Zvířata v armádě: ani dnes to bez nich nejde. Vždyť i Usámu pomohl uhnat pes
Doba, kdy měly armády dvakrát víc zvířat než lidí, už jsou dávno pryč. Moderní vojska už nepotřebují koně, úplně se zvířat zbavit ale nemohou.
Operace Neptunovo kopí je nejslavnější vojenskou akcí roku 2011. Skupina amerických příslušníků zvláštních jednotek při ní zlikvidovala teroristu číslo jedna – Usámu bin Ládina. Armáda pak prozradila, že v akci nasadila i psího bojovníka.
Jak zabít Usámu. Bez psa není šance
Psi plní v armádách spoustu úloh, nezastupitelnými je činí především jejich výtečný čich. Při operaci, která měla za úkol zabít Usámu, měl pes jemnými smysly odhalit kohokoliv, kdo by se pokusil opustit pozemek a pak na to upozornit vojáky. Současně měl varovat, kdyby se k elitní protiteroristické jednotce blížily nějaké nepřátelské síly. A se psem se počítalo jako s trumfem i v případě, že by se Usáma pokusil ukrýt v nějaké skrýši – pes by neměl problém ho odhalit i v situaci, kdy by i ta nejlepší technika nic nenašla.
Američané použili psa jménem Cairo, bohužel pár týdnů po slavné akci zemřel. Jednalo se o belgického ovčáka Malinois, plemeno, které je oblíbené i u dalších (polo)vojenských organizací. Právě tyto psy totiž využívá třeba Tajná služba (Secret Service), bezpečnostní agentura zodpovědná za ochranu amerického prezidenta. Tajná služba jich „zaměstnává“ celkem 75, za výcvik každého zaplatí v přepočtu skoro 100 000 korun. Mají za úkol zlikvidovat útočníky, kteří se pokoušejí překonat plot před Bílým domem, ale také doprovázejí prezidenty na zahraničních cestách. Jejich dokonalý čich spojený s tréninkem zaručí, že odhalí nejrůznější druhy výbušnin na velkou vzdálenost.
Zvířata v divných akcích: kočičí agentky Poslední vojenské použití koček skončilo velmi neslavně. V době vrcholící studené války vymyslely nápadité mozky v tajné službě CIA operaci Acoustic Kitty. Nápad nebyl úplně marný: Chirurgové měli kočkám implantovat mikrofony, na které se měla nahrávat konverzace na sovětské ambasádě. Stálo to 15 milionů dolarů a pět let práce. Když kočku vypustili, po pěti metrech ji přejelo taxi… |
Bez psů to nejde ani v Afghánistánu. V současnosti tam Američané využívají asi 600 psů, především u speciálních jednotek. Vyhledávají nepřítele, pomáhají s odhalováním výbušnin a také střeží letiště a základny. Vlastní psy má i americké letectvo a loďstvo – to především jako maskoty lodí a jednotek.
Koně se vrací do armády
Řeklo by se, že koně mají v armádách s příchodem automobilů odzvoněno. Omyl, po roce 2000 jich naopak výrazně přibylo. Ne že by velké moderní armády přezbrojily z tanků a džípů na hřebce a klisny, ale přibylo konfliktů, ve kterých bojují vojáci, kteří se na jiný dopravní prostředek nevzmůžou – a koně jim navíc slouží lépe než auta.
Nejvíc se vojenským využitím jízdních zvířat proslavili neblaze proslulí Džandžavídové. Jde o súdánské milice složené z arabských kočovníků, kteří už od 90. let 20. století bojují v provincii Dárfúr. Jejich oblíbenou taktikou jsou útoky ne velbloudech – vypadá to sice jako z hollywoodských filmů s Omarem Šarifem, ale ukázalo se, že v súdánských podmínkách je to překvapivě účinná taktika. Bojovníci se pomocí koní a také velbloudů dokáží bleskurychle přesunovat pouští i skalnatou krajinou, nejsou závislí na dodávkách ropy a mohou se pohybovat i v kopcích, kam se ani ta nejvýkonnější auta nedostanou.
Na svých odolných zvířatech jsou také hůře rozeznatelní radary i termokamerami, na jejich hřbetech s sebou nesou obrovské množství nákladu. Kromě oblíbených kalašnikovů na svá zvířata naloží i těžké kulomety nebo raketomety a několikrát byli pozorováni i s rychlopalnými děly. Džandžavídové si oblíbili zejména rychlé arabské koně, kteří vynikají rychlostí, a pro jiné vlastnosti jednohrbé velbloudy. Ti vynikají v odolnosti drsným přírodním podmínkám, oblíbené jsou zejména jejich samice. Protože, jak říkají beduíni: „Džíp vám mléko nedá…“
Zvířata v divných akcích: Supí špioni Kromě koní, psů, velbloudů a mul už žádné armády zvířata nepoužívají. Až na několik nepodstatných, ale o to zajímavějších výjimek. Tak třeba Izrael podle několika arabských zdrojů cvičil špionážní supy. Podle iráckých bezpečnostních služeb měli plachtit s kamerami na pařátech u irácké hranice a nahrávat tam tajná vojenská zařízení. |
Podle některých informací si koně oblíbily i speciální jednotky americké armády v Afghánistánu. Příslušníci SEALs a DELTA na koních oceňují hlavně jejich tichost – pro utajené přesuny není nic lepšího. Ještě raději než koně mají vojáci rádi muly; jsou odolné, překvapivě poslušné a hlavně levné. A to je zase silný argument pro velení, které šetří, kde jen může.
Dokonce existuje jedna pravidelná armádní jednotka, která dodnes koně prakticky využívá. Zatímco v mnoha státech existují vojáci na koních, kteří vyrážejí jen na přehlídky, 61. jízdní regiment indické armády na koních vyjíždí i do bojů. Podle indického tisku však i tato slavná jednotka v posledních letech slouží jako místo, kde trénují budoucí členové indického národního týmu v pólu.
Zvířata v divných akcích: netopýří bombardéry Za II. světové války přišlo americké letectvo s podivným plánem. Když hledalo inovativní způsob, jak bombardovat japonská města, poohlédlo se po nápadu zubaře Lytle S. Adamse. Ten navrhoval, aby armáda vyrobila mrňavé bomby, připevnila je na netopýry a ty pak naložila do bombardérů. Létavé savce by letadla vypustila co nejblíže japonských ostrovů – a netopýři by překonali zbytek vzdálenosti sami. V zemi vycházejícího slunce by pak vyhledali úkryty v temných koutech továren a muniček a bomby by pak explodovaly. Námořnictvo dokonce provedlo roku 1944 cvičný nálet, ale nakonec se po roce zkoušek a dvou milionech dolarů od tohoto plánu upustilo. |