Deset největších záhad Marsu, se kterými si zatím věda neví rady

Mars fascinuje lidstvo už tisíce let. Rudá planeta nás osudově přihazuje. A dodnes je záhadná – a to i pro vědce, kteří se jí zabývají po celý život.

Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?
Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?
Zdroj: archiv

Už několik desetiletí posíláme k Marsu sondy, stovky let ho zkoumáme dalekohledy a tisíce let prostým zrakem. Mnoho jeho záhad se už podařilo odhalit, ale spousta jiných se před lidmi skrývá.

LOTOSOVÁ CHODIDLA ČÍNSKÝCH DÍVEK: KRUTÝ RITUÁL HRANIČÍCÍ S MUČENÍM

10. Sever proti jihu

Proč se od sebe tolik liší obě polokoule rudé planety? Tato otázka, která trápí vědce, se nazývá marťanská dichotomie. Geologický kontrast mezi severní a jižní polokoulí planety je podezřelý: zatímco jih je poměrně rovný a hladký, severní polovina planety má výrazně skalnatý a roztříštěný vzhled.

Severní polokoule má navíc asi o 1-3 kilometry nižší průměrnou nadmořskou výšku. Dobře se to dá rozpoznat na fotografiích. Astronomové ani geologové zatím nenašli uspokojivé vysvětlení. Jednou z těch pravděpodobnějších teorií je, že terén na severu je výrazně mladší než ten jižní. Mohlo ho vytvořit více příčin – meteorické zásahy, zásah planetky nebo tektonické procesy.

9. Kde se na Marsu vzal metan?

Roku 2005 objevila planetární sonda Mars Express v atmosféře rudé planety metan. Na obrázku můžete vidět jeho koncentraci na Marsu. Na Zemi je zdroj metanu jasný – pochází od živých organismů, které ho vyprodukovaly. Ale kde se vzal na Marsu? Podle vědců je navíc metan na Marsu jen krátce – musel vzniknout v průběhu 300 roků. Kdo ho vytvořil? Spekuluje se především o podzemních mikroorganismech, které nejsou odhalitelné pomocí sebesilnějších dalekohledů. Pokud příčinu vzniku metanu neodhalí Curiosity, mělo by se to povést speciální sondě Evropské vesmírné agentury, která se na Mars vydá roku 2016 jen za tímto účelem.

VIDEO:AGRESIVNÍ OHNIVÍ MRAVENCI. CO DOKÁŽÍ UDĚLAT S MRTVÝM GEKONEM ZA PÁR HODIN?

8. Záhada jménem Phobos a Deimos

Mars má dva měsíce, jmenují se Phobos a Deimos – neboli Děs a Hrůza. Děs a hrůza zůstávají i pro vědce – přes nové studie – stále záhadné. Astronomové ne a ne přijít na to, jak vznikly. Často se objevuje spekulace, že by se mohlo jednat o asteroidy, které přitáhla gravitace Marsu tak, že už zůstaly kroužit po oběžné dráze.

O výzkum Phobosu se pokoušel ruský vesmírný projekt Grunt, ale sondě, která mohla problém vyřešit, se nepodařilo odstartovat.

 

7. Podivné linie

NASA roku 2011 oznámila, že na Marsu objevila něco úplně nového. Robotické vozítko Oportunity nafotilo dlouhou řadu světlých kamenů. Vědci teď spekulují, že by se mohlo jednat o fylosilikáty. Zatím žádná bomba, co? Ale počkejte – to zajímavé teprve přijde. Fylosilikáty totiž vznikají jen v přítomnosti vody.

NASA už na tyto podivné linie připomínající přerušovanou čáru na silnici upřela pozornost, ale zatím bezvýsledně. Na detailní analýzu čekáme, ale pro definitivní potvrzení nebo vyvrácení bude třeba víc informací.

VIDEO JEN PRO OTRLÉ: CO SE STANE, KDYŽ NA ČLOVĚKA ZAÚTOČÍ KRÁVA?

