ŠTÍTEK: Pražské jaro 1968

Milan Weiner hraje simultánku. Zprava Miloslav Votava, Jiří Hájek, Jaromír Šustr
Film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který líčí události roku 1968 optikou tehdejší zahraniční redakce Československého rozhlasu, přiblížil českým divákům poprvé také zajímavou osobnost šéfredaktora této stanice Milana Weinera. Muže s neobyčejně dramatickým a pohnutým osudem, bez nějž by události legendárního Pražského jara roku 1968 probíhaly nejspíše jinak, než jak se odehrály.
8 fotografií

Film Vlny připomněl i význam Milana Weinera. Měl dramatický a pohnutý osud

Historie
Jiří Mádl
Píše, režíruje, hraje - a to i v zahraničí. A loni se stal otcem. Jiří Mádl zažívá krásně rušné období. V tyto dny dokončuje svůj další autorský film Vlny, v němž na příběhu dvou bratrů nahlíží do dramatického zákulisí Československého rozhlasu během Pražského jara a při srpnové invazi 1968. Nejen o něm mluví v rozhovoru pro Deník.
7 fotografií

Přesouvání a krmení mužstva. Natáčení je trochu jako válka, říká Jiří Mádl

Film a televize
V Masarykově kulturním domě na Mělníku probíhá až do 31. srpna výstava fotografií a příběhů ze srpna 1968.
/FOTOGALERIE/ Nejistotu a strach, co bude dál, zažívali před pětapadesáti lety při vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy občané Československa. Smutné výročí si připomíná i Mělník, kde pokračuje do konce srpna výstava dobových fotografií, kterou završí beseda s pamětníky. K tématu vzniká i kniha plná dnes už zapomenutých příběhů, třeba jak čtrnáct Kralupanů uteklo do západního Německa na doma vyrobených lodích.
15 fotografií

Strach střídal vztek, vzpomíná na srpen 1968 mělnický pamětník Karel Lojka

Mělnicko
Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové. Vstup "spřátelených" armád připomněly i fotky Josefa Krejsy (na snímku).
„Fotil jsem skrytě dírou v batohu, nebo pod deštníkem,“ vzpomíná na srpen 1968 Josef Krejsa. Pracoval tehdy jako fotograf ve hradecké Fomě, a tak bylo přirozené, že 21. srpna vyrazil se svými aparáty do ulic krajského města. Jeho snímky zachycující první dny okupace si mohli v pondělí večer lidé prohlédnout na happeningu k 55. výročí srpnových událostí.
39 fotografií

VIDEO: Zachvátčiki fotil hradecký fotograf v srpnu 68 dírou v batohu

Hradecko
Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové. Vstup "spřátelených" armád připomněly i fotky Josefa Krejsy (na snímku).
„Fotil jsem skrytě dírou v batohu, nebo pod deštníkem,“ vzpomíná na srpen 1968 Josef Krejsa. Pracoval tehdy jako fotograf ve hradecké Fomě, a tak bylo přirozené, že 21. srpna vyrazil se svými aparáty do ulic krajského města. Jeho snímky zachycující první dny okupace si mohli v pondělí večer lidé prohlédnout na happeningu k 55. výročí srpnových událostí.
39 fotografií

VIDEO: Okupaci fotil hradecký fotograf dírou v batohu. Negativy mu zabavila StB

Regiony
Prezident Petr Pavel při pietním aktu Českého rozhlasu k 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, 21. srpna 2023
To nejlepší, co lze dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ne cestou černobílého vidění světa, ale snahou o poznání faktů i emocí dané doby. Prezident Petr Pavel to řekl v projevu při připomínce 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy u budovy Českého rozhlasu. Prezident republiky se vzpomínkové akce zúčastnil po mnoha letech.
6 fotografií

