Evropská unie geologických věd (EGU) zveřejnila v dubnu 2016 studii, která zkoumá dopad 1,5° C oproti nárůstu teploty o 2,0° C do konce století, vzhledem k tomu, co doposud víme o fungování klimatu. Podle závěrů by mělo půl stupně značně ovlivnit většinu jevů, které byly do studie zahrnuty, a to o celou třetinu – tepelné vlny by tak trvaly o třetinu déle, bouře by byly o třetinu intenzivnější, stejně tak by došlo ke zvýšení hladiny světových moří a oceánů a v podobné míře by narostlo riziko zániků zbylých tropických korálových útesů.

V některých případech zvýšení teploty přináší mnohem větší hrozbu. Studie například ukázala, že při nárůstu o 1,5° C by korálové útesy měly šanci se přizpůsobit a zvrátit tak nepříjemný trend jejich vymírání, a to už ve druhé polovině tohoto století. Pokud by však teplota narostla o další půlstupeň, šance na jejich adaptaci zmizí a do roku 2100 by byly korálové útesy jen vzpomínkou na fotografiích. Středozemní moře se zvýšením teploty o 1,5° C bude mít asi o 9% méně vody, při nárůstu o 2° C se však tento deficit zdojnásobí. Stejný osud se předpokládá pro sklizeň pšenice a kukuřice v tropických oblastech.

Mohlo by vás zajímat:

• Chraňme planetu, která nám zaručuje život
• Vědci zjistili, že CO2 dělá naši planetu zelenější, brzy ale přijde změna
• Dokážeme zmírnit důsledky klimatické změny?

V globálním měřítku produkce pšenice a sóji podle předpokladů vzroste (při zvýšení teploty o 1,5° C), částečně proto, že oteplování má příznivý vliv na zemědělskou výrobu ve vyšších zeměpisných šířkách a také v důsledku vyššího obsahu oxidu uhličitého v atmosféře (který je částečně odpovědný za zvyšování teploty a do určité míry má příznivý fertilizační efekt). Ovšem když se svět oteplí o 2° C, tento příznivý efekt klesne v případě soji o 700% a u pšenice zcela zmizí.

Tři klimatičtí vědci z NASA, kteří se do studie nezapojili, upozorňují na zásadní význam udržení globálního oteplování v co nejnižší možné hladině. Dopad rostoucí teploty totiž ovlivní mnohé, počínaje zemědělstvím.

Kukuřice bez klasů

Proč nárůst teploty o pouhý půlstupeň má tak velký dopad na některé z plodin, které byly zahrnuty do studie? Zmíňovaný 0,5° C je totiž počítán jako průměr celosvětového klimatu a znamená tedy v některých oblastech a v určitých obdobích zásadní změnu. „Většina teplotních změn se může projevit během krátkého období v roce, kdy vlastně reprezentuje podmínky, při kterých se reálně oteplí o 5 až 10° C," vysvětluje Dave Schimel z NASA, který se zabývá uhlíkovým cyklem a ekosystémy v laboratoři JPL. „Některé světové obilnice jsou již nyní na pokraji teplotních limitů pro dané plodiny. Studie EGU nebere v úvahu důležitý fakt, a sice, že škůdci a patogeny se při vyšších teplotách mohou šířit mnohem rychleji."

Schimel také poukazuje na to, že teplo může ohrozit zemědělství, i když plodiny neumírají. „Pokud v kriticky důležitých obdobích vývoje rostliny panují vysoké teploty, případně sucho, plodina jednodušše neprodukuje žádná zrna. Ve chvíli, kdy teplota vzduchu překročí určitou hranici, kukuřice neodumře, ale nevyroste klas. A podobně se chovají i další zemědělské plodiny." Můžeme se vyhnout nárůstu teploty o další půlstupeň a vyvarovat se tak hrozící zkázy? Shimel souhlasí s tím, že bychom se o to měli snažit, ale varuje, že není snadné sladit snahu o zmírnění globální oteplování s takovou přesností.

Závazek multistoletí

Felix Landerer, jenž studuje v JPL hladinu moří a ledu tvrdí, že podobné předpovědi zásadně ovlivňuje časový horizont. „Tato studie se zabývá 21. stoletím. Takže efekt oteplování se jeví jako poměrně lineární. Tedy, že když teplota vzroste o třetinu, zvýší se o třetinu hladina světových moří. Podle nedávných studií se ukazuje, že ledové štíty jsou citlivé na teplotu okolních moří." Tyto studie ukazují, že ledovce v Grónsku a na Antarktidě tají nejen shora dolů, ale i zdola nahoru, díky relativně teplé mořské vodě. „Při zvýšení teploty o dva stupně tedy hladina moří může stoupnout podstatně více. Jinými slovy, i kdyby se nám podařilo omezit nárůst teploty vzduchu na pouhé 2° C do konce století a v tomto bodě zastavit další růst, oceán koncentruje tolik tepla, že i navzdory všemu úsilí může pokračovat dál tání ledovců a tedy i zvyšování hladiny moře. Teplotu vzduchu je hypoteticky možné stabilizovat, ale jak chcete splnit závazek o vzestupu hladiny moří, který trvá už několik století?"

Naděje pro příští generace

Studie EGU upozornila také na to, že rozdíl mezi 1,5° C a 2° C bude pravděpodobně rozhodující pro budoucnost korálových útesů. „Jsou extrémně citlivé na oteplování. Dlouhotrvající nárůst teploty korály zásadně poškozuje – nejen, že je vyběluje (jev, při kterém jsou korály vystaveny stresu vlivem příliš teplé vody a zbavují se řas, jež potřebují k přežití), ale také je činí náchylnějšími k nemocem," vysvětluje Michelle Gierach z laboratoře JPL NASA. Osobně se zúčastnila Pařížské klimatické konference a potěšilo ji, že je věnována náležitá pozornost mořskému světu. Ovšem převést slova v činy bude vyžadovat dlouhodobé a nepřetržité úsilí. „Chceme vidět okamžité změny. S klimatem ale musíme mít trpělivost, vytrvat a doufat, že z výsledků naší snahy budou těžit příští generace."

Pařížská dohoda vstoupí v platnost ve chvíli, kdy ji ratifikuje alespoň 55 národů. K 30. červnu 2016 tak učinilo pouze 19.