Příležitost lezení na písku i pro začínajícího horolezce se nedá odmítnout, a tak jsem neváhal a vyrazil s Jiřím na festival. Po dlouhé cestě autem a šíleně opakující se navigaci jsme spěchali na besedu s Prachtelem a jeho nové knize. Ještě před vchodem se objevili kamarádi horolezci, a tak se dosáhlo celkového počtu. Na besedě se nedalo vydržet nesmát. Prachtel je velice zábavný člověk se spoustou historek a zkušeností, ale nic netrvá věčně, a tak se celá naše skupina i s pár dalšími přesunula do hospody (cukrárny s pivem) zakončit první den.

Dalšího dne již od brzkého rána jsme měli možnost projít si festival a hlavně prodejní stánky, kde skutečně mají obrovské slevy. Hned si kupuji náhrady za můj zapomenutý lezecký materiál (obrovská chyba), abych si také mohl vylézt nějaké ty cesty.
Hned poté vyrážíme do skalního města spolu s Leošem (LeTošem), Verčou, Jiřím a se mnou. Pomocí průvodce a rad zkušenějších se ocitáme pod Džbánem (Janebova cesta VIIa). LeToš s Jiřím na to koukají, kroutí hlavou a čekají jeden na druhého až se rozhodne lézt první. Nakonec si ji LeToš s přehledem vyšvihne a ocitá se těsně pod vrcholem, kde dobírá další lezce. Má snaha o vylezení končí u prvního kruhu, kde mi spára nedovolí jít dál. Musím získat více zkušeností, jinak se budu na zbytek party koukat pouze ze zdola.
Ovšem na další věži Svatojánek (Mokrý krovky VIIa) si jako druholezec napravuji reputaci a tento malý rajbásek zvládám s přehledem. Konečně první vylezená cesta v Ádru!
Konec dne jsme zakončili v krásné útulné hospůdce u piva, halušek a muziky. Přátelstké posezní je na takové akci přeci to nejlepší. Taky jsme se rozloučili s LeTošem, který musel domů.