Vědci 100 let cenzurovali studii o sexuálním chování tučňáků. Byla příliš šokující

Teprve po více než 100 letech byly pro veřejnost uvolněny některé informace z polární expedice kapitána Scotta z roku 1910. Ve své době by totiž vzbudily pohoršení.

Vědci 100 let cenzurovali studii o sexuálním chování tučňáků. Byla příliš šokující
Vědci 100 let cenzurovali studii o sexuálním chování tučňáků. Byla příliš šokující
Zdroj: archiv

Sexuální aktivity tučňáků žijících v Antarktidě pohoršily členy Scottovy výpravy natolik, že se tento výzkum nedostal do oficiální zprávy o výpravě.

Dr. George Murray Levick byl biologem výpravy expedice k Jižnímu pólu. Jeho hlavním posláním bylo studium tučňáků kroužkových – v té době byl jedním z nejlepších expertů na tyto nelétavé ptáky. Jejich chování v přirozeném prostředí ho však zaskočilo. Levick ho označil za „zvrhlé“.

Pratučňák byl obrovský – ale vyzáblý

Celou zprávu pohoršeného biologa zveřejnilo britské Natural History Museum až letos v červnu. Levick v ní zachytil spoustu intimních podrobností ze života kolonie tučňáků na Mysu Adare. Popsal například „chuligánské chování“ samců, kteří se pářili s mrtvými samicemi. To, co popisoval, bylo na jeho smysl pro cudnost natolik šokující, že si deník o perverzních tučňácích raději vedl v řečtině.

Po návratu se Levick pokusil zveřejnit zprávu o tom, co vyzkoumal, ale doba na to tehdy nebyla připravená. Téma vědce přes autocenzuru zjevně zaujalo, zprávu totiž doprovodil řadou ilustrací, na nichž přiblížil ty největší tučňáčí zvrhlosti. Studii však nemohl vydat, prudérní Anglie to neumožnila. Naštěstí pro současnost však jeden z kurátorů nechal pořídit tajně 100 výtisků, které rozeslal vybraným vědcům.

Šokují. Zkrátka šokující

Douglas Russell z Natural History Museum popsal webu BBC, proč připadalo Levickovi chování tučňáků tak šokující: „Vědci tehdy neměli znalosti, jimiž by si nekrofilii správně vyložili. U tučňáků se totiž jedná o něco úplně jiného než u lidí.“ Podle Russella totiž tučňáci mezi mrtvou a živou samicí vůbec nerozlišují – při páření je zajímá jen poloha, kterou samice zaujímá. A pokud se v ní zrovna nachází rok stará mrtvola, využijí ji. Samci nemají kognitivní schopnosti, jimiž by živou a mrtvou partnerku rozpoznali. 

Do dneška se zachovaly ze stovky kopií Levickovy zprávy jen dvě. Zprávu o nich vydal Russell v odborném časopise Polar Record. Objevil ji vlastně náhodou, když procházel jiné Levickovy záznamy. Mezi stovkami zaprášených stránek ležel vědecký poklad – studie s nadpisem „Nevhodné pro publikaci!“. Russell řekl BBC: “Je plná příkladů znásilňování, sexuálního zneužívání tučňáčích kuřat, sexu pro zábavu a dokonce i homosexuality. A je to fascinující…“

Levickova zpráva i ručně psané poznámky jsou teď poprvé v historii vystavené v Natural History Museum. Podle Russella je úžasnou ukázkou toho, jak se poctivý vědec formovaný zákony dobové morálky nebyl schopen smířit s tím, jak žijí objekty jeho studia. Pokoušel se uplatňovat na jejich chování zákony lidské morálky, a ještě k tomu dobové. To však nefunguje – tučňáci jsou jen ptáci…

FOTO: Wikimedia Commons

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články