Svět vzhůru nohama
Extrémní teploty v zimě v létě, rekordní závěje i povodně. Jde o projev globálního oteplování, které v má v Arktidě doprovázet výrazný úbytek mořského ledu?
Pokud jde o letošní zimu tak se na mnoha místech v Evropě a Americe zdá, že je svět vzhůru nohama. Sice by se mohlo zdát, že sněhová nadílka s pořádnými mrazy prostě k počasí v tomto období v euroamerické oblasti patří, jenže odborníci si všímají neobvyklých výkyvů.
Ve spojených státech sníh pronikl hluboko na jih a překvapení obyvatelé Atlanty se musely začít učit odhrabávat sníh. Naopak v oblastech položených až o 3000 kilometrů na severo-východ v Kanadě nebo dokonce v Grónsku se průměrné teploty pohybovaly o osm až deset stupňů nad normálem. Jezera a zátoky stěží zamrzaly, což narušilo sezonní lovecké a obchodní trasy. Například v Iqaluitu, hlavním městě kanadského teritoria Nunavut, zrušili každoroční jízdu sněžných skútrů, protože prostě nebylo dost sněhu.
Jde o projev globálního oteplování, které má v Arktidě doprovázet výrazný úbytek mořského ledu? Někteří prominentní vědci tvrdí, že ano, protože se oteplováním změnil celý systém, který udržoval mrazivé masy vzduchu v oblasti polárního kruhu. Mnozí odborníci však takové tvrzení odmítají jako předčasné. Podle nich může jít jen o zcela výjimečný výkyv, který se nebude opakovat.
Nahý oceán pohlcuje více tepla
Na základě porovnávání satelitních snímků, které jsou pořizovány od roku 1979 je zatím zřejmé, že množství mořského ledu během září pokleslo oproti minulosti o 30 procent, a to je zásadní změna, asi nejvýraznější v uplynulých desetiletích. Otázkou zůstává nakolik tato změna ovlivňuje cirkulaci a následně klima na Zemi.
Sníh odráží sluneční paprsky a pokud ho takové množství zmizí, znamená to, že moře absorbuje mnohem více záření a tedy i tepla během letního období. Ohřívání oslabuje cyklické proudění na severní polokouli, které podle některých teorií brání silnějšímu pronikání mrazivého vzduchu na jih. Proto se podle této interpretace větší množství tepla pohlceného na severní polokouli projevuje drsnějšími zimami v USA a Evropě.
Michelle L’Heureux z Národního úřadu pro oceány a ovzduší popisuje oslabení cyklického arktického proudění, jako zeslabení zdi a přirovnává to i k otevření dveří od ledničky. Ven se šíří chlad a věci v ledničce vlivem tepla začínají tát.
Judah Cohen, ředitel divize pro sezonní předpovědi společnosti Atmospheric and Environmental Research z Lexingtonu, si myslí, že právě z tohoto důvodu vzrůstá sněhová nadílka na Sibiři. A naopak, když v polovině 90. let zesílilo proudění kolem polární oblasti oproti předchozímu období, projevilo se to v Evropě mírnějšími zimami.
Na internetu již v souvislosti s letošním počasím zuří diskuse, zda extrémní projevy počasí potvrzují nebo vyvracejí teorii člověkem vyvolaného globálního oteplování. Oba tábory disponují pádnými argumenty a úroveň vědomostí o fungování klimatu na Zemi nenabízí jednoznačné stanovisko. A pravdou je, že i bez člověka zaznamenalo klima na Zemi mnohem větší výkyvy.
Loňský rok ovšem patřil s pohledu vnímání většiny současníků k těm nejdivočejším nejen vzhledem k probíhající zimě, ale i kvůli teplotním rekordům během léta 2010, kdy byly zaznamenány rekordní horka v 17 zemích a celý rok patřil k nejteplejším v moderní době. Navíc řadu zemí postihly záplavy, které například v Pákistánu dostaly nádech biblické pohromy a velké problémy způsobily i v Brazílii a Austrálii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