Prezident Pavel při výročí okupace Československa: Rusko se nijak nezměnilo

Česko
Okupace ze srpna 1968 v Hlinsku.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Dnes je tomu přesně 55 let od jednoho z nejtragičtějších okamžiků českého národa a jeho státnosti v historii. Právě 21. srpna roku 1968 vtrhla vojska kdysi opěvované „Rudé armády“ a vojsk Moskvou podrobených vazalských států do Československa, které se od počátku roku 1968 vydalo na cestu liberalizace, známé jako Pražské jaro. Československo přitom nebylo v hledáčku velmocenských ambicí Rusů první a bohužel zdaleka ani poslední zemí.
35 fotografií

Právě dnes. 55 let od invaze u nás, 544 dní od Ukrajiny. Mráz přichází z Kremlu

Chrudimsko
Ústecká ulice v Letohradě, 1968.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Dnes je tomu přesně 55 let od jednoho z nejtragičtějších okamžiků českého národa a jeho státnosti v historii. Právě 21. srpna roku 1968 vtrhla vojska kdysi opěvované „Rudé armády“ a vojsk Moskvou podrobených vazalských států do Československa, které se od počátku roku 1968 vydalo na cestu liberalizace, známé jako Pražské jaro. Československo přitom nebylo v hledáčku velmocenských ambicí Rusů první a bohužel zdaleka ani poslední zemí.
40 fotografií

Právě dnes. 55 let od invaze u nás, 544 dní od Ukrajiny. Mráz přichází z Kremlu

Orlicko
Situace v Litomyšli v srpnu 1968
/ARCHIVNÍ FOTO/ Dnes je tomu přesně 55 let od jednoho z nejtragičtějších okamžiků českého národa a jeho státnosti v historii. Právě 21. srpna roku 1968 vtrhla vojska kdysi opěvované „Rudé armády“ a vojsk Moskvou podrobených vazalských států do Československa, které se od počátku roku 1968 vydalo na cestu liberalizace, známé jako Pražské jaro. Československo přitom nebylo v hledáčku velmocenských ambicí Rusů první a bohužel zdaleka ani poslední zemí.
6 fotografií

Právě dnes. 55 let od invaze u nás, 544 dní od Ukrajiny. Mráz přichází z Kremlu

Svitavsko
Leonid Iljič Brežněv se po vystoupení z vlaku v Čierné nad Tisou v červenci 1968 zdraví s Alexandrem Dubčekem. Rozhovory se vedly přímo ve vagonech, proto získaly označení vagonová jednání
Před 55 lety, v pátek 9. srpna 1968, se uskutečnil první ze dvou výhružných telefonátů, které na více než 20 let předurčily další osudy Československa. Tehdejší sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv se po tzv. „horké lince“ spojil s Alexandrem Dubčekem a dožadoval se toho, aby se československá stranická kádrová politika i média plně řídila sovětskými požadavky. Dubček zkusil hrát o čas – a Brežněv udeřil.
8 fotografií

Hovory, z nichž léta mrazí. Podvol se, nebo přijdeme, pohrozil Brežněv Dubčekovi

Česko
Pavel Kohout.
Uznávaný básník, spisovatel a dramatik, ale také jedna z nejrozporuplnějších postav českého veřejného života po druhé světové válce. To je Pavel Kohout. V 50. letech nadšený komunista, který si svatbu se svou první manželkou, herečkou Alenou Vránovou, naplánoval na den Stalinových narozenin. Později jeden z představitelů pražského jara, jenž aktivně prosazoval socialismus s lidskou tváří, a nakonec muž stojící u zrodu Charty 77 a nedobrovolný emigrant. Zjistěte v našem kvízu, co víte o muži, který se 20. července dožívá 95 let.

KVÍZ: Vyléčený komunista Pavel Kohout slaví 95. Co vše o spisovateli (ne)víte?