6. Zlaté ledy?

Oba marsovské póly trvale pokryté zmrzlým kysličníkem uhličitým – tuto formu známe jako suchý led. Na konci marsovského léta se část tohoto ztuhlého plynu uvolní. Když se to stane, začnou vznikat v ledovcích díry – a neustále zvětšují svůj průměr. Ta na fotografii má v prměru asi 70 metrů. A tady je ta záhada: na fotografiích to vypadá, že stěny těchto jam jsou tvořené zlatem. Nikdo ale zatím nepřišel na to, jakého původu jsou ve skutečnosti.

 

5. Měl někdy Mars oceány?

Mars je v současné době studenější a sušší než Antarktida. Ale důkazy nashromážděné při misích na povrch této planety naznačují, že tak nevypadal vždycky. Rudé planeta zřejmě měla v minulosti takové podmínky, za kterých na ní mohly existovat velké oceány s bouřemi. Jak o ně Mars přišel?

Vozítko Curiosity by mohlo tuto záhadu odhalit; je vybavené nejlepšími přístroji, jaké dnes existují, je schopné posílat na Zemi fotky v tom nejvyšším rozlišení. Od existence oceánů na Marsu se odvíjí spousta dalších objevů a výzkumů. Pokud se prokáží, bude na řadě přepsat učebnice.

4. Grand Canyon na Marsu

Valles Marines je největší kaňon ve Sluneční soustavě. Na délku měří 3000 kilometrů, na šířku 600 kilometrů a hluboký je 8 kilometrů – klidně by se v něm skryla nejvyšší hora naší rodné planety. Je vidět dokonce i na poměrně nekvalitních fotografiích, vypadá na nich jako jizva přes tvář planety.

Ale jak tento podivuhodný útvar vznikl, to je pro vědce záhadou už desítky let. Nejoblíbenější je dnes hypotéza, že kaňon vznikl před miliardami let, ještě když planeta vychládávala. Jiná skupina geologů se přiklání k teorii, že ho vytvořila voda - ale víc informací vnese do tohoto příběhu opět až Curiosity.

3. Je na povrchu Marsu dodnes voda?

Atmosférický tlak je na Marsu příliš nízký a klima moc suché. Tekutá voda by tam delší dobu nevydržela. Ale je možné, že menší proudy by se mohly na povrchu vyskytovat - zřejmě vytékají z podzemí, kde by ještě mohlo být vody víc. Fotografie pořízená NASA v srpnu letošního roku ukazuje shluky černých čar, které se objevily na Marsu během marsovského léta. Linie byly pozorované na strmých svazích kráteru Newton – zdá se, jako by po nich něco stékalo. Podle vědců z Arizonské univerzity by to mohly být proudy sladké vody. 

2. Největší prašné bouře

Mars je jedna velká poušť. To znamená, že je tam dostatek prachu, který se dostane do vzduchu, když začnou povrch planety bičovat větry. Na většině fotografií si toho nevšimnete, ale Mars má největší prašné bouře v celé sluneční soustavě. Třeba ta z roku 2001 zasáhla prakticky celou planetu!

Zřejmě získávají energie ze slunečního záření, ale jak dosahjí tak gigantických rozměrů, že jsou viditelné i dalekohledy, to se nepodařilo vysvětlit. Podle geofyzika Ohila Christensena by se odpověď mohla skrývat v kapsách teplého vzduchu ukrytých v prachu.

1. Přišel život na Zemi z Marsu?

Zní to jako ze sci-fi románu, ale tuto hypotézu zvažují zcela seriózní vědci na prestižních pracovištích. Mladý Mars byl zřejmě ze všech planet naší sluneční soustavy nejpodobnější Zemi. Nejnovější výzkumy z oblasti mikrobiologie naznačují, že primitivní organismy by mohly přežít i dlouhou cestu vesmírem – třeba v případě nějakého obrovského nárazu, který by do kosmu uvolnil obrovské množství planetární hmoty. Pokud život na Marsu opravdu existoval, mohl se velmi snadno dostat jinam. S touto teorií pracují například výzkumníci na univerzitě v Illinois, kteří si myslí, že veškerý život na Zemi pochází z jednoho organismu, hypotetické megabuňky LUCA.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články