ŠTÍTEK: Pražské jaro 1968

Co kdyby si například Češi položili otázku: Kým chceme být v tomto světě? A co je náš největší dar, který můžeme dát zbytku lidstva?
„Příběhy, které vyprávíme jsou naší čočkou, skrze kterou se díváme na svět. Každý máme ovšem jiné brýle a tedy vidíme svět rozdílně, z jiné perspektivy. Když změníme svůj příběh, můžeme změnit svět. Některé příběhy potřebují zemřít, zmizet, jiné se potřebují narodit. V srdci Evropy je třeba najít mír, příběh míru. Ale tento příběh je zatím někde schovaný, dříme. Jak by to v Evropě vypadalo, kdyby byl bdělý? Co by se změnilo? Co kdyby se naučili Evropané žít s veškerou rozdílností a ještě z ní těžit? Co kdyby toto vzešlo ze středu Evropy, z jejího srdce? Jak by se změnil tento kontinent? Jak by se změnil svět? Jsme připraveni být lidmi? Stojíme na křižovatce – kterou cestou se vydáme?" 

Mary-Alice Arthur: Můžeme vidět uprchlickou krizi jako redistribuci talentů?

Články