Literatura
Instalace nové sochy TGM před nechanickou základní školou.
/FOTO, VIDEO/ Pohnutý osud měla socha Tomáše Garriqua Masaryka v Nechanicích na Hradecku. Válku přežila díky tomu, že ji místní zazdili do školní kotelny. Nakonec ji ale zničili komunisté. Podle pamětníků skončilo dílo vytvořené podle návrhu akademického sochaře Josefa Bílka v základech rodinného domu. Socha prvního československého prezidenta se nyní po 64 letech před místní základní školu vrátila a v sobotu 24. června bude odhalena.
15 fotografií

Masarykovu sochu za války zazdili do kotelny, za komunistů ale skončila v betonu

Hradecko
Herečka Zuzana Mauréry.
V českých filmech se Zuzana Mauréry objevuje s železnou pravidelností. Nyní slovenská herečka exceluje ve snímku Muž, který stál v cestě. Díky němu se s chutí dotkla našich dějin a zároveň potěšila svou romantickou duši. V rozhovoru pro časopis Story promluvila i o vztazích. „Největším rizikem vztahu není ztráta milované osoby, ale ztráta sebe samého,“ myslí si Zuzana Mauréry.  
5 fotografií

Zuzana Mauréry: Každé manželství je hluboký černý les a vidí do něj jen ti dva

Společnost
Jana Obořilová Malá (vlevo) z Čáslavi a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Co mají společného Jana Obořilová z Čáslavi a Zuzana Čaputová z Pezinku u Bratislavy? První je maminkou na rodičovské dovolené, druhá je slovenskou prezidentkou. Přestože je dělí tisíce kilometrů a věkový rozdíl, jsou si podobné. Obě totiž projevily neuvěřitelnou občanskou statečnost, když se úspěšně postavily proti skládkové lobby ve svých městech!
26 fotografií

Jana Obořilová z Čáslavi a prezidentka Zuzana Čaputová mají buldočí povahy

Čtenář reportér
Pavel Hlavatý oslavil významné životní jubileum.
Pavel Hlavatý, malíř, grafik a kurátor oslavil osmdesátiny a rád se vrací do Havířova. Dodnes je životním optimistou. Zůstal jim i v letech 1968 až 1971, kdy byl odsouzen a vězněn za výstavu 68 kreseb. Tyto Protestkresby negovaly okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 i násilné potlačení Pražského jara. Poté následovaly další soudy a znovu nepodmíněný trest. Dvacet let nesměl v tuzemsku vystavovat a byl vyloučen prakticky ze všech uměleckých institucí.
6 fotografií

Pavel Hlavatý: Byl vězněn za Protestkresby

Volný čas
Ilustrační snímek.
Na nové české filmy o bavících se zahrádkářích nebo sportujících dětech Středočeský kraj přispěje částkami po půl milionu, zatímco třeba tvůrci snímku představující příběh československého politika, který se v roce 1968 jako jediný z vůdčích činitelů dokázal vzepřít sovětskému vůdci Brežněvovi, nezískal ani korunu. Tak se projevují nová pravidla o poskytování podpory na audiovizuální díla, která středočeští zastupitelé schválili v říjnu.

Hrdinství v Moskvě kraj neocení, hokej a zahrádky jsou filmy za milion

Z okolí
Putovní výstava bavorského Památníku koncentračního tábora Flossenbürg.
Státní oblastní archiv v Litoměřicích zve na vernisáž putovní výstavy bavorského Památníku koncentračního tábora Flossenbürg „Dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák!“ Československé osudy ve 20.století, která se bude konat ve čtvrtek 19. ledna 2023 v 17 hodin v Krajské ulici za účasti autorů výstavy. Úvodní slovo přednese ředitel Památníku Dr. Jorge Skriebeleit.
8 fotografií

Putovní výstava v Litoměřicích připomene osudy lidí z koncentračních táborů

Litoměřicko
Tomáš Töpfer v roli Františka Kriegela
Muž, který stál v cestě. To je film o Františku Kriegelovi, hrdinovi Pražského jara, který v předvečer výročí srpnové okupace dokončil Petr Nikolaev. Hlavní roli muže, jenž se jako jediný postavil Brežněvovi a nepodepsal "Moskevský protokol", hraje Tomáš Töpfer. Snímek se nerodil lehce, provázely ho bouřlivé spory o práva a režii. Do kin vstoupí během příštího jara.
4 fotografie

Příběh Františka Kriegela je dotočen. Symbolicky před výročím srpna 1968

Film a televize