Zvířata
Gorila, která ví, co je Ďábel – to je Koko. Letos čtyřicetiletá samice zcela změnila pohled, jakým se na tyto primáty díváme.
Dříve se biologové i antropologové domnívali, že tvar a velikost ženských prsou souvisí především s kojením a starostí o potomstvo. V poslední době ale přibývá náznaků, že hlavní příčinou vzniku prsou je sexualita.
Medvěd pyskatý patří k menším druhům medvědů. I on však dokáže být pro člověka smrtelně nebezpečný - jak dokazuje příběh o zabijákovi z Mysore.
Francouzský škuner ze 30. let naváděný moderními satelity brzy vyrazí objevovat "sedmý kontinent", obrovskou hromadu plastového odpadu v Tichém oceánu, která je šestkrát větší než Francie. Píše o tom agentura AFP.
Ti, kdo jezdí do Afriky, dostávají před návštěvou přírodních rezervací jednu radu: „Nikdy nepodceňte hrocha, může vás to stát život." Tedy žádný lev, krokodýl nebo slon. Nejnebezbečnějším zvířetem Afriky je hroch!
Lvi jsou sice králi zvířat, ale v boji se smrtí podléhají stejně jako jiná zvířata. Podívejte se s námi na smutnější stránku jejich života: na samotu a umírání.
Hladoví polární medvědi nejsou ideálním subjektem filmování. Podívejte se na strhující video, které ukazuje medvědici (naštěstí marně) útočící na filmaře.
Přinášíme vám další z úžasných videí National Geographic Wild. Poznáte na něm fascinující život lachtanů šedých, kteří mezi své oblíbené pochoutky počítají například nebezpečné chobotnice.
Řeknete-li o nějakém člověku, že je hyena, nelze to považovat zrovna za vyznamenání. „Lidský hyenismus" je společensky odsuzován. A přesto mají lidé a hyeny společného více, nežli jsme si často ochotni připustit.
Tisíce delfínů žijí v zajetí a účinkují při představeních v mořských parcích a akváriích. V poslední době se však někteří učí, jak se vrátit domů. Tento nelehký proces zachycuje v červnovém čísle National Geographic reportáž Tima Zimmermana, z níž vám přinášíme tuto ukázku.
Od poloviny letošního května uhynulo v Kazachstánu kolem 120 tisíc antilop druhu Sajga. Jejich celosvětová populace se tak rychle ztenčila o třetinu a odborníci nevědí proč.
Párek hibernovaných arktických syslů pomáhá při výzkumech na University of Alaska řešit lékařskou záhadu. Sysel Parryův umí snížit tělesnou teplotu pod bod mrazu a bez újmy přečkat i sedmiměsíční zimní spánek.
V přírodě najdeme plno příkladů velmi rafinovaného zbarvení, které není jen tak samoúčelné a umožňuje živočichům buď splynout s prostředím a být nepozorován. Anebo naopak dát jasně na vědomí varování.
