ŠTÍTEK: země

Nejlepší bude sledovat Měsíc při východu, kdy bude působit opticky větší.
Nepropásněte možnost užít si jedinečnou podívanou. Při pohledu na oblohu bude Měsíc v úplňku vypadat o 30 % jasnější a o 14 % větší než obvykle. Znovu se na takovou vzdálenost přiblíží k Zemi až v listopadu 2034.

14. listopad: Největší úplněk od roku 1948

Články
Vítr a sluneční svit jsou podle Jacobsona jediné dvě formy energie, které teoreticky mohou pohánět celý svět.
Planeta Země se možná dočká lepšího zacházení: profesor ze Stanfordské univerzity Mark Z. Jacobson má plán, jak získávat sto procent energie z obnovitelných zdrojů. Jeho tým používá sofistikované modely k vývinu energetických plánů na míru pro jednotlivé státy. Projekt Solutions může připravit svět na velkou změnu: kompletní přechod na obnovitelné zdroje do roku 2050, bez nutnosti zavádění radikálních nových technologií. Během nedávné návštěvy NASA v Pasadeně Mark Z. Jacobson přiblížil svou vizi.

Svět poháněný větrem, vodou a slunečním svitem: Vize pro Zemi do roku 2050

Články
Ganymed skrývá oceán větší než všechny oceány na Zemi.
Tajuplný Ganymed, jenž obíhá kolem Jupitera, ukrývá podzemní oceán, který obsahuje více vody, než všechny oceány na Zemi dohromady. Vědci si byli jeho existencí téměř jistí už dříve. Měsíc má totiž hladký zledovatělý povrch, jak potvrdila kromě jiného sonda Galileo, která v devadesátých letech proletěla kolem. Nová studie nyní potvrdila, že se vědci nemýlili.

Největší měsíc Sluneční soustavy ukrývá pod povrchem obrovský oceán

Články
Poháněn energií ze Slunce, cirkuluje vzduch v atmosféře Země ve složitých, ale pravidelných vzorcích. NASA zveřejnila video, které tento pravidelný "dech" naší planety zobrazuje. Neuvidíte samotný vítr, ale meteorologické systémy, které činí tyto větry jistým způsobem viditelné.

Dech planety: Chystá se NASA poroučet větru a dešti?

Články
Na počátku osmdesátých let bylo vyhubnení dinosaurů a dalších obřích tvorů velkou záhadou. Na konci dekády však bylo toto tajemství odhaleno: do Země narazil asteroid nebo kometa a následkem této srážky bylo ochromení planety silným mrazem. Objev masivního kráteru, a tedy i místa dopadu, u pobřeží Mexika byl pro většinu vědců pádným důkazem. Ovšem ve stejném čase se odehrála další katastrofa globálních rozměrů: řada sopečných erupcí, které zastíní vše, co lidstvo doposud zažilo.

Víme, co zabilo dinosaury! A nebyl to jen asteroid

Články
Nově odhalený asteroid může ohrozit Zemi
Robotické teleskopy na Moskevské univerzitě objevily poměrně veliký asteroid, který by v budoucnosti mohl zasáhnout Zemi. V případě střetu hrozí exploze 1000krát silnější než jakou způsobil čeljabinský meteorit v roce 2013.

Nově odhalený asteroid může ohrozit Zemi

Články
Dostupná půda uživí klidně 10 miliard lidí, tvrdí studie
Oprášené malthusiánské teorie o propuknutí hladomorů a válek v důsledku narůstajícího přelidnění a neschopnosti vyprodukovat dostatek potravin se začaly objevovat již před pěti lety. Nová studie však upozorňuje, že s efektivnějším využíváním současných zemědělských ploch Země pohodlně uživí o tři miliardy lidí více, než dnes - tedy 10 miliard.

Dostupná půda uživí klidně 10 miliard lidí, tvrdí studie

Články
Magnetické pole Země slábne, potvrdily satelity
Magnetické pole, které chrání život na Zemi před nepřetržitým proudem nabitých částic a zářením, slábne. Dokazuje to první sada výsledků snímkování o vysokém rozlišení s pomocí systému Swarm (Roj)., který vyslala Evropské kosmická agentura ESA.

Magnetické pole Země slábne, potvrdily satelity

Články
Obsah časopisu - říjen 2011
Co má společného doba před 56 miliony let, kdy byla Země bez ledu, a dno australských kaňonů? Nikdy se tam nejspíš nepodívám. Mozek puberťáka jsem kdysi měl a s trochou štěstí se ho dočkám i u svého syna, ne nebudu se do něj dívat, ale aspoň částečně vím a tuším, co mohu čekat. Mongolsko, kolébku největší říše lidských dějin, bych chtěl vidět, ačkoli samotný Ulanbátar mě nijak neláká a to, co o něm nyní vím z reportáže mi docela stačí. A když budu volit mezi parkem Adirondack a tatranskou salaší, vyhrají bačové a příslib čerstvého ovčího sýra.

Obsah časopisu - říjen 2011

Časopis
Obsah časopisu – březen 2011
V březnu pokračujeme v mapování stop čerstvě sedmimiliardového lidstva na planetě Zemi, kterou měníme natolik, že vědci mluví o antropocénu, kde rostou nejen vysoké mrakodrapy i dlouhé tunely. I divoká zvířata už nemusí být díky hře s geny tak divoká. Přesto dokáže příroda dobrodruhům stále dát zabrat. Dozvíte se něco o užitečných opylovačích i opravdu podivných živých fosiliích ve vodě.

Obsah časopisu – březen 2011

Časopis
Buněčné hodiny
24hodinový cyklus sdílíme na planetě Zemi se vším živým. Změny teploty, tlaku, reakční doby, únavy a spánku zůstávají neměnné milióny let.

Buněčné hodiny

Články