Náš člověk v Keni: Africké kozy a proč je mám rád

Známý “zuřivý reporter” Jakub Zahradníček se rozhodl, že je mu tahle země malá a odjel do pravé Afriky. Už několik let se mu druhým domovem stala Keňa. Budete zde pravidelně nacházet jeho postřehy a zážitky. Tentorkát kozí gastronomické.

Náš člověk v Keni: Africké kozy a proč je mám rád
Náš člověk v Keni: Africké kozy a proč je mám rád
Zdroj: archiv

Pečená koza neboli nyama choma je vlajkovou lodí východoafrické kuchyně a těší se neutuchající oblibě širokých mas. O kozy se bojuje, kozami se platí, na kozy narazíte jak v luxusních diplomatických čtvrtích, tak ve slumech a na smetištích.  V životě Východoafričanů mají prostě kozy svoje nezastupitelné místo.

Poprava kozy.

Příležitost pozorovat africké kozy mám velmi často a musím říct, že jsou hodny uznání. Například to, z jakého mála jsou kozy schopné přežít. Na smetištích spásají igelitové pytlíky, v centrech měst seždibují každé stéblo seschlé trávy, v pouštích na severu přechroustávají kameny. A daří se jim. Nebo to, s jakým klidem a jistotou se pohybují v městské dopravě a přecházejí dálnici. Viděl jsem spoustu přejetých psů nebo zeber, ale ani jednu kozu.

Nevěsta za cenu 200 koz

Je vidět, že lidé tu mají ke kozám vztah. Na keňském pobřeží jsme třeba pravidelně potkávali skupinku místních chlapíků, kteří na pláži venčili strakatou kozu a ta za nimi běhala jako pes. Lidé si koz hledí, protože právě v nich mají velmi často uložen svůj majetek a šikovní obchodníci dokáží do koz výhodně investovat a pak je ve správnou chvíli a ve správné části země se ziskem prodávat. Kozami (nebo krávami a velbloudy) se taky platí za nevěstu a kolikrát to není žádná láce – dobrá nevěsta může přijít i na dvě stě koz.

Tuhle kozu jsme si dávali na ostrově Lamu.

O kozy se ve východní Africe bojuje a na vyprahlém a chudém severu Keni stále patří k nejoblíbenějšímu sportu vzájemné kradení kozích stád. To se válečníci z kmene Pokot rozhodnou, že hodí na záda kalašnikovy a vyrazí na území svých nepřátel z kmene Turkana ukrást nějaké kozy. Dva týdny jdou pustinou,  pobijí pár pastevců, vezmou stádo a mažou pouští zpátky za svými. Na to konto se samozřejmě svolá trestná výprava s cílem dostat kozy zpátky a pobít na oplátku pár Pokotů. A tak to jde pořád dokola, klid je jedině, když přijdou deště a všichni mají vypasených koz dostatek.

Kozy ve výloze

Pečená koza se v Keni servíruje při jakékoliv slavnostnější příležitosti, ať už je to víkendové grilování s přáteli, svatba, narozeniny, nebo pohřeb. Slavit Vánoce nebo Nový rok a nepodříznout přitom kozu? Nemyslitelné. I přední keňská kulinářská publicistka Susan Kamau důrazně připomíná: “Pokud očekáváte hodně hostů, je pro vás prakticky povinností koupit jednu nebo více koz.”

Africké kozy

 

Kozí restaurace je určitě nejběžnější formou gastronomického zařízení a má nejrůznější podoby. Od malých řeznictví z vlnitého plechu s jednou kozí nohou ve výloze přes kozí motoresty pro řidiče náklaďáků a pasažéry autobusů, kde se za den progriluje celé stádo, až po luxusní městské nyama choma restauranty navštěvované střední třídou. V našem sousedství jich máme několik.

Po popravě

Je neklamnou známkou víkendu nebo státního svátku, že se jejich parkoviště zaštosují velkými nablýskanými auty a mohutné komíny začnou hulit kozí pižmo do širokého okolí. Uvnitř probíhají kozí orgie splachované do velkých pupků litry místního piva Tusker.

Kozí hlava dětem na hraní

Kozí hostina po výstupu na Mt. Kenya

My jsme za ty bezmála čtyři roky v Keni už taky pár koz podřízli (Tedy technicky vzato zaplatili, podřezávání jsme přenechali místním mistrům, přece jen jsme lidé z města.). A nemůžu vůbec říct, že by kozí zabijačka byla špatná věc.

Noha bývá většinou žvýkavější, tak jak to mají místní rádi, ale taková žebírka, vnitřnosti nebo kozí vývar tak silný, že se v něm rozpouští lžíce, to jsou lahůdky. Spotřebuje se stejně jako u české zabijačky úplně všechno a kozí hlava se dá dětem na hraní.

 

PŘEDCHOZÍ DÍLY AUTORA:

 

Související články