Šest nejzajímavějších hřišť světa. Pro důchodce i Japonce
Obyčejně se do zahraničí cestuje za historickými památkami, muzei nebo po stopách osobností. Existují ale i dětská hřiště, za nimiž se jezdí z celého světa.
Není hřiště jako hřiště. Ta česká vypadají většinou jako od jedné firmy. Střídá se na nich asi sedm druhů atrakcí, občas jsou v dost hrozném technickém stavu. Najdete však místa, kde i dospělý člověk zatouží vyšvihnout se na prolézačku nebo se zhoupnout…
Gumy, samé gumy! Niši-Rokugo, Tokio, Japonsko
V japonštině znamená název něco jako Park pneumatik. Z černých kusů vulkanizované gumy je zde opravdu úplně všechno. Vznikl díky štědrosti společnosti Kawasaki, která leží jen pár kilometrů odsud.
Ta darovala pro potřeby hřiště tři tisícovky starých pneumatik; místní umělci z nich vytvořily sochy dinosaurů, mostů, příšer, ale také houpačky, prolézačky a spoustu dalších atrakcí. Například pneumatikové tunely, pneumatikové hory a také pneumatikové skákací dráhy.
Park však není jen pro děti. Často sem chodí i hraví dospělí Japonci; ti mohou na pneumatikách jezdit po příkrých betonových skluzavkách, nebo kutálet pneumatiky ze schodů. Hlavní dominantou celého parku je několikametrová socha Godzilly, slavného filmového monstra, o němž vzniklo už několik filmů.
Kde si hrají invalidé i nevidomí. Clemyjontri Park, Fairfax County, USA
Zvláštní název – zvláštní hřiště. Clemyjontri Park je jedno z mála hřišť na světě, kde si vedle sebe mohou hrát zdravé děti společně s postiženými. Celé hřiště je bezbariérové, na všechny nájezdy se dá vyjet invalidním vozíkem. A také všechny prolézačky jsou navržené a vyrobené tak, aby si jich užívaly i děti s postižením. Podklad je neklouzavý, houpačky mají vysoké zádové opěrky a spousta her je udělaná tak, aby si jich mohly užít i nevidomé děti.
A co jméno? To pochází od ženy, která výstavbu hřiště financovala – Anne Lenowitzové. Pojmenovala ho podle svých čtyř dětí: Carolyn (CL), Emily (EMY), Johna (Jon) a Petriny (Tri). Park leží na osmnáctiarovém pozemku.
Hřiště pro důchodce, Preussen Park Berlín, Německo
V Berlíně mají zřejmě jediné hřiště na světě, které je postavené jen pro dospělé. Konkrétně pro seniory. Vybavení je navržené tak, aby ho mohli používat lidé nad 150 centimetrů; dokonce sem nemají přístup lidé mladší šestnácti let. Autory inspirovala čínská tradice cvičení venku, jen ji doplnili o různé protahovací a posilovací stroje.
Většina zábavních prvků je cílená na německé důchodce - podle autorů hřiště by jim mělo prospět k protažení těla a smysluplnějšímu trávení volného času. Hřiště není velké, nabízí jen osm atrakcí. Všechny jsou ale odolné proti posprejování, a navíc velmi levné. Protože se při jeho výstavbě nemusely dodržovat přísné předpisy, které se vyžadují u dětských hřišť, stála jeho stavba jen pětinu normální ceny. Hřiště bylo otevřeno v květnu roku 2007 a dodnes uspokojivě slouží.
Jako z budoucnosti. Boadile del Monte, Španělsko
Jen půl hodiny autem od Madridu leží město Boadilla del Monte. Obyvatelé čtyřicetitisícového městyse se mohou radovat z jednoho z nejkrásnějších a současně nejoriginálnějších hřišť v Evropě. Vytvořili ho španělští architekti Eduardo Navadijos a Csaba Tarsoly. Měli za úkol proměnit tisíc metrů velký pozemek, který chátral. Přišli s myšlenkou otevřeného prostoru, jenž by mohl využít to, co už na pozemku stálo.
Výsledek rozhodně působí futuristicky a současně velmi příjemně; podle ohlasů z internetu si sem jezdí hrát i děti z nedalekého Madridu.
Hodně vysoko. Yerba Buena Gardens, San Francisco, USA
Na první pohled vypadá hřiště, které byste našli nedaleko San Franciska, úplně normálně. Výjimečné na něm je, že leží na střeše kongresového střediska Moscone.
Kromě toho, že vypadá velice zajímavě, je unikátní v tom, že kombinuje velmi originálně novou a (na Ameriku) starou architekturu. Kromě moderních skluzavek je totiž jeho součástí i sto let starý dřevěný kolotoč, údajně jeden z nejstarších v San Francisku.
A co Češi?
Ani v Česku se za hřiště nemusíme stydět. Jedno z nejzajímavějších najdete v Praze, má jen jednu nevýhodu – vstup je tam placený (30 korun za osobu). Jmenuje se Kroužky na Vltavě a kombinuje originálně vlastnosti dětského hřiště a lanového centra. Vstup je sem povolen dětem od jednoho roku, ale lanová dráha až od osmi let.
Hlavním lákadlem je tady obrovská pavučina, z níž se dá sjíždět dlouhými skluzavkami. Lávky vedou deset metrů nad zemí, kromě nich je zde několik horolezeckých stěn, trampolína, kolotoče, klouzačky, prolézačky a houpadla.
