Kuriozita
V mnoha hororových filmech i knihách se objevují knihy vázané v lidské kůži. Jejich existence se stala natolik populárním mýtem, že už ani nevěříme tomu, že se skutečně tento druh vazby používal. A to častěji, než byste si mysleli…
Země je nádherná a zřejmě zcela jedinečná planeta. Plná fantastických míst, nad nimiž žasneme. Ale najdou se na ní i místa, která jsou stejně fascinující jako děsivá.
V mnoha hororových filmech i knihách se objevují knihy vázané v lidské kůži. Jejich existence se stala natolik populárním mýtem, že už ani nevěříme tomu, že se skutečně tento druh vazby používal. A to častěji, než byste si mysleli…
Teprve po více než 100 letech byly pro veřejnost uvolněny některé informace z polární expedice kapitána Scotta z roku 1910. Ve své době by totiž vzbudily pohoršení.
Země je nádherná a zřejmě zcela jedinečná planeta. Plná fantastických míst, nad nimiž žasneme. Ale najdou se na ní i místa, která jsou stejně fascinující jako děsivá.
Antropologové dobře vědí, že ty nejběžnější zvyky se po celém světě úplně liší. Se spoustou těch českých na mnoha místech světa tvrdě narazíte…
Roku 1898 napsal Morgan Robertson knihu, ve které přesně popsal srážku obrovské luxusní lodi jménem Titan s ledovcem.
Ačkoliv indické zdravotnictví stále rychleji dohání úroveň na kterou jsme zvyklí u nás, dodneška zde najdete doktory, kteří ordinují přímo na ulici. Patří k nim i dentisté. Zákroky provádí v prachu cest a hygiena je pro ně pojmem velice relativním.
Antropologové dobře vědí, že ty nejběžnější zvyky se po celém světě úplně liší. Se spoustou těch českých na mnoha místech světa tvrdě narazíte…
Amazonie stále překvapuje vědce novými druhy. Brazilští zoologové pak překvapili, když nově popsaný druh mloka pojmenovali po Václavu Havlovi. Iocus Havlensis je asi 22 centimetrů dlouhý obojživelník černého zbarvení.
Zní to jako hrací automat se silným kovovým šelestem, ale ve skutečnosti je to ťukání zvukem, který vydávají jednotlivé atomy, v tomto případě nabité ionty fosforu vystřelované do křemíkovém čipu.
V podstatě jen opravdovou kapičku – pouhé dva mililitry – dostal znalec Philippe Jeandet na ochutnávku nejstaršího šampaňského na světě. A to přesto, že před pěti lety nelezli potápěči ve vraku lodi v Baltském moři 168 lahví, které zde odpočívaly 170 let.
Náhodně odposlechnutá komunikace mezi šéfkou Úřadu pro jadernou bezpečnost Hanou Drbovou a ředitelem Ústavu pro jadernou fyziku, profesorem Janem Plkem naznačuje, že se českým vědcům podařil neočekávaný průlom a poprvé v dějinách lidstva spustili úspěšnou studenou jadernou fúzi.
