Genetika
Podaří se lidem "stvořit" neandrtálce? Není to příliš odvážný pokus? Nehrajeme si s ohněm?
Se 7 miliardami obyvatel Země a více či méně fungujícími systémy zdravotní péče, kdy přežívají a reprodukují se i jedinci, kteří by dříve měli jen malou šanci, se před časem prosadil názor, že se evoluce člověka zpomalila, či dokonce zastavila. Nové výzkumy však ukazují, že tomu tak není.
Očekávané se stalo realitou. Působení radioaktivního záření po jaderné havárii ve Fukušimě si začíná vybírat svoji daň v podobě zvířecích mutací. V polovině srpna byl objeven motýl s jednoznačnými známkami poškození v důsledku záření.
Podaří se lidem "stvořit" neandrtálce? Není to příliš odvážný pokus? Nehrajeme si s ohněm?
Genetická rozmanitost Evropy je podle nových analýz překvapivě malá, přestože Starý kontinent byl opakovaně osidlován z východu a národy se v průběhu staletí stěhovaly a promíchávaly i během válečných konfliktů, vzniku i rozpadu říší či států.
Jako bod obratu v boji proti virovým infekcím vypadá předběžně vydaná zpráva o výzkumu vědců z univerzit v Leedsu a Yorku: Podařilo se jim rozluštit kód patogenů rýmy a dalších onemocnění. S jistou nadsázkou se dá říci, že za vším je specifická sekvence v řetězci RNA, kterou měli genetici již delší dobu před očima, ale netušili, že její narušení, viry deaktivuje.
Paleogenetika mapuje hlubiny evoluce lidského rodu a jeden výzkum se zaměřil na to, jak dlouho je náš organismus schopen strávit etanol. A ukázalo se, že velice záhy. Prapra-předci se zřejmě zpíjeli už před 10 miliony let.
Chování a možnosti buněk v lidském organismu nepřestávají vědce překvapovat.
Uměle naprogramované bakterie produkující levná biopaliva nebo pohlcující skleníkové plyny – to jsou přísliby výzkumu Craiga Ventera, který stvořil buňku se syntetickou DNA, která se začala množit.
Vlákna pavoučích sítí patří k nejpevnější materiálům na Zemi. Američtí vědci tvrdí, že to již umí jejich geneticky upravené housenky bource morušového.
24hodinový cyklus sdílíme na planetě Zemi se vším živým. Změny teploty, tlaku, reakční doby, únavy a spánku zůstávají neměnné milióny let.
Vědci tvrdí, že i lidé by mohli jednou dýchat pod vodou i bez tlakových lahví. Stačilo by smíchat člověčí genetickou výbavu s řasami.
Věčné mládí je jednou z mnoha nesplněných věčných tužeb. Genetika však nově otevírá cesty k jejímu naplnění.
