Chránit mořské želvy? Je to kumšt

Obsluha jednoho z mnoha indonéských želvích záchranných center líčí turistům, jak si po vylíhnutí u nich želví mláďata chvíli nechávají, aby zesílila, a teprve potom je vypouští na volné moře. V bazénu plavou desítky několikadenních želv - pořád dokola, jako by byly na klíček. Návštěvníci zaplatili vstupné a věří, že přispěli na dobrou věc.

Zdroj: @photolukas.cz Vít Lukáš a archiv www.morskezelvy.cz

"Takový systém je ale totálně nefunkční," kroutí hlavou Hana Svobodová, vedoucí mezinárodního projektu Chráníme mořské želvy. "Jsem z toho smutná a naštvaná, protože kromě ochrany želvích snůšek před zloději a přirozenými nepřáteli nám tady v Indonésii, na Srí Lance, ale i v jiných zemích vznikla druhá fronta, kde bojujeme se špatně nastavenou ochranou mořských želv. Rybáři dnes záměrně vyhrabávají želví snůšky a prodávají je pracovníkům záchranných center. Ti tak sběr vajec z přirozených líhní na plážích ještě podporují."

Dospělé mořské želvy opakovaně cestují mezi rozmnožovacím (na potravu vzácným) a potravním habitatem.Zdroj: aarchiv Hany Svobodové

Bizarní situace vrcholí v pochybných záchranných centrech, kde želvy po vylíhnutí přemístí do malých bazénků. V bazéncích ale želvičky nezesílí. Naopak. Zakrní jim svaly, nevyvinou se jim pořádně plíce a nenaučí se lovit. „Čerstvě vylíhlé mořské želvy možná vypadají křehce a bezbranně," říká Hana Svobodová, „ale jsou dostatečně vyvinuté pro okamžité vypuštění do moře - svého přirozeného prostředí. „Okamžité vypuštění je velmi důležité. Už po 48 hodinách ztrácí želvička v bazénku instinkt, kam má v moři plavat. Stačí pouhé dva dny a ona se v dospělosti už nikdy nevrátí na svoji domácí pláž naklást vejce.“ 

Ochranáři vědí, že želvičky při dlouhém pobytu v bazénku dostatečně nezesílí.Zdroj: aaarchiv Hany Svobodové

Jediná cesta tak vede přes vzdělávání zřizovatelů záchranných center a osvětu turistů. Informovaní návštěvníci pak budou finančně podporovat spíš jen ta centra, kde se snaží o přirozenou ochranu, hlídají snůšky na plážích a malé želvy hned po vylíhnutí pouští do moře.

"Bez změny myšlení to nepůjde," ví Hana Svobodová, která s indonéskou organizací Konservasi Biota Laut Berau pomáhá v zemi zavádět efektivní způsoby ochrany želv a dodává: „Zdejší vláda a často i obyvatelé nevědí, která cesta ochrany mořských želv je ta pravá. To, komu turisté dají peníze, může počet špatných center podstatně minimalizovat. Zvažujte proto i vy pečlivě, do kterého centra se na svých cestách vydáte podívat.“