Jedna z nejstarších palných zbraní na světě pochází z Česka
České země byly jedním z prvních míst, kde vznikaly palné zbraně. Dokazuje to i nový archeologický nález.
Fragment hákovnice, nejstarší palné zbraně používané husity, nalezl kastelán hradu Valečov na Mladoboleslavsku. Pět století starý úlomek hlavně nyní zkoumá archeolog Muzea Mladoboleslavska Jiří Waldhauser, jemuž se podobný nález poštěstil před více než patnácti lety. Na území ČR bylo podle odborníků hákovnic nalezeno sedm.
Ojedinělý doklad vojenské historie na konci září našel Zdeněk Steklý, kastelán hradu Valečov, nedaleko Mladé Boleslavi. Přesné místo nálezu archeologové tají kvůli případnému zájmu amatérských hledačů.
Zbraň, která změnila dějiny
Asi deseticentimetrový úlomek kovu je opracován z vnější části do tvaru přibližně osmibokého hranolu, uvnitř kterého je patrná hlaveň o průměru 20 milimetrů. Ta udává i hodnotu ráže. Kov je na povrchu zoxidovaný do zelené barvy, což dokládá velkou příměs mědi. Přesné složení má zjistit analýza na začátku listopadu. Podle Waldhausera ale lze očekávat, že bude podobné jako v případě hlavně, kterou nalezl v roce 1995 při vykopávkách v tvrzi Rakov. Úlomek obsahoval 88 procent mědi, ale hlavně tři procenta stříbra a antimonu, což podle něj dokládá kutnohorský původ rudy.
Hlaveň měřila podle archeologa přibližně 20 centimetrů. Její nápadné zkroucení mohlo být způsobeno roztržením při výstřelu. Tyto palné zbraně vydržely maximálně několik desítek výstřelů, rozbité hlavně se nicméně znovu tavily a slévaly k dalšímu použití. Hákovnice vážily odhadem 5 až 15 kilogramů. Kovová hlaveň zasazená v jednoduché dřevěné pažbě měla na konci malý otvor pro knot, kterým se zažehl střelný prach uvnitř. Hák pod ústím hlavně, podle něhož se zbraň jmenuje, sloužil k utlumení zpětného rázu.
Jak se pálilo z hákovnice
Střelba z hákovnice byla velmi nepřesná a v bitvě sloužila spíše k vyvolání zmatku. Kulky ze sekaného olova mohly nepřítele usmrtit jen na vzdálenost desítek metrů. Větší riziko velmi pravděpodobně podstupoval ten, kdo zbraň obsluhoval, uvedl Waldhauser. Sám dlouhodobě sbírá na Mladoboleslavsku potvrzené historické případy zabití palnou zbraní. „Ve středověku bylo zabití puškou velmi vzácné, asi jako dnes vyhrát jackpot," přirovnal.
Mladoboleslavská Galerie Templ se chystá vzácný kus kovu vystavit. Do konce roku by se tak lidé mohli na část jedné z nejstarších palných zbraní v ČR podívat a z repliky hákovnice si i vystřelit.
První písemná zmínka o použití hákovnic na českém území pochází z roku 1469 z dobývání tvrze Čákov. Historikové odhadují, že se do Čech dostaly někdy koncem 14. století. Palné zbraně s využitím střelného prachu jako první používali Číňané dynastie Sung po roce 1200.
FOTO: ČTK
