Za sopkami po Čechách: V Českém středohoří uvidíte varhany i utuhlé lávové jezero

Ač se to možná na první pohled nezdá, ani v Čechách rozhodně není o sopky nouze. Všechny jsou již naštěstí dávno vyhaslé, ale dodnes představují zajímavé a přitažlivé krajinné dominanty. National Geographic vám spolu s vulkanologem Vladislavem Rapprichem ukáže ty nejzajímavější. Dnes to budou sopky Českého středohoří.

Minule jsme vám ukázali, že sopky nejsou výsadou jen Islandu nebo třeba Japonska. I v Česku máme sopky, jsou sice vyhaslé, ale pozůstatky jejich činnosti můžeme stále pozorovat.

Nejzajímavější sopky Česka jsou staré až 65 milionů let. Ukážeme vám ty nejkrásnější

Rozhodli jsme se vám přiblížit nejzajímavější sopky třetihor a starších čtvrtohor na našem území spolu s Vladislavem Rapprichem, autorem knihy Za sopkami po Čechách. Na začátku seriálu jsme vás seznámili se sopkami u nás a s tím, jak vlastně vznikly a v následujících dílech se vydáváme na konkrétní místa - dnes je tím místem České středohoří a jeho nejzajímavější vulkanické památky. Sopečnou minulost hory Milešovky asi většina z vás zná, a tak jsme se rozhodli vám přiblížit jiná místa: Panskou skálu a vrch Radobýl.

 

Jako korálky na niti

Sopečná činnost v Českém středohoří začala na konci eocénu (ten trval před 56 až 34 miliony lety). Nejdříve docházelo k výlevům láv čedičů bohatých na olivín v poměrně rovném terénu s mokřady a jezery. Právě voda ochlazovala lávové proudy a zchlazené okraje lávy lávové horniny vytvářely vysoké bariéry, které omezovaly rozlévání čedičové lávy do plochy. Čedičové lávy tak vytvářely tělesa o nevídaných tloušťkách (desítky metrů), které zahradily místní říčky a vytvářely další jezera. Četnost jezer a množství důležitých prvků uvolňovaných z láv vedly k bohatému rozvoji života. 

Jak si představit vulkány, ze kterých tyto lávy tekly? Nebyly to žádné výrazné sopečné kužely, spíše množství malých vulkánků. Ty mohly být často seřazeny na puklině v zemské kůře jako korálky na niti. Touto puklinou k zemskému povrchu proudilo magma. 

Pohádková scenerie Panské skály

Na nejvýchodnějším okraji Českého středohoří, tam kde toto pohoří přechází do Lužických hor, se nachází vulkanická lokalita bezesporu nejpohádkovější. Kdo by neznal scénu, ve které se král Miroslav s princeznou Krasomilou ukryli před zbrojnoši Půlnočního království za kamenné varhany. Většina znalců českých pohádek asi také ví, že scéna se natáčela na Panské skále u Kamenického Šenova.

Přímo pod Panskou skálou bylo před nedávnem vybudováno parkoviště, ze kterého je to ke kamenným varhanám opravdu jen nepatrný kousíček. Úžasná kulisa kamenných varhan je vlastně dílem lidských rukou, neboť se jedná o pozůstatek těžby čedičových sloupců. Samotné čedičové sloupce jsou pochopitelně produktem chladnutí lávy, ale bez dobývání stavebního kamene by skála nebyla tímto způsobem odkryta a vymodelována. Sloupce jsou zde orientovány vertikálně, v nejspodnější části se mírně rozbíhají. Jejich uspořádání tak napovídá, že čedičová láva tu vytvořila plochý lávový proud, který mohl vyplňovat mělké údolí.

Utuhlé lávové jezero Radobýl

Ač nevýrazný svou výškou, představuje Radobýl výraznou a zdaleka viditelnou dominantu tyčící se nad Litoměřicemi. Na Radobýl vede žlutá turistická stezka. Radobýl je ze západní strany obnažen opuštěným lomem. Dobývaly se tu čedičové sloupce, které se údajně vozily až do Nizozemska jako odolný materiál pro zpevňování hrází. Naštěstí byla těžba ukončena ve správný okamžik.

Dřímající hrozba supervulkánů: dokážeme konečně předpovědět erupci?

Došlo k odkrytí skály, ale silueta kopce zůstala prakticky nepoškozena. Při pozorném pohledu na uspořádání sloupců zpovzdálí je dobře vidět jejich seskupení do milíře nebo do jakéhosi obráceného vějíře. Na základě tohoto uspořádání sloupcové odlučnosti čedičové horniny se předpokládá, že by Radobýl mohl představovat lávové jezero utuhlé v sopečném kráteru. 

Poznejte sopky na vlastní kůži 

Zájem veřejnosti o sopečnou činnost, vyvolaný událostmi na Islandu, přivedl autora Vladislava Rappricha na myšlenku vysvětlit laické veřejnosti výsledky vulkanologických výzkumů českých sopek, a tak i vulkanologické činnosti obecně a seznámit čtenáře s českými sopkami. Kniha Za sopkami po Čechách vás provede po nejzajímavějších vulkánech českých třetihor a starších čtvrtohor. 

Cesta do středu Země. Na Islandu můžete vstoupit do nitra sopky

V knize najdete seznam u všech sopek  přesné souřadnice, kde je najdete, jak se k nim dostanete pěšky, na kole nebo autem, a hlavně se o každé sopce dozvíte něco nového. Jak a kdy vznikla a čím je výjimečná.

Autor Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D., je odborníkem na vulkanické procesy a horniny vulkanického původu v České geologické službě, kde začínal ještě během studia (tehdy Český geologický ústav). Je předsedou Odborné skupiny vulkanologie při České geologické společnosti a členem Mezinárodní asociace vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI). Zkušenosti v oblasti vulkanologie získal při krátkodobých kurzech a stážích v Německu a ve Francii, ale také při práci na výzkumu vulkanických nebezpečí ve Střední Americe. Je autorem a spolu autorem řady odborných publikací. Vedle tuzemských spolu pracuje i s předními zahraničními odborníky.

Knihu vydalo nakladatelství Grada (240 stran, 359 Kč) 

ÚVODNÍ FOTO: Panská skála / Vladislav Rapprich / Grada 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.