Větší množství BCAA podporuje růst svalů, ne dobré nálady, tvrdí studie

Proteinové doplňky jsou dnes hitem. Nabízejí se ve fitness centrech, v prodejnách se zdravou výživou i v obchodních řetězcích. Výsledky nové studie na myších však upozorňují, že nadměrná konzumace někdy dokáže uškodit.

Mnoho sportovců konzumuje BCAA samostatně, obvykle ve formě směsi – prášku smíchaného s vodou – kterou popíjejí během tréninku.

Existuje celkem 20 různých druhů aminokyselin – 9 esenciálních (pro organismus nezbytných) a 11 neesenciálních. Jsou důležitou součástí lidského těla proto, aby bylo zdravé a plně funkční a jejich hlavní úlohou je budovat bílkoviny.

BCAA patří mezi esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí vytvořit samo a je potřeba získávat je potravin. Jejich přirozeným zdrojem je červené maso, mléčné výrobky, ryby, vejce, kuřecí maso, ale i fazole, čočka či ořechy. Skládají se ze tří základních složek – leucinu, isoleucinu a valinu. Ty se podílejí na růstu svalů, zatímco ostatní esenciální aminokyseliny se rozkládají v játrech.

Mnoho sportovců konzumuje BCAA samostatně, obvykle ve formě směsi – prášku smíchaného s vodou – kterou popíjejí během tréninku. Chtějí tak podpořit růst svalů, vyšší výkonnost při cvičení a následnou regeneraci. Na rozdíl od proteinových prášků neobsahuje BCAA žádné sacharidy ani tuky, ale zase mají vyšší procento kalorií.

Vědci z University of Sydney zkoumali vliv BCAA na zdraví a složení těla. Některé z myší dostali dvojnásobek klasického množství BCAA potřebného pro život, jiné standartní částku a další pouhou pětinu množství.

Ukázalo se, že u většiny myší, které byly krmeny nadměrným množstvím BCAA, došlo k nárůstu obezity a zkrácené délky života. A co víc, vysoká spotřeba BCAA měla za následek blokování tryptofanu, který neměl šanci dostat se skrze krevní oběh do mozku.

„Kvůli vysoké hladině BCAA v krvi byl přerušen transport tryptofanu, který si naše tělo nedokáže samo vytvořit, ale potřebuje jej. Tryptofan se totiž přeměňuje na serotonin, který přispívá k naší dobré náladě, stejně jako k léčbě depresí, stresu a duševní nerovnováhy,“ vysvětluje výzkumník Stephen Simpson.

Při snížení hladiny serotoninu v mozku dochází k intenzivnějšímu signálu pro zvýšení chuti k jídlu, což u myší během studie vedlo k nadměrnému přejídání.

Přestože je protein důležitý při tvorbě svalové hmoty, studie naznačuje, že nadměrná konzumace může negativně ovlivnit náladu a vést k přibývání na váze. Je proto důležité soustředit se na více zdrojů a snažit se neustále o rovnováhu.