Obyčejný Karibik

I při druhé návštěvě Dominikánské republiky jsme neobjevili nic co by změnilo náš názor, že "všude dobře doma nejlíp" už dávno neplatí. Jde o jediné, jako ostatně všude tam kde jsme byli. O nějaké rozumné srovnání jen samotného a prostého bytí, života, lidiček tam…

Srovnávání je vždy nelehká záležitost. Jiný kraj, jiný mrav, tradice, pohled na věc, jenže ať už nás to zaválo ve světe kamkoliv, všude to bylo tak nějak přívětivější, životaschopnější, veselejší než v té naší utrápené zemičce.
O "Dominikáně" to platí dvojnásob. Lidé jsou tak nějak spokojenější, šťastnější, ač mají k životu mnohonásobně méně hmotných statků a vymožeností než my u nás. Dávno neplatí, že je to jen tím, že v těch lokalitách je více sluníčka…

V současnosti je nesmírně těžké popsat v několika větách cokoliv, neboť čtenář zahlcen informacemi nemá na nic čas, čte pouze perex nebo jen pár vět z reportáže. Bohužel efekt vnímání je o to horší. Otázkou je, jak to tedy všechno do těch pár vět dostat.

Slunce, oceán, příroda, ano skvělé. Lidé? Usměvaví příjemní, někdy vlezlí, když vám nabízí cokoliv k prodeji. Není divu, mnohdy jen turismus je živí. Spěch, stress, neexistuje a nic není nemožné.

Související články