přiťuknutí pěstí, loktem či bizarně nohou však tradiční gesto nevytlačilo. „Stisk ruky je nenahraditelný,“ říká mistr etikety Ladislav Špaček.
7 fotografií

Zvyk podávání si rukou: Znali ho už v Babylonii, kořeny má v uzavírání dohod

Společnost
Praha 6 nechala odstranit sochu sovětského maršála Koněva z náměstí Interbrigády.
Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí 9. května schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo.
29 fotografií

Radní rozhodli: Maršál Ivan Koněv už nebude čestným občanem Prahy

Praha
Praha 6 nechala odstranit sochu sovětského maršála Koněva z náměstí Interbrigády.
Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí 9. května schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo.
29 fotografií

Radní rozhodli: Maršál Ivan Koněv už nebude čestným občanem Prahy

Regiony
Ruský sériový vrah Alexandr Jurjevič Pičuškin
Bitcevskij park leží u stejnojmenné konečné stanice metra v jihozápadní Moskvě. Rozlohou a bujností vegetace připomíná spíše les. Moskvané ho často a rádi využívají k procházkám a piknikům. V letech 1992 až 2006 se však na tomto místě dělo ještě něco jiného. Pro 49 až 60 lidí se stal Bitcevskij park nejenom konečnou stanicí metra, ale i konečnou jejich životů. Čekal na ně vrah se šachovnicí.
7 fotografií

Říkali mu vrah se šachovnicí. V lese se měnil ve zrůdu s odpornou zálibou

Svět
Testovala se mezikontinentální raketa R-16. Ta se však nevznesla, jak měla
Měla to být velkolepá demonstrace sovětské jaderné síly. Změnila se v nejhorší katastrofu jaderného věku. V Sovětském svazu se o ní povinně mlčelo až do dubna 1989. Teprve tehdy vyšel v časopisu Ogoňok, vlajkové lodi Gorbačovovy "perestrojky", článek s názvem "Sorok pěrvaja plošadka" (41. odpalovací rampa). A svět se dozvěděl, co se 24. října 1960 stalo. Do dějin tato událost vstoupila jako tzv. Nedělinova katastrofa.
7 fotografií

Největší tragédie v dějinách kosmonautiky. Rusko ji tajilo, zemřely desítky lidí

Svět
Ze země se začal zvedat obrovský mračný sloup prachu, vytvářející nohu pověstného jaderného hřibu
Ruská státní korporace zaměřená na jadernou energetiku Rosatom zveřejnila u příležitosti oslav 75 let jaderného průmyslu unikátní odtajněný čtyřicetiminutový dokument z největšího jaderného testu v dějinách. K pokusnému výbuchu vodíkové bomby o objemu 50 megatun (50 milionů tun) došlo na konci října 1961 na souostroví Nová Země v Severním ledovém oceánu v Archangelské oblasti na severu Ruska.
18 fotografií

Odtajněno. Rusko zveřejnilo záznam největšího jaderného testu v dějinách

Věda a technika
V nedávné době se státní znak Československé socialistické republiky znovu připomněl filmem Fair Play, v němž se představily Judit Bárdos a Eva Josefíková
Přesně před 60 lety přijalo Národní shromáždění novou ústavu, v níž deklaratorně vyhlásilo, že se Československo stalo socialistickým státem. Nejmarkantnějším vizuálním symbolem této změny se stala nová podoba státního znaku - ostříhaný lev s pěticípou hvězdou místo korunky, který se navíc přestěhoval z francouzského rytířského štítu na husitskou pavézu.
16 fotografií

Lva ostříhali a zbavili koruny. Vznik ČSSR přinesl i "zotročení" státního znaku

Česko
Dne 25. dubna 1945 se na Labi u saského města Torgava setkaly jednotky americké a sovětské Rudé armády. Setkání se dnes připomíná jako Den Labe
"Přísaháme, že uděláme všechno pro to, abychom zabránili nové válce," prohlásili prý společně vojáci americké a sovětské Rudé armády, když se 25. dubna 1945 setkali v severozápadním Sasku ve městě Torgava (Torgau). K prohlášení je přiměl pohled na mrtvá těla civilistů, zabitých náhodně dělostřeleckou palbou. Setkání na Labi se stalo připomínaným symbolem míru a přátelství.
16 fotografií

Setkání na Labi. Před 75 lety udělaly USA s Ruskem významný krok k porážce Němců

Svět
Pohled na sídliště z Malešického parku (1965 - 2011)
Pražský deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden zveřejňujeme historické zajímavosti a archivní snímky z jednotlivých pražských čtvrtí z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik a archivů, necháme si vyprávět od místních obyvatel. V dalším díle, který vychází v pátek 17. července, se podíváme do Malešic!
17 fotografií

Jak jsme žili v Československu. Tento týden v Malešicích

Praha
Na nádraží v Hodoníně přijely historické lokomotivy a Legiovlak.
Hodonín /FOTOGALERIE/ - Vše halí pára. Najednou se z ní vynořuje zeleno-černá krasavice. Žádný drobeček, váží sto osmnáct tun a na světě je už nějaký ten rok, přesně třiašedesát let. Lidé pomalu couvají od kolejí, budí velký respekt. Parní lokomotiva s oficiálním označením 464.202 s přezdívkou Rosnička přijíždí na hodonínské vlakové nádraží.
31 fotografií

V Hodoníně slavili výročí tratě. Na nádraží přijely historické lokomotivy

Hodonínsko
Graffity na dnešním monumentu Berlínské zdi. Líbající se Leonid Brežněv a Erich Honecker
Berlínská zeď stála 10 316 dní a dnes je to zároveň přesně 10 316 dní, co byla stržena. Symbol studené války, který rozděloval Berlín po téměř tři desetiletí, slaví neobvyklé výročí. Pokusy o překonání zdi vešly do dějin. Proniklo přes ni pět tisíc lidí, smrt u betonového kolosu nalezlo až 300 osob. Dokumenty o přesných záznamech ale komunistická moc záměrně skartovala.
21 fotografií

Berlínská zeď slaví unikátní výročí. Dráty rozdělily město prakticky přes noc

Svět
Chruščovky
Ruská Duma přijala 20. dubna zákon o „rekonstrukci oblastí" v Moskvě. Jeho podstatou je demolice starých domů, které jsou ve špatném stavu a přestěhování asi 1,6 milionu obyvatel hlavního ruského města do nového bydlení. Zákon směřuje především na staré panelové domy postavené 50. a 60. letech minulého století v éře Nikity Sergejeviče Chruščova.
9 fotografií

Obyvatelé „chruščovek“ se brání. Čelí násilí, vypalování bytů, ničení aut

Svět
Ilustrační foto
Volgograd - Obyvatelé ruského města Volgograd si dnes připomínají 55. výročí přejmenování bývalého Stalingradu, o něž se v rámci odhalení zločinů diktátora Josifa Stalina a boje s "kultem osobnosti" postaral tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov. Stopy po Stalinovi jsou ale podle ruských médií ve městě patrné dodnes.

Volgograd si připomíná výročí změny názvu, mnozí ji ale nepřijali

Svět
Ilustrační foto
Moskva, New York - Ve věku 91 let zemřel v New Yorku známý ruský sochař Ernst Něizvestnyj, který v 70. letech emigroval na Západ. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na umělcovy přátele. Něizvestnyj je autorem například památníku obětem stalinismu v Magadanu či náhrobku sovětského vůdce Nikity Chruščova.

Zemřel známý ruský sochař Ernst Něizvestnyj

Ostatní