Exkluzivně pro National Geographic: Společná ruka

Ruce můžeme používat k mnoha různým činnostem. Umožňuje nám to jejich výjimečná anatomická stavba. Ale ruce nemá jen člověk. ..

 

Ruce můžeme používat k mnoha různým činnostem. Umožňuje nám to jejich výjimečná anatomická stavba. Kůže zakrývá složitý systém tkání. Jen sám palec ovládá devět svalů. Některé jsou uchycené ke kostem ruky, zatímco jiné se vinou až k pažním kostem. Zápěstí je pohyblivé seskupení kostí a vazů, jímž procházejí cévy a nervy. Nervy se větví až do konečků prstů.

Superprotézy zachraňují zvířatům život. Mají je orli i delfíni

Ruka může působit jemnou nebo naopak obrovskou silou: hodinář používá ruku k usazení pružinky pod mikroskopem, zatímco koulař pomocí stejné ruky vrhá těžké sportovní náčiní rychlostí 160 kilometrů v hodině.

Bratranci netopýrů?

Nikdo nepochybuje o tom, že orangutan má ruku – pět prstů na konci končetiny je jasně vidět. V jiných případech se však musíme podívat pozorněji. I když se nám může zdát, že netopýří křídla tvoří jen blána z kůže, má pod ní netopýr stejných pět prstů jako orangutan nebo člověk a také zápěstí se soustavou kůstek připojených na dlouhé pažní kosti.

Když Charles Darwin psal knihu O původu druhů, tato podivuhodná shoda ho rovněž zaujala. „Co může být zvláštnější než to,“ ptal se, „že ruka člověka, utvářená k chápání, přední končetina krtka, užívaná k hrabání, noha koně, ploutev delfína a třeba křídlo netopýra jsou zřejmě všechny postaveny podle téhož vzoru?“ 

Darwin měl hned po ruce jasnou odpověď: jsme bratranci netopýrů a všech ostatních živočichů s „rukama“ a všichni jsme zdědili ruce po společném předkovi. Při zkoumání vývoje zakončení hrudní končetiny se odborníci v uplynulých 150 letech zabývali zkamenělinami vykopanými na všech kontinentech. Porovnávali anatomii této části těla žijících živočichů. Studovali geny odpovědné za stavbu končetin. A stále znovu a znovu nacházeli podporu pro Darwinovo tvrzení.   

Robotka, která se naučila chodit. Aneb proč je tak důležitý palec u nohy

Příběh rukou

Naše ruce se začaly vyvíjet před nejméně 380 miliony let z ploutví – nikoli plochých, rýhovaných ploutví závojnatky čínské, nýbrž svalnatých, silných ploutví vyhynulých příbuzných dnešních ryb z podtřídy dvojdyšní. Uvnitř těchto ploutví bylo několik robustních kostí odpovídajících kostem v našich pažích. Během doby se u potomků těchto živočichů také vyvinuly menší kosti, které odpovídají našemu zápěstí a prstům. Později se objevily oddělené prsty, což umožňovalo těmto živočichům uchopit podvodní vegetaci, mezi níž se pohybovali.

Dávné „ruce“ byly zvláštnější než kterákoli dnešní ruka. Některé živočišné druhy měly sedm prstů. Jiné jich měly osm. Když však obratlovci před 340 miliony let chodili po souši, snížil se počet prstů na pouhých pět. Dřívější vyšší počet prstů se už pak nikdy nevrátil – z důvodů, které vědci dosud nezjistili.    

Ruce mohou mít podobu delfíních ploutví, orlích křídel i háků, za které visí na větvích lenochodi. Co všechno mělo vliv na tak obrovské rozdíly mezi horními končetinami? Více si přečtěte v květnovém čísle časopisu National Geographic.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.