Pátrání britských vědců pro příčině dosud neléčitelných chronických střevních zánětů, jako je Crohnova nemoc, přineslo dvojí průlom. Zjistili, že u počátku potíží je gen zděděný od pralidí. A pracují už na úpravě existujících léků, o nichž doufají, že projevy nemoci dlouhodobě potlačí.
ZdravotnictvíBritští výzkumníci rozborem ledovcových jader upřesnili, kdy Západoantarktický ledovcový příkrov na konci poslední doby ledové roztál do současné rozlohy. Prudkost tehdejšího úbytku ledu podle vědců varuje před možnými důsledky současné změny klimatu.
ObjevySedm současných kontinentů se podle propočtů geologů vrátí do jednoho obrovského celku zvaného Pangea Ultima. Badatelé nyní vytvořili model klimatu, které tam bude panovat. S překvapením zjistili, že v obrovské pevninské mase na rovníku zavládne doslova smrtící počasí. Horko zničí mnoho rostlin, savce i člověka, nikdo z nich se měnícím se podmínkám nestihne přizpůsobit.
VědaTým severoamerických badatelů zřejmě přišel na to, které poruchy nervových tkání ve středním mozku stojí u počátku rozvoje zatím neléčitelné choroby. Očekávají, že tím otevřou cestu k vývoji léků na Parkinsonovu nemoc.
Věda a technikaDan Mair se narodil na konci 60. let minulého století v severoamerickém Seattlu. Poslední čtvrtstoletí jeho života je však spojené s Prahou, kde žije ve vinohradském bytě s moravskou manželkou a dvěma dětmi. Absolvent východoevropských studií z londýnské University College, který se živí jako konzultant marketingu a komunikace, návrat do vlasti neplánuje.
4 fotografie
PrahaAdam von Pezold, celým jménem Adam Friedrich Carl Leopold Franz Severin, je prasynovec Josefa III., 11. knížete ze Schwarzenbergu a vnuk JUDr. Jindřicha Schwarzenberga, 9. posledního krumlovského vévody ze schwarzenberské primogenitury.
Volný časStarověké mayské války se rozhořely překvapivě brzy. Extrémní konflikty vypukly dlouho před úpadkem civilizace, říkají vědci s odvoláním na nová zjištění o zániku mayského města Witzna. Toto město podle nových výzkumů už v roce 697 lehlo popelem, přičemž ho podpálili útočníci z konkurenčního království nacházejícího se na území dnešní Guatemaly.
Věda a technikaUnikátní stavba, kterou dnes nazýváme Stonehenge, byla postavena zhruba před pěti tisíci lety. Dodnes vyvolává mnoho otázek, stejně jako její stavitelé. Kdo byli tito lidé? Šlo o původní obyvatele kontinentu nebo přišli odjinud? Na tyto otázky se již celá desetiletí snaží odpovědět vědci z celého světa. Nyní jsou zase o krok blíže k poznání.
4 fotografie
SvětKameny použité k výstavbě britského Stonehenge pochází podle výzkumů z pohoří vzdáleného zhruba 230 kilometrů. Jak je ale neolitičtí stavitelé na Salisburskou planinu dopravili? Až doposud odborníci předpokládali, že byly přepravovány po vodě. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že tomu mohlo být jinak. Monument původně mohl stát v blízkosti dolu a teprve později být přesunut do současné lokality.
4 fotografie
Věda a technikaPředchůdci moderního člověka, kteří byli schopni vyrábět kamenné nástroje, se rozšířili do oblastí severní Afriky dříve, než se doposud předpokládalo. Archeologové na území Alžírska objevili předměty, které dokazují přítomnost lidí druhu homo již před zhruba 2,4 miliony let.
6 fotografií
Věda a technika/VIDEO/ Zajímavý objev učinili vědci na severovýchodě Jordánska. Nalezli zde totiž spálené zbytky chlebových placek, o kterých se domnívají, že jsou 14 500 let staré. Překvapivé podle nich je, že lidé pravděpodobně pekli chleba nejméně pět tisíc let před tím, než se došlo ke vzniku zemědělství a kultivaci obilovin. Informoval o tom server BBC.
4 fotografie
Svět/INFOGRAFIKA/ Má se Česko vydat cestou kvalitních předškolních zařízení i pro nejmenší děti, nebo rozvíjet pracovní možnosti pro matky s miminky? To je otázka, kterou třeba v Belgii, Švédsku nebo Španělsku neřeší. „O umisťování dětí od tří měsíců věku v jeslích se žádná společenská debata nevede, obecně se má za to, že je o ně dobře postaráno.
11 fotografií
Česko/VIDEO/ Čtyři silná zemětřesení zaznamenaly islandské úřady koncem října v oblasti sopky Bárdarbunga na jihozápadě země. Podle expertů by tak sopka, kterou pokrývá ledovec Vatnajoekull, mohla znovu hrozit erupcí. Její případný výbuch by mohl narušit leteckou dopravu v Evropě, stejně jako se to stalo v roce 2010, když islandský vulkán Eyjafjallajoekull vychrlil mrak vulkanického popela, píše list The Sun.
5 fotografií
