Za sopkami po Čechách: V Krušných horách uvidíte zbytek vulkánu a lávové proudy

Ač se to možná na první pohled nezdá, ani v Čechách rozhodně není o sopky nouze. Všechny jsou již naštěstí dávno vyhaslé, ale dodnes představují zajímavé a přitažlivé krajinné dominanty. National Geographic vám spolu s vulkanologem Vladislavem Rapprichem ukáže ty nejzajímavější.

Rozhodli jsme se vám přiblížit nejzajímavější sopky třetihor a starších čtvrtohor na našem území spolu s Vladislavem Rapprichem, autorem knihy Za sopkami po Čechách. V prvním díle seriálu jsme vás seznámili se sopkami v Česku a s jejich historií. V druhém díle jsem vás zavedli do naší nejvýznamnější vulkanické oblasti - Českého středohoří

A dnes jsme se rozhodli vám ukázat Krušné hory. Vulkanický komplex v této oblasti pochází z doby oligocénu (období před 33,9 až 23 miliony lety; africká deska se tehdy přiblížila k Evropě a začaly vznikat Alpy). Nachází se na hřbetu vyzdviženého pohoří, a tak podléhal erozi.  

Rotavské varhany

Na vrcholu kopce Rotava, který se tyčí nad stejnojmennou obcí jihovýchodně od Kraslic, je dávno opuštěný lůmek. Na vrchol vede žlutá odbočka ze žluté turistické značky spojující silnice z Dolní a Horní Rotavy na Šindelovou. Po stejné lesní asfaltce vede také cyklotrasa 2045. Na vrchol sice nevede nejpřímější cesta, prodloužení délky procházky je ale kompenzováno výrazně sníženým úhlem stoupání. 

Cesta je proto opravdu pohodlná. Ten, koho krátký výšlap neodradí, bude odměněn pohledem na obnaženou skálu s čedičovými sloupci uspořádanými do milíře. Ty jsou totiž v centru a na vrcholu orientovány svisle, ale do stran se rozbíhají a pokládají. Z tohoto uspořádání sloupcové odlučnosti, které může připomínat také obrácený vějíř, se dá odhadnout, že samotný vrch Rotava je s největší pravdě­podobností vypreparovanou přívodní drahou vulkánku, z něhož zřejmě tekl na jihovýchod lávový proud. Utuhlá láva vytvořila čedičovou plošinu vzdálenou asi 1 200 metrů na jihovýchod od samotného vrcholu, ve které je situován lom.

Božídarský Špičák a opuštěný lom v Hřebečné

Pozůstatek sopky včetně lávových proudů se nachází také u Božího Daru. Červená turistická značka vede až k úpatí Božídarského Špičáku. Špičatá morfologie Božídarského Špičáku napovídá, že tento čedičový kopec představuje místo, kudy magma proudilo ze zemských hlubin na povrch. Na jihozápadním konci Špičáku býval malý lůmek na čedič.

Sice zde nebyly zjištěné úlomkovité sopečné vyvrženiny, z nichž by jednak bylo možné rekonstruovat typy explozí a jednak by sloužily jako důkaz, že Božídarský Špičák je reliktem té části sopky, která byla na povrchu. Protože se ale v okolí Špičáku vyskytují také pozůstatky lávových proudů, tedy povrchové projevy sopečné činnosti, je možné předpokládat, že Božídarský Špičák je opravdu pozůstatkem skutečné sopky, tedy její povrchové části.

Božídarský Špičák tak není jen nějakou přívodní drahou hluboko pod původním vulkánkem, kterou z okolních hornin vypreparovala selektivní eroze. Úlomkovité horniny sopečného kužele sice již odnesla eroze, ale sopouch vyplněný kompaktním čedičem odolal a vydržel až do dnešních dní. Červená turistická stezka dále pokračuje okolo božídarských rašelinišť, která se vytvořila na povrchu lávových proudů vyteklých ze Špičáku. 

SPECIÁL: Za sopkami Chile. Poznejte sopky na druhé straně světa

Červená značka míjí z jihu bezejmennou kótu 1046, která představuje jižní okraj lávové plošiny a po dalším kilometru přetíná silnici z Abertam na Rýžovnu. To je místo, kde je dobré dát červené značce sbohem a střihnout si to směrem na Rýžovnu po silnici. Asi po 350 metrech je po pravé straně nápadně velká ruina a hned naproti je odbočka do opuštěného lomu Hřebečná, který je součástí přírodní rezervace Rýžovna. Relativně dlouhá lomová stěna orientovaná téměř rovnoběžně s osou lávového proudu odkrývá sloupcově odlučný čedič. Protože zde láva tuhla na ploše, jsou sloupce dokonale svislé a perfektně srovnané vedle sebe. Přímo nad křižovatkou Rýžovna se tyčí vrch Nad Rýžovnou, který je také součástí lávové plošiny. Čedičová hornina je tu odkryta drobnými opuštěnými lůmky. 

Toto místo již představuje okraj původního lávového proudu, a tak sloupce už nejsou vyrovnané jako na Hřebečné, ale mají tendenci se ohýbat. Na základě srovnání chemického složení jednotlivých odkryvů čedičových hornin v okolí Rýžovny je možné říci, že tu tekly nejméně dva lávové proudy. 

Poznejte sopky na vlastní kůži 

Zájem veřejnosti o sopečnou činnost, vyvolaný událostmi na Islandu, přivedl autora Vladislava Rappricha na myšlenku vysvětlit laické veřejnosti výsledky vulkanologických výzkumů českých sopek, a tak i vulkanologické činnosti obecně a seznámit čtenáře s českými sopkami. Kniha Za sopkami po Čechách vás provede po nejzajímavějších vulkánech českých třetihor a starších čtvrtohor. 

Cesta do středu Země. Na Islandu můžete vstoupit do nitra sopky

V knize najdete seznam u všech sopek  přesné souřadnice, kde je najdete, jak se k nim dostanete pěšky, na kole nebo autem, a hlavně se o každé sopce dozvíte něco nového. Jak a kdy vznikla a čím je výjimečná.

Autor Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D., je odborníkem na vulkanické procesy a horniny vulkanického původu v České geologické službě, kde začínal ještě během studia (tehdy Český geologický ústav). Je předsedou Odborné skupiny vulkanologie při České geologické společnosti a členem Mezinárodní asociace vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI). Zkušenosti v oblasti vulkanologie získal při krátkodobých kurzech a stážích v Německu a ve Francii, ale také při práci na výzkumu vulkanických nebezpečí ve Střední Americe. Je autorem a spolu autorem řady odborných publikací. Vedle tuzemských spolu pracuje i s předními zahraničními odborníky.

Knihu vydalo nakladatelství Grada (240 stran, 359 Kč)

 

Úvodní foto: Vladislav Rapprich / Grada (opuštěný lom Hřebečná)

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